Praktické zkušenosti z provozu, postupně doplňované

[Vena garážmistr]

No už jsem tady psal že Tvoje příspěvky jednoznačně potvrzují že jsi zapáleným propagátorem. Ale trošinku mi nejde do hlavy proč pořád držíš to spalovací berlingo když jak výše píšeš že elektrika je tak super.  Protože podle mě by jsi do těch výpočtů měl zahrnout i to že doma držíš zálohové auto na benzín a netvrď že to auto protože stojí doma nestojí ani korunu.  A to co píšeš o schizofrenii z nehod tak nevím ale určitě se budu cítit bezpečněji v krámu kterej má 2,5 tuny než v takové pidiparodii na auto. A ta fotka s naskládanou bagáží to je ukázka bezpečnosti provozu jak má být.  A že bych něco podobného pořídil dětem aby se s tím vozili do školy tak to už vůbec. Takovýhle poskakovadlo  by podle mně bylo vhodné k poskakování po fabrice nebo někde ve velkém areálu ale na silnici to vidím nerad.  Asi z Tvého pohledu jsem možná radikálnější zastánce ropáků než někteří jiní zde na fóru. Ale osobně mám rád pohodlí při cestování celkem dost často musím z různých důvodů operativně měnit směr a cíl cesty. A nedovedu si představit že bych držel  1+1/2 auta abych celým autem jezdil dál a 1/2autem abych poskakoval po okolí.

[Radovanek]

před 3 hodinami, Hafity napsal:

Na vozíku by se taky dala tahat centrála....  

Taky už to někteří zkoušeli, ale jednodušší bylo dát si ji do kufru. Nabíjet tak auto lze, ale jen pomalým 3,6 kW výkonem, tzn. cca 30 km dojezdu za hodinu nabíjení. To je jednodušší zastavit u nějakého baráku a poprosit o zásuvku a zaplatit ji za to občanskou cenu 5,- Kč/ 1 kWh. Většinou peníze nechtějí (za tu necelou dvacku jim to nestojí), ale chtějí pokecat a svézt se

[Radovanek]

před 3 hodinami, oddie napsal:

Já se vždycky tak trochu zasním, když to čtu, že bych si to třeba pořídil taky, ale pak stačí kouknout do inzerce, jak se tam už víc než rok válej bez hnutí ty Iony po ČEZu za stejný nesmysl, za který se neprodaly už tehdy, a rychle mě to přejde  Plus teda to, že těch krátkých jízd zase tolik nemám, protože pražská MHD, takže bych s tím reálně najezdil za rok jestli 5tis km... Ale líbí se mi to.

Při potřebě 5 tis. km ročně je to fakt lepší auto nemít, jezdit MHD, taxíky nebo si sem tam něco půjčit. Když si vezmu jen pořizovací cenu auta (ojetiny obvykle) a k tomu povinné ručení a co 2 roky emise(u spalováku)+STK, tak se to fakt neoplatí. Nejlevnější Iony z Německa a Francie jsou dnes kolem 250 tisíc, takže na 5 tis. km ročně je to o ničem.

[Radovanek]

před 2 hodinami, Pe.Tr napsal:

Tak uz jdou objednat jen ty s rychlym dobijenim a ty jsou jeste drazsi. Kdo chce ojeteho iona po zaruce?

To jsou teda fakt kokoti v tom PSA. Za ty prachy mám 2 Iony z roku 2011 a tím i 2 baterky. Oni totiž pořád ještě žijou v tom, že Ion je ceníkově 715 tisíc Kč s DPH, tak baterka musí stát přes půlku jeho ceny. Za 700 tisíc je nový Leaf  nebo předváděcí eGolf se slevičkou.

[Radovanek]

před 10 hodinami, Vena garážmistr napsal:

No už jsem tady psal že Tvoje příspěvky jednoznačně potvrzují že jsi zapáleným propagátorem. Ale trošinku mi nejde do hlavy proč pořád držíš to spalovací berlingo když jak výše píšeš že elektrika je tak super.  Protože podle mě by jsi do těch výpočtů měl zahrnout i to že doma držíš zálohové auto na benzín a netvrď že to auto protože stojí doma nestojí ani korunu.  A to co píšeš o schizofrenii z nehod tak nevím ale určitě se budu cítit bezpečněji v krámu kterej má 2,5 tuny než v takové pidiparodii na auto. A ta fotka s naskládanou bagáží to je ukázka bezpečnosti provozu jak má být.  A že bych něco podobného pořídil dětem aby se s tím vozili do školy tak to už vůbec. Takovýhle poskakovadlo  by podle mně bylo vhodné k poskakování po fabrice nebo někde ve velkém areálu ale na silnici to vidím nerad.  Asi z Tvého pohledu jsem možná radikálnější zastánce ropáků než někteří jiní zde na fóru. Ale osobně mám rád pohodlí při cestování celkem dost často musím z různých důvodů operativně měnit směr a cíl cesty. A nedovedu si představit že bych držel  1+1/2 auta abych celým autem jezdil dál a 1/2autem abych poskakoval po okolí.

Stát se mi už 3.rok snaží zničit podníkání - agenturu práce - novými omezeními. Nejdříve jsem myslel, že bude lepší Berlingo mít, kdybych nějak musel měnit práci. Než ho střelit a mít jen prachy. Pak byli 2 zájemci o sdílení auta, kdy by Berlingo prakticky používali jen oni a já tak 2-3x do roka. Nakonec jeden boural a koupil si zánovní auto a druhý šel do baráku k tchánům, takže rázem měli auta 2. No a třetí zájemkyně to po měsíci vzdala, protože se bála, že to nemá havarijko a někde to opře. A platit se jí ho nechtělo. Teď řeším carsharing se Smile car, protože ty poslanecké, vládní a odborářské xxx s nadnárodníma agenturama práce ty likvidační změny včera prosadili. Takže se může stát, že v červenci 2017, po 27,5 letech, zabalím agenturní podnikání.

Když budeme všichni kupovat čím dál tím větší auta, tak nakonec bude nejbezpečnější ojetá Tatra 148 z poctivého tankového plechu. Je to prostě nonsens vozit 80 kg člověka ve 2,5 tuně. Navíc ve městě je 50ka a sem tam čtyřproud, takže kdo tam jezdí jako hovado, tomu se má sebrat řidičák. Jinde se totiž Ion pohybuje jen výjimečně.

Pokud máš rád pohodlí a delší cesty a musíš často měnit cíle, tak prostě potřebuješ to co dnes u nás nabízí jen spalováky - dojezd nad 500 a benzínku na každém rohu. Ovšem spousta elektromobilistů, kteří si poskakovadlo pořídili, dnes většinu cest uskuteční v něm a jen minimálně vytahují ropáka, i když ho mají třeba na LPG či CNG. Prostě na lepší se dobře zvyká - automat, okamžitý zátah, hbitost, ticho, netřepe se to, nesmrdí..... Musí se to měsíc zkusit a pak obvykle není cesty zpět.

Upraveno 13. duben 2017 uživatelem Péťa
Slušněji, dík

[oddie]

Těch 5tis ročně jsou u mě ty krátké cesty do těch max. 100km, ale taky třeba jen 50, kdy potřebuju vézt něco, co bych MHD nedal, nebo je to v časech a směrech, kde MHD moc není. Taxík nemám rád, ale dejme tomu Uber apod. by časem mohla být alternativa... Jinak celkový nájezd mám cca 15tis ročně, zbytek jsou cesty delší, nebo aspoň navazující tak, že se v místě nedá nabíjet. Takže to řeším tak, že prostě i ty krátké jezdím tím MPV, co mám. 

[Ajdamek]

Kdyby to stalo tak 100t tak bych si  to na jezdeni do prace i ze srandy koupil  

[Hafity]

No tak takových by asi bylo povícero....

[Radovanek]

I já. Co mne překvapilo, že si ve Francii 143 lidí koupilo nového Iona letos v březnu. Pravda, dotace je tam brutální, ale i tak. http://www.hybrid.cz/francie-hlasi-rekordni-prodeje-aut-do-zasuvky

[parizov]

Tak na Francii to zase tolik není. Tady zpráva sice z Blesku, ale...

https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-live-ekonomika/440682/prodej-aut-ve-francii-spanelsku-i-v-italii-loni-silne-vzrostl.html

[Milan+]

https://www.seznam.cz/zpravy/clanek/jak-vypada-ostry-tyden-s-elektromobilem-zkusili-jsme-co-dokazou-auta-na-baterky-31368?dop-ab-variant=&seq-no=1&source=hp

[Radovanek]

Pavel Cyprich týdenní test v reportáži za pár minut trochu dost odbyl. Nevím jak on, ale běžnému člověku 200 km denního dojezdu, který má ráno k dispozici po nočním nabíjení, bohatě stačí. Třeba já dobíjím obvykle jen 2x týdně, moje žena 3x. a to máme papírový dojezd 150, skutečný 136 km a méně, podle blbnutí a topení. Taky to topení u nás je staré a klasické, sežere 30 km dojezdu, kdežto nový Leaf má tepelné čerpadlo a žere 7 km. Stejně jako klimatizace.

Taky jezdit 200 km a nepotkat rychlonabíječku, obzvláště v Praze, je nesmysl. Redaktor ale dostal jen čip ČEZu a tak je jich podle něj jako šafránu. Nesmysl, v Praze má PRE další 2 k těm čezáckým a ještě je jich tam docela dost soukromých, veřejně přístupných, třeba právě u Nissanu. Jinak ČEZ v ČR aktuálně rychlonabíječek 26 ks, na Moravě z toho 5, po 2 Brno a Ostrava a 1 ve Zlíně. Pomalých, kde to bude trvat Leafu 4 hodiny, má dalších 50. Na Moravě jezdíme díky soukromníkům a jejich rychlonabíječkám v síti evmapa.cz, tedy Olomouc, Valmez, Mohelnice, Šumperk, Vyškov, Uherské Hradiště, několik ks v Brně. Rychle přibývají další.

16 hodin nabíjení doma je samozřejmě extrém, kdy nabíjíte z 0 do plna standardně dodávaným kabelem od výrobce 10A a ještě z běžné domácí zásuvky 230V 16A, tedy jen s výkonem nějakých 2,3 kW za hodinu nabíjení, přestože i tato zásuvka umí 3,6 kW. Nesmysl na druhou, tento Leaf totiž už má palubní nabíječku 6,6 kW, takže nabíjíte z domácího malého červeného pětikolíku 400V 16A o výkonu 11 kW a za hodin není co řešit.

Redaktor by si měl o věci, kterou testuje, před testem opravdu něco zjistit. Jinak opět naplňuje oblíbené moto prezidenta Zemana o žumpě.

Upraveno 14. květen 2017 uživatelem Radovanek

[Milan+]

Proto jsem to sem dal,aby jsi to uvedl na pravou míru.

[Radovanek]

Děkuji za nahrávku, osvěty není nikdy dost. I když začínám mít vtíravý pocit, že dneska ti novináři nedokáží otestovat ani obyčejnou tužku, aniž by se dopustili několika fatálních omylů za sebou a uvedli veřejnost v těžký omyl.

Nemám teď čas a prostor pro testování novinek = Leafu ai3 s většími baterkami, ale zkušenosti majitelů jsou veskrze kladné. Hyundai Ioniq jsem projel před 3 měsíci jen necelou půlhodinku, ovšem má základní potíž = baterky nejsou rovnoměrně po celé ploše v podvozku 50:50 na obě nápravy, ale jen pod zadními sedadly a v kufru. Takže má menší kufr plus k tomu špatná adheze při předním náhonu. Osádka, co jela se mnou, se docela bála, když jsem Ioniqu prováděl to, co můj Ion s přehledem vezme. Prudké změny směru, ostré průjezdy zatáček a rychlé starty na křižovatkách. Nesedí a prokluzuje. Prostě daň za 3 pohony v jednom balení = hybrid, plugin hybrid a full elektro. Jinak dojezdově a komfortem ovládaní špička. Ovšem líbivost splývavé karoserie si vzala vzadu další daň, prostě si tam nesednu, jen se sehnutou hlavou. A to mám do čahounů se 178 cm hodně daleko. Rovněž přední kufr mohl napodobit Teslu či BMW a mít prostor pro zavazadla nebo alespoň nabíjecí kabeláž. Když elektromotor a měnič jsou oproti spalovacímu motoru poloviční a menší. Ale zde zabírají celý přední prostor. To jen tak na okraj.

[Radovanek]

Dělám reklamu mezi novýma elektrickýma pěžoťákama na Vánoční večírek - pokud chcete patřit mezi ně, tak  http://www.hybrid.cz/carsharing-emuj-ukoncuje-cinnost-rozprodava-elektromobily 8 kousků je v nabídce. V týdnu od 20.11. nám dá emuj.cz všechny iOny (všech 8ks) na jedno místo v Brně a všichni zájemci si budou moc si auta osahat, přeměřit baterky, mrknout se na ně po mechanické stránce a prostě celkově prohlédnout. Bude-li zájemců více než 8 (aktuálně to vypadá na 12, ale je otázkou, kdo dá dohromady včas finance), bude dražba 

[Radovanek]

Ceník elektromobilů se slevou v ČR k odběru ihned - rozprodej posledních vozů z rušené půjčovny elektromobilů emuj.cz

V Ostravě aktuálně jezdí minimálně 2 z původních skoro 30 vozů. Majitelé si je kupovali na přelomu roku 2017/2018 a jsou s nimi spokojeni. Pokud by jste měli zájem, lze k jejich nákupu přizvat nezávislého odborníka k proměření stavu baterií a fyzického zhodnocení vozu na místě. U těch předchozích jsme to tak v rámci Asociace elektromobilního průmyslu udělali.

Peugeot Ion je malé městské autíčko, 4 roky ho mám já osobně, 2 roky i moje žena Barča. Máme doma 2 elektromobily.

Nissan Leaf je auto velikosti VW Golf s větším dojezdem, vhodné i na meziměstské cestování, pokud je v cíli k dispozici rychlonabíjecí stanice typu CHAdeMO (jejich aktuální seznam viz evmapa.cz, filtr CHAdeMO) nabije do 30 minut. Jinak ho lze nabít z běžných zásuvek, podle výkonu od 4 do 8 hodin z 0 na 100%, baterii má 24 kWh. Dojezd dle rychlosti a teploty od 100 do 160 km. Peugeot Ion má stejné nabíjení, 20 minut z CHAdeMO nebo 4,5-7 hodin z běžné domácí zásuvky (dle použitého kabelu, baterii má 16 kWh). Dojezd dle rychlosti a teploty od 80 do 130 km.

Testy Peugeot Ion: http://www.hybrid.cz/maly-mestsky-elektromobil-najezdil-za-rok-15-000-km-za-pouhych-2184-kc , http://www.hybrid.cz/elektricka-dovolena-aneb-1179-km-za-pul-euro-dil-1 , http://www.hybrid.cz/jak-zije-elektromobilni-rodina-z-ostravy-tri-roky-s-elektromobily-peugeot-ion

Testy Nissan Leaf: http://www.hybrid.cz/tyden-s-nissanem-leaf-prevozy-praha-ostrava-zpet , http://www.hybrid.cz/test-elektromobil-nissan-leaf-v-praxi , http://www.hybrid.cz/nissan-leaf-dlouhodoby-test-v-moravskoslezskem-kraji 

Označení vozu

Umístění

Popis vozu

STK do

Rok výroby

Stav tachometru

cena se slevou včetně DPH

Cena vč. DPH

Cena bez DPH

Stupeň výbavy

Poznámka

iON #1

Brno

stříbrný iON

6.4.2019

2011

34 000

205 000,00 Kč

225 000,00 Kč

185 950,41 Kč

Celoroční pneu

iON #2

Brno

bílý iON

11.4.2019

2011

52 000

165 000,00 Kč

215 000,00 Kč

177 685,95 Kč

letní + zimní obutí

iON #5

Brno

stříbrný iON

16.5.2019

2011

41 000

185 000,00 Kč

215 000,00 Kč

177 685,95 Kč

Celoroční pneu

Leaf #8

Brno

bílý Nissan

24.6.2019

2015

20 000

401 100,00 Kč

496 100,00 Kč

410 000,00 Kč

Visia

radio s navigací, + sada zimních pneu

Leaf #10

Brno

bílý Nissan

28.8.2019

2015

16 000

402 200,00 Kč

502 150,00 Kč

415 000,00 Kč

Visia

pouze radio, + sada zimních pneu

Leaf #23

Praha

bílý Nissan

27.4.2019

2013

59 000

375 000,00 Kč

387 200,00 Kč

320 000,00 Kč

Acenta

S pozdravem Miroslava Šulcová

 ELDACO provozní a.s.

 mob.: +420 608 068 553

miroslava.sulcova@eldaco.cz

 ELDACO provozní a.s., Údolní 33, 602 00  Brno

www.eldaco.cz

IČO: 066 37 965

DIČ: CZ06637965

Společnost je zapsána v obchodním rejstříku u Krajského soudu v Brně, oddíl B, vložka 7871.

[Radovanek]

Zkušenosti s elektromobilem Peugeot iOn po 4 letech: užíváme si elektromobility

http://www.hybrid.cz/zkusenosti-s-elektromobile-peugeot-ion-po-4-letech-uzivame-si-elektromobility

[mmartinkovic]

Tak ale ten článok s predajom je už inzercia. A na dvoch miestach ale nie v inzercii. Jedných zdrbeme za pravidlá a druhým to necháme. 

[Radovanek]

Byl jsem upozorněn, že se z webu Asociace pro elektromobilitu ztratil archiv a zmizel můj článek o nákupu a dovozu Iona, tak tady je 

Jak jsem převážel elektromobil z Prahy do Ostravy po vlastní ose (2.4. – 4.4.2014)

Je středa 2.4.2014. O přestávce mezi jednáními v Praze vyrážím tématicky elektricky metrem z I.P.Pavlova přes Florenc na Lužiny. Tam, v autosalonu Peugeot Domanský, mne čeká předání mého prvního elektroauta v životě – zbrusu nového Peugeotu Ion s továrními zárukami za přijatelnou cenu, jen částečně vyšší, než by stálo podobně velké a vybavené auto se spalovacím motorem. Rozdíl mezi jejich cenami se mi podle mých výpočtů vrátit nejpozději do 2 let. Předání probíhá vzorně, krasavec, ještě v barvách celoplošných reklamních polepů ČEZ (ty jsem požadoval ponechat), stojí na předávacím místě před otevřenými skleněnými vraty. Papíry, prohlídka, poslední informace pojistiteli a klíčky s vozem mění majitele. Prozatím ho pro jistotu nechávám dobíjet před autosalonem, byť má dojezd dle palubního počítače na přístrojové desce 125 km. Převážím ho do Ostravy a to není zrovna za rohem. Vzhledem k 324 km vzdálenosti a max. 150 km dojezdu to bude seriál. Vyzvednu si ho až po práci večer.

Opět tématicky elektricky metrem dorážím za tmy k autosalonu a ve 20 hodin, s vozem naloženým kufry, vyjíždím. V autosalonu se nabíjel od 14 hodin na plno, ale ukazuje dojezd jen o 1 km vyšší, 126 km. Trasu Praha – Ostrava mám vymyšlenu a domluvenu. V poledne jsem si na ČEZu v Duhové ulici v Praze vyzvednul čip k dobíjecím stojanům ČEZ, přeci jen jich má po ČR nejvíce. Byť bohužel jen těch pomalých á la domácí zásuvka. Z 200 před 4 lety slíbených je jich zatím po ČR jen necelých 40, přes polovinu v Praze. Včetně jediné rychlodobíječky. Sliby chyby.

Do Ostravy jedu nejkratší cestou městečky a vesnicemi, vyhýbám se dálnicím i zpoplatněným úsekům. Přes Hradec Králové, dobíječka ČEZ na Riegrově náměstí, a Hotel a restauraci Bouzov, dobíjení ze zásuvky na terase prodlužovačkou, a přes Opavu do Ostravy. Předpoklad - dle údajů výrobce dojezd max. 150 km a dobíjení 6 hodin (jinde v letácích dle kapacity zásuvek 7-15 hodin) – zabere jízda 3 x 2 hodiny a dobíjení 2 x 6 hodin, celkem 18 hodin jízdy. Praxe ukáže.

Dle navigace to mám z Prahy do HK 121 km, jedu totiž obcemi. Časově 2:17 hod., což je dost vzhledem k svítícímu dojezdu jen 126 km. Teplota +9, studený vítr. Večerní Prahou se dlouho motám i podle navigace. Sem tam jsou kolony, semafory. Pokud to jde, rekuperuji a dobíjím baterie. Jedu úsporně a rychlostí přesně podle předpisů. Kupodivu a k mé radosti, postupně dojezd naskakuje na 130 km a 137 km, už jsem s rezervou dojezdu klidnější. Navštěvuji benzínovou pumpu Lukoiol. Ceny paliv mají sice hezké, ale já už nebudu s tímhle vozem financovat arabské šejky ani ruské výboje. Jsem tady pro jídlo, ceny benzínu mne nezajímají. Velká neperlivá voda za 14,-, maxi hot dog za 29,- a kafe XXL sebou za 30,- Kč jako palivo bohatě postačí. Fotím auto a volám ženě, která shodou okolností jede služebně z Prahy do Ostravy také elektricky, žlutým vlakem Regiojet. Posílám pár SMS, zdržel jsem se tím vším na cestě cca 20 minut.

Pak už jen směr HK městečky a obcemi předpisově 50 či 40, mimo ně max. 75 km/hod., šetřím. Jede se příjemně, cesty jsou volné, na ulicích minimum lidí. Mám puštěné rádio, světlomety auta a ventilátor, který se sám automaticky zapnul, byť je na nule. Topení kvůli snížení dojezdu neriskuji. Zima mi není, jedu v obleku, bunda s rukavicemi odpočívá na zadních sedadlech. V Poděbradech se zadívám na zámek a málem se mnou jedou na blatníku i 3 chodci. Viděli mne, ale neslyšeli, tak vlezli do silnice.

Neustále si hlídám rezervu na počítači auta v dojezdu vůči vzdálenosti do cíle na navigaci, je 25 km. Postupně se dojezd snižuje na 107, 99, 88, 79 a 69 km, i rezerva klesá na 20 km. Vůbec nepoužívám brzdy, jen stlačuji nebo uvolňuji pedál „plynu“, bohatě to stačí. Jsem za polovinou cesty do HK, dojezd se snižuje o něco rychleji na 59, 53, 49, 41, 39, 35 a 29 km, klesá i rezerva a pohybuje se už jen kolem 11 km. Pořád slušné. Mám dojezd 22, pak 20 km a rezerva dojezdu dále klesla k 8 km. Neřeším to, cíl je na dohled. Kopce žeroucí baterie, by už být taky neměly. Dojezd je na 15 km, začal blikat symbol pumpy se zásuvkou. Později začínají blikat i poslední 2 čtverečky nabití baterií (z 16 celkových). Rezerva klesá na 5, pak skočí na 6 km, ale to už parkuji ve 23:00 v Hradci Králové na náměstí před nádražím. Po 3 hodinách jízdy, včetně přestávky na malou večeři. Budova ČEZu i dobíjecí stojan jsou díky propagační tabuli dobře viditelné v levém rohu. Poprvé manipuluji s čipem, vše funguje jak má, zapojuji nabíjecí kabel a už to jede.

Na přístrojové desce je celkově ujetý počet 161 km. Když jsem vyjížděl z autosalonu, byl 27. Ujel jsem tedy vzdálenost 134 km, ne 121 km dle navigace, zřejmě jsem v Praze někde bloudil. Pokud vezmu v úvahu zbývající dojezd 6 km, pak bych se jako neškolený elektrořidič dostal na krásných 140 km z teoretických max. 150 km dojezdu dle Technické dokumentace. To je paráda. Musím se sám pochválit, ostatně mimo mne na náměstí není ani živáčka.

Následuje procházka, prohlídka rekonstruovaného Riegrova náměstí, vlakového nádraží a terminálu MHD, kde se neustále střídají trolejbusy. Pak automatizované prosklené patrové úschovny kol, stojanů na kola všude kolem nádraží, většinou přes pozdní hodinu obsazených, hotelu Černigov, budovy ČEZu a o půlnoci jdu spát. Sklápím obě zadní sedadla do roviny s kufrem, spolujezdcovo posouván na max. dopředu, řidiče na max. dozadu. Dá se tak natáhnout se 178 cm pohodlně přes vůz, rozvor 2,5 metru je poznat. Plocha sklopených sedadel a kufru je přes dekový spací pytel Coleman na poležení příjemná. Teplé ponožky, trenky, triko s dlouhým rukávem, zimní čepice a polštář zajišťují tepelnou pohodu. Zatmavená zadní skla dveří příjemně tlumí okolní umělý svit. Občas mne budí hlasití chodci a projíždějící spalovací auta či houkání vlaků z nádraží. Jen neustále kmitající tiché trolejbusy ne.

Pokud se probouzím, průběžně si fotím přístrojovou desku. O půlnoci, po 1 hodině nabíjení, je tam 1 dílek, po 4 hodinách v 03:00 těsně nad polovinou, 9 dílků z 16. Po 5 hodinách v 04:00 už 13 dílků a konečně po 6 hodinách v 05:00 předposledních 15 dílků z max. 16. Nechávám auto dále dobíjet, připravuji se na přesun do hotelu Bouzov. Ještě přes notebook ověřuji, že adresa je skutečně Bouzov 15 a dle navigace pojedu 113 km za 1:57 hod.. No, uvidíme, jak čtvrteční přesun dopadne.

Ve čtvrtek 3.4.2013 v 05:42 hod. (po 6 hodinách a 42 minutách dobíjení) svítí všechny dílky baterie. Nechávám ještě auto v nabíječce, skládám spaní, oblékám se a jdu na nádraží pro snídani. Lidí je tu hodně, ale nádraží obchodnicky ožívá až v 7:00, včetně toalet. Stejně jako třeba restaurace KKrest, vedle níž dobíjím a která se chlubí snídaněmi od 7:00. Alespoň jeden obchod a pekárna kromě trafik na nádraží fungují. Jediné teplé věci jsou hot dog za 16,- (levnější a taky ve srovnání s Lukoilem docela nechutný) a kafe XXL s koláčem v akci za 35,- celkem. Kupuji, jím u nabíjecího stojanu a v 06:00 vyrážím dle navigace směr Bouzov.

Cesta neprobíhá nijak ideálně, silnice jsou plné kamionů, které se snaží mimo obce nahnat čas rychlostmi hodně přes 100. Nakonec jedu napůl v odstavném pruhu svých 70-80 a nechávám je předjíždět. Kdo má pořád poslouchat to troubení a koukat na problikávání, když mu ruší hudbu, že? Nehledě na zkoušky toho, jak blízko se dá za mnou jet, což okázale ignoruji. Přes radar v každé obci se nikdo s 50kou neobtěžuje. Osobáky i náklaďáky běžně pálí 80. Možná by ouřadové měli zvednout zadek a začít vybírat pokuty. Nainstalovat informační radar zjevně nestačí. Ne, že bych byl svatý, ale v každé obci tu vede hlavní cesta zásadně středem, půlí ji na 2 části a je u ní školka, škola, úřad, obchod a další místa, kde se pohybují desítky dětí i dospělých. Je ranní špička, škola ještě nezačala.

Neustále si hlídám rezervu 18 km v dojezdu na počítači auta. Mám dojezd 131 km vůči vzdálenosti 113 km do cíle na navigaci. Dojezd se mi ale tentokráte velmi rychle snižuje na 106, 97, 86, 79 a 65 km. Rychle ubývají i čtverečky v nádrži, protože prakticky pořád jedu do kopce. Vysočina o sobě dává vědět. Začíná to být divoké, 18 km rezervy se rozplývá raketovým tempem a po půlce trasy jsem na minus10 km, tedy nedojedu. Brutálně ubírám na rychlosti, vůbec nepoužívám brzdy, rekuperuji, kde to jen jde. Za polovinou cesty do Bouzova se dojezd snižuje ještě rychleji na 50, 41, 39, 38 km. Moje opatření však zabírají. Začínám pomalu přidávat kilometry. Už mám zpátky dojezd 41 km a čtverečky nemizí. Přestože najíždím další kilometry, dojezd se zvyšuje. Paráda. Teď už postupné klesání dojezdu na 35, 31, 23, 20 a 18 km neřeším. Jsem v plusu 16 km rezervy oproti vzdálenosti do cíle v navigaci. A je to dobře. Začíná blikání pumpy, pak i čtverečků. Šílené stoupání z údolí k hradu Bouzov, jen 1,5 km, rezervu bleskově srazí z 16 na konečných 9 km. Kopce jsou energeticky náročné.

Zastavuji před krásným hotelem v podhradí, kde 2 zaměstnankyně kouří a pijí ranní kávu. Otevírá se v 10, já tu jsem v 8:20. Ochotně se mně ujímají a ukazují zásuvky pod okny hotelu na terase. Prodlužovačka mi stačí z parkoviště jen tak tak. Na vedlejší místo pro invalidy dávám pro jistotu kolem dobíjecího transformátoru výstražnou vestu. Kdyby někdo přijel a já ho prošvihnul, ať mi nabíječku nepřejede. Dobíjím od 08:30 hod..

Ujel jsem oproti 113 km za 1:57 dle navigace ve skutečnosti podle počítadla (celkem 275 km) jen 1 km navíc, 114 km, ale za 2:20 hod.. O 23 min. déle, než tvrdila navigace. To není špatné. Zpomalením na 50 km/hod. dostal na frak dojezdový čas. Rychlost a kopečky daly zabrat baterkám. Pokud vezmu v úvahu zbývající dojezd 9 km, pak bych se jako neškolený elektrořidič přes kopce Vysočiny dostal na krásných 121 km z teoretických max. 150 km dojezdu dle Technické dokumentace. Velmi slušné.

Proběhlo povinné focení v pozadí s hotelem i hradem a následně usedám na terasu s notebookem, připojuji ho do sítě i k webu. Dělám část kancelářské práce a plodím tyto řádky. V rámci hygienické pracovní přestávky probíhá „mazlení“, tedy prolezení vozu s návodem v ruce a seznámení se i s těmi nejmenšími maličkostmi. Času mám bohužel dost. Po 2 hodinách dobíjení jen 4 dílky z 16. V 11:30, po 3 hodinách dobíjení, jen 6 dílků z 16. Zásuvka asi není co nabíjecí stojan. Ovšem pomalost pokračuje a před 15 hodinou je pouze 1 dílek nad půl baterie, tedy 9 z 16. Začínám tušit zradu. Do Ostravy s takovou nevyjedu dříve, než za tmy. Což se mi přes podhůří Jeseníků moc nechce. Součet převýšení po mé trase jak směrem vzhůru, tak směrem dolů dělá přes 1.250 metrů. Poučen Vysočinou hledán na mapách dobíječek záchranu. Stává se jí Univerzita Palackého ve 34 km vzdálené Olomouci. Tam poskytují autu azyl a krmení pánové z univerzitního ICT na dvoře rektorátu, Biskupské nám.1.

Z Bouzova do Olomouce jsem si jízdu elektroautem konečně opravdu užívám. Nehledím na spotřebu. Dojezd 81 km vzhledem k vzdálenosti 34 km mi umožňuje ždímat z auta, co umí a nijak se neomezovat. Zrychlení, řezání zatáček, zkoušení náklonů, nedotáčivosti, odpichů z křižovatek, předjíždění na krátkých úsecích. Každý další kilometr mne utvrzuje ve správnosti volby. Tohle auto je do měst a vesniček jako dělané. Jízda s ním je pohoda a zábava. Za půl hodiny, v 15:30, parkuji před rektorátem. Vrátný mi otevírá bránu do dvora Biskupského paláce, kde je v rohu dobíjecí rozvaděč se 4 zásuvkami 220V a 1 zásuvkou 380V. Napojuji se na 220V, krátce si povídáme a už pokračuji pěškobusem na hlavní nádraží.  Za povinnostmi do Ostravy tematicky elektricky žlutým Regiojetem. I zde je komplikace, smolný čtvrtek. Všechny vlaky mají desítky minut zpoždění. Nejvíce Košičan ze Slovenska, 3 hodiny. V 17:30, s půlhodinovým zpožděním, vysedám v Ostravě. Parkujícím spalovacím Citroenem Berlingo vyrážím za povinnostmi.

Dnes to tedy nedopadlo. Za necelých 20 hodin od vyjetí jsem se dostal z Prahy jen do Olomouce. 134 + 114 + 34 = 282 km. Počítám, že na Bouzově bych dobíjel ještě minimálně do 19 či 20 hodin večera a pak se problematicky dostával potmě 2-3 hodiny do Ostravy přes podhůří Jeseníků. Možná bych po půlnoci domů dojel, možná ne. Teď už je rozhodnuto, auto spí v Olomouci a v pátek ráno bude v plné síle. Pokračování po nabití zítra.

Ráno v pátek 4.4.2013 jedu opět tématicky elektricky žlutým Regiojetem z Ostravy do Olomouce a pěškobusem na univerzitu. Pánové z ICT i vrátný si postupně zkoušejí řízení elektroauta na dvoře rektorátu nebo kolem bloku. Po nezbytné osvětě, kterou dělám rád a jsem vděčný za vstřícnost akademiků, usedám do vozu. Ulicemi Olomouce vyrážím v pátek v 11 hodin dopoledne po staré cestě do Ostravy. Prožívám déja vu, když projíždím legendární Daskabát, kde jsme s rodiči obědvávali cestou na dovolenou na Lipno. Totéž v kopcích vojenského prostoru Libavá, které už zvládám s bravurou. Tzn. nehonit se do kopce, padesátka je optimum. Ručička spotřeby se pohybuje přesně na konci políčka Eco. Teoreticky mám se 134 km dojezdu bohatou rezervu, navigace ukazuje jen 86 km vzdálenou Ostravu-Porubu. Postupně dojezd klesá na 123, 119, 108, 100, 98, 68. Neomezuji se, jedu 70-80, mírné kopečky vyrovnávám rekuperací při jejich sjíždění. Cestou potkávám stožáry větrníků a tak k fotkám přístrojové desky fotím přes čelní sklo i větrné elektrárny. To už je dojezd na 60 km, ale stále mám na baterii 10 dílků z 16.  

Jak to šlo pomalu nahoru, tak to jde šupem dolů. Kdo nezažil, nepochopí ten zvláštní pocit, kdy se řítíte vlastní vahou z dlouhého kopce, na tachometru 90 km / hod., nohy pohodlně na koberečku, ručička měření spotřeby je vlevo na doraz v modrém dobíjecím poli a kilometry dojezdu Vám naskakují doslova před očima. Rázem mám z 60 km dojezdu 71 km, pak 74, 79, 83, 88, 94, tj.plus 34 km! Nešetřím a jízdu si užívám naplno.

Blížím se k Ostravě, několikrát přejíždím poblíž nebo přes dálnici D1. Dojezd opět klesá, už mám jen 79 km a 7 dílků z 16. Pak 67, ale opět rekuperuji a přes 68 se dostávám k 69, abych za chvíli spadl na 65 a 59. V Ostravě-Porubě, před starou nemocnicí, dnes Mephacentrem, parkuji chvíli po poledni elektromobil s dojezdem 41 km a 5 dílky baterie z 16.

Přesun Praha – Ostrava mi tak zabral 36 hodin. Ujel jsem 134 + 114 + 34 + 86 = 368 km Nabíjel 3x, z toho 2x do plna, jednou na 7 dílků z 16. Z toho vyplývá, že pokud bych na Bouzově dobil včas do plna, přes Olomouc a po staré cestě bych těch 34 + 86 = 120 km do Ostravy v klidu zvládl. Škoda.

Po výborném obědovém menu v Restaurantu Aura přejíždím do kanceláře na koleje VŠB-TU Ostrava. Probíhají předváděcí jízdy pro naše kolegyně, zkouší řídit elektroauto. Rezerva je dostatečná. Dovolím si zajet pro kolegu programátora na Ostravu-Svinov. Vyzvedneme zde od rána parkující spalovák Citroen Berlingo a vydáváme se do Ostravy-Plesné, mého bydliště. Tam se s vozem seznamuje rodina. Manželka pak veze kolegu - za mojí asistence ze sedadla spolujezdce - k němu domů do Ostravy-Martinova, kde proběhne krátká elektro osvěta. A znovu do Ostravy-Plesné a už vezeme dítě do Ostravy-Poruby na přespání ke kamarádce, slaví narozeniny. Nakonec se Pežik, jak jsme elektroauto se ženou pokřtili, dočká. Zaparkujeme v garáži a dávám ho na nabíječku.

Je pátek, 18:30 hodin, na přístrojové desce stále svítí 10 km dojezdu. Schválně nejdu spát, dívám se na televizi a vůz kontroluji. Dopadlo to výborně, po 6,5 hodinách, v 01:00 je dobit naplno. Dojezd 131 km. Nechávám ho i tak v nabíječce a jdu po dni plném elektrického cestování konečně spát.

Ráno v sobotu čekají elektro auto cesty po Ostravě, cca 30 km. Povinná osvěta všude, kde zavítá. Řídí manželka, dojezd po návratu je 81 km. Necháváme ho stát v garáži, na dobíječku připojujeme až v neděli v poledne, kdy konečně pořádně svítí slunce. Elektroauto si tak užívá sluníčkový proud z naší FVE na střeše rodinného domku. Dobíjí se do plna na 137 km dojezdu. Odpolední cyklistická návštěva ho taky samozřejmě zkouší. Dojezd srazí jen na 129 km. To bude na pondělní ježdění bohatě stačit. Předpoklad je 40 km. Navíc vyzkoušíme dobíjení zdarma v obchodním centru Nová Karolina. Tedy manželka s dětmi, na mne zbude pro cestu do práce a zpět jen elektrokolo. To má sice dojezd jen 70 km, ale s 10 km denně chodím na nabíječku max. 1x týdně.

[mmartinkovic]

Tak a už vieš, prečo je to len na krátke trasy, praha - ostrava, 320 km, si išiel 2 dni. Inac v pohode za 4 hodinky. Čo si ušetril? Phm, ktoré si natankoval, ale ekvivalent časový, 150 Kc /h, resp dovolenka, a si v mínuse.