Přejít na obsah
Radovanek

Praktické zkušenosti z provozu, postupně doplňované

Recommended Posts

Jako členové Peugeot clubu určitě nepohrdnete zkušenostmi elektrického Peugeotu P106 Electric pana Zbyňka na stránkách http://www.qauto.cz/, kterýžto členem není, takže se zde na fórech neprezentuje.

 

Jako členové Peugeot clubu určitě nepohrdnete zkušenostmi elektrického Peugeotu P106 v úpravě propagátora elektromobilty pana Végra na stránkách hybrid.cz, konkrétně:

- 502 km elektromobilem na jedno dobití http://www.hybrid.cz/cesky-rekord-elektromobil-ujel-502-km-na-jedno-nabiti

- elektromobilem k moři http://www.hybrid.cz/elektromobilem-z-cr-k-mori-jde.

 

Když se ovšem vrátíme k Peugeotu Ion, o němž toto vlákno je a který s P106 nemá nic společného, kromě jména Peugeot (jde o evropskou verzi, stejně jako u Citroenu C Zero, japonského originálu Mitsubishi i Miev), pak nebude od věci pročíst si stránky pana Rajchla " Elektromobilem kdykoliv a kamkoliv (skoro) zadarmo" http://elektromobily.webnode.cz/blog/ a jeho zkušenosti jako:

eRUDA Německo - okruh kolem Ammersee u Mnichova 27.- 28.9.2014

První sraz elektromobilů na Slovensku 9/2014

dobíjení na Slovensku 8/2014

Elektromobilem 6600 km k moři do Španělska a zpět za 1300 Kč 4/2014.

Ten už toho s Ionem najezdil podstatně více než já.

Sdílet tento příspěvek


Odkaz na příspěvek
Sdílet na ostatní stránky

Malý městský elektromobil najezdil za rok 15 000 km za 2184 Kč

 

Nedávno jsem vyzvedl z roční servisní garanční prohlídky náš malý městský elektromobil Peugeot Ion. Po roce najel přesně 14 952 km.

Tak, jako se ukázal jeho provoz oproti spalovacím autům finančně nenáročný v průběhu roku, tak dopadla i cena roční prohlídky. Ve značkovém servisu Peugeot u Auto Tichý nás přišla jen na 2.049,- Kč s DPH. Včetně výměny pylového filtru ventilace kabiny vozu.

Ten starý byl pěkně špinavý, holt jezdíme na Ostravsku. Pylový filtr tvořil polovinu ceny prohlídky. Dále nám na Peugeotu Ion udělali zdarma v záruce i 2 svolávací akce výrobce - nahráli nový palubní SW a preventivně zpevnili upevnění baterie v podvozku včetně nýtů a těsnění.

To, jestli se elektromobilita někomu líbí nebo ne, závisí na vkusu každého soudruha, jak říká známá hláška z českého filmu. Zvážili jsme naše reálné rodinné potřeby a když technika začala vyhovovat a cena spadla, šli jsme do toho. Elektromobil se musí zažít, alespoň týden s ním jezdit. Tichá plynulá jízda bez vibrací a zápachu je prostě k nezaplacení.

Ovšem chápeme, že existuje spousta lidí s názorem, že správné auto kouří a řve. Ti budou dál zákazníky spalováků, je to jejich svobodná volba.

Po roce rodinného používání elektromobilu na Ostravsku jsme velmi spokojeni a jízdu spalovákem bereme já i žena skoro za trest.

Jenže občas musíme, máme jen malé městské vozítko s malým dojezdem max.150 km. Třeba do Alp či do Mnichova vyrážíme spalovacím vozem. Jednak kvůli velikosti, jednak kvůli dojezdu a neexistující síti rychlodobíječek v ČR. Ty nabijí auto za 20 minut, jinak je to okolo 6 hodin.

Kupodivu na východ od nás, na Slovensko, jezdíme díky síti rychlonabíječek GreenWay www.plug-in.sk elektromobilem. jsou po celém Slovensku podél hlavních tahů. Vzdáleny od sebe 50-80 km. Jen tak tak přeskočíme Beskydy a pak už si užíváme reálné elektromobility. Po roce už trochu s úlevou, protože máme po cestě do Žiliny možnost alespoň pomalého nouzového dobití. V Havířově, v Třinci a v Českém Těšíně.



Za 12 měsíců jsme najeli elektromobilem 15 tis.km. Náklady na elektřinu = palivo vozu = nám řeknou, za kolik s jezdí elektromobilem:


- paušální platba za přístupový čip ČEZu www.elektromobilita.cz ke jeho dobíjecím pomalým stojanům (odebraná elektřina se neplatí, jen ten paušál) 182,- Kč měsíčně x 12 = 2.184,- Kč 

- platba za přístupovou kartu PRE www.premobilita.cz a dobíjení ní na pomalém stojanu PRE (jen odebraná elektřina se platí za dobu připojení na stojanu, ale stojan PRE je nedaleko stojanu ČEZu, takže využíváme předplacený ČEZ) = 0,- Kč

- platba za přístupovou kartu Wien energies  www.wienenergie.at a dobíjení ní na rychlodobíjecím stojanu Wien energies ve Vídni = 0,- Kč

- platba za přístupový PIN GreenWay www.greenway.sk a dobíjení na rychlodobíjecích stojanech GreenWay po celém Slovensku = 0,- Kč

- platba za přístupovou kartu SAZE VŠB-TUO saze.vsb.cz a dobíjení na pomalém stojanu SAZE VŠB-TUO = 0,- Kč

- dobíjení na dalších stojanech v ČR, Rakousku a Slovensku (pomalý Micos, rychlodobíjecí NetDataComm, rychlodobíjecí Ella) bez přístupových karet a plateb = 0,- Kč

- dobíjení v hotelech a penzionech z běžných zásuvek 230V 16A v nezvýšené ceně ubytování (Bítov, Kácov) = 0,- Kč

- dobíjení v obchodních centrech z běžných zásuvek 230V 16A v nezvýšené ceně parkovného nebo zdarma (OC Nová Karolina, OC Avion Shopping Park, OC Eurovea) = 0,-Kč

- občasné dobíjení u známých zdarma z běžných zásuvek 230V 16A, protože v rámci návštěvy si chtějí auto vyzkoušet a tak ho pak před cestou zpět většinou u nich dobíjíme = 0,-Kč

- velmi výjimečné dobíjení doma z běžných zásuvek 230V 16A přes den v době výkonu fotovoltaické elektrárny, tedy spotřebováváme vlastní proud, který bychom při nevyužití pro jiné spotřebiče v domě prodali do sítě za směšných 0,15 Kč / 1 kWh = 0,- Kč

- dobíjení doma za plnou denní sazbu 5,- Kč / 1 kWh nevyužíváme = 0,- Kč

- dobíjení doma za noční sazbu 22-06 hodin denně 2,50 Kč / 1 kWh využijeme jen výjimečně, třeba o víkendu, když podnikáme delší trasy. Pokud vezmeme extrém, že dojedeme skoro s prázdnou 16 kW baterkou, zaplatíme za 16 kWh x 2,50 = 40,- Kč na 80-136 km dojezdu (podle ročního období a využívání vozu, tedy obsazení, nákladu, dálnic, kopců, klimatizace, topení).

Nejprve jsme spotřebu sledovali a měřili, ale pak jsme zjistili, že spotřeba elektřiny v domě je díky nočnímu proudu v měsících roku 2014 stejná nebo dokonce nižší, než ve stejných měsících roku 2013 bez nabíjení elektromobilu a nočního proudu. Bereme to jako bonus z vlastnictví elektroauta a dobíjení je zdarma = 0,- Kč.

Že nás dobíjení zdržuje a zabere více času než tankování benzínu? Kdepak, nejezdíme nikam na benzínku, nečekáme na řadu, nečekáme na naplnění nádrže, nejdeme platit.

Jen dojedeme domů, mrkneme na údaj o dojezdu a pokud je malý, zapojíme dobíjecí kabel do auta a do běžné domácí zásuvky 230V 16A na zdi, ve které máme spínací hodiny se zásuvkou. To je vše, s nočním proudem se auto samo začne nabíjet.

Ráno ho vytáhneme ze zásuvky a jede se. Stejně to děláme v práci, kde máme nabíječky poblíž. Při delších cestách mimo Ostravu sice zajíždět k rychlodobíječkám musíme, ale krátký čas pro dobíjení většinou využijeme k návštěvě toalet nebo malému občerstvení.


Shrnuto a podtrženo stálo palivo do elektromobilu Peugeot Ion na 15.000 km a 1 rok ježdění opravdu jen 2.184,- Kč.

Pokud bychom ujeli stejnou porci kilometrů naším benzínovým Citroenem Berlingo, s dlouhodobě sledovanou spotřebou 8 l/100 km, tak při ceně benzínu +-35,- Kč (z 35,- klesly ke 30,- Kč až v druhé půli prosince, dnes jsou na 32,-, ale na dálnici a v Německu jsem brali litr Naturalu 95 i za 40,- Kč) by palivo stálo 42.000,- Kč. To je 19x více.


Velkou úsporu za palivo bychom měli vždy. I pokud bychom elektromobil dobíjeli jen doma a neplatili paušál ČEZu. Dobíjeli bychom nočním proudem, protože přes den jezdíme. Při dlouhodobé spotřebě +-12 kWh/100 km a 2,50 K/1 kWh by nás na 15 000 km stálo palivo jen 4500,- Kč. Jen dvojnásobek dnešního paušálu. Pořád ovšem 9x méně než benzín.

Sdílet tento příspěvek


Odkaz na příspěvek
Sdílet na ostatní stránky

Něco málo k nabíjení elektromobilů, mnoho lidí neví, že se dost auto od auta liší:

Já tomu říkám představte si to jako vodu. Máte sud s vodou, hadici, otvor v autě a nádrž v autě. Pokud je velký sud, hrubá hadice, patřičně velký otvor v autě a odpovídající nádrž, pak tam sud přelijete raz dva. Pokud cokoliv z toho je menší, pak rychlost přelití se rovná tomu nejmenšímu na cestě.

Peugeot Ion - buď domácí zásuvka 230V 16A, kabel 230V 16A, zásuvka v autě typu Yazaki s palubní nabíječkou 3,6 kW, baterie 16 kW. Více jak 3,6 kW zásuvka nedá a kabelem neproteče, takže baterii dobíjíte min. 4,5 hodiny. Ke konci elektronika nabíjení navíc zpomalí, aby nedošlo k přebití nektěrého z článků baterie, přehřátí a požáru.
Nebo Peugeot Ion CHAdeMO rychlonabíječka 44 kW, kabel CHAdeMO, rychlonabíjecí zásuvka v autě CHAdeMO, baterie 16 kW.

Nissan Leaf je na tom stejně jako Peugeot Ion. Ovšem baterii má už 24 kW. Jen si můžete do auta za příplatek pořídit rychlejší palubní nabíječku 6,6 kW. Pak nabíjíte např. z průmyslových červených pětikolík zásuvek nebo zásuvek Mennekes (např. na nabíjecích stojanech ČEZu nebo PRE) dvojnásob rychleji. Nebo použijete CHAdeMO.

BMW i3 lze také dobíjet z domácí zásuvky nebo Mennekes. Rychlonabíjení má též, ale standard COMBO, který je řádově méně rozšířen v EU než CHAdeMO.

Renault Zoe lze také dobíjet z domácí zásuvky. francouzi zvolili jinou cestu a rychlonabíjení vůbec nemá. Jenže má v základu silnou palubní nabíječku 11 kW, takže svou 22 kW baterii přes Mennekes dobije za 2 hodiny.

Podobně jako Zoe je na tom Tesla Model S. Lze ji také dobíjet z domácí zásuvky, ovšem pokud máte baterii 60, 70 nebo 85 kW, bude to i s 3,6 kW kabelem a zásuvkou na hodně dlouho. Jenže Tesla má v základu silnou palubní nabíječku 11 kW, kterou lze za příplatek zdvojit (Dual chargers) a nabíjet tak 22 kW z Mennekesu (pokud na něm takový příkon je) nebo z průmyslových 5kolík červených zásuvek (pokud na ní takový příkon je, obvykle mívá ta průměrem větší 400V 32A, tedy okolo 12 kW). Ovšem Tesla má k dispozici i CHAdeMO adaptér, a tak dokáže polykat 44 kW z těchto nabíjecích stojanů. A nakonec to nejdůležitější, Superchargers nabíjecí stojany Tesla, které dávají 125 kW, takže za 40 minut máte 85 kW baterii z 80% nabitou a frčíte dále.

Jinými slovy rychlost nabíjení je záležitostí toho, jak to tvůrci elektromobilu mysleli s jeho používáním vážně anebo k jakému účelu. Majitelé Zoe například tvrdí, že oni sice nemají rychlonabíjení, ale Mennekesů je v západní Evropně řádově více než CHAdeMO (o Combo nemluvě) a tak dobijí prakticky všude a velmi rychle. Nehledě na možnost použití 5kolíku přes adaptér, což tam mívá každý rodinný domek či dílna. Kolega v rámci orientačního propagačního závodu Etour Europe po hlavních městech EU jel půjčeným reklamním Zoe od sponzora (Leaf odpočíval v garážích na startu). Nabíjení pro Zoe našli vždy dříve a měli nabito rychleji, než soupeř s Leafem, hledající okolo někde CHAdeMO. Pro představu Wien energies má ve Vídni jen 2 ryhclonabíjecí stojany, kdežto Mennekes zásuvek jen na jednom z desítek míst, v patrových garážích u Prátru, po 8 v každém ze 4 pater.

Sdílet tento příspěvek


Odkaz na příspěvek
Sdílet na ostatní stránky

Proč byla tak velká sleva na koupi elektromobilu Peugeot Ion?
Moje slevička byla jen důsledkem přestřelené ceníkové ceny vozu. I tak si myslím, že měla být ještě větší. Což potvrdila ceníková cena řádově většího a vybavenějšího Nissanu Leaf jen o 10 tisíc výše (715 tis. Kč s DPH) a také porovnatelného VW eUP! o 115 tisíc níže (600 tis. Kč). Navíc jim tam už rok ležel v autosalonu a vozili ho jen na odtahovce na výstavy. ČEZ si ho měl odebrat - proto má vůz celoplošný bílozelený polep - a neodebral.

Ono je to podobné jako u spalováků, ty padají obecně a už dlouho. Ženinu novou Ibizu novější generace 5 dv 1,2 motor s klimou, v elektrice a rádiem jsme koupili za o něco menší peníze po 5 letech od koupě nové Ibizy starší generace 3 dv 1,0 motor zcela holé. A ještě na bezúročnou splátku po 50% každý rok.

Mimochodem mne baví už rok trvající zoufalá snaha spalovacích automobilek prodat lidem co nejvíce spalováků a tím si prodloužit agonii. Tolik slev a napříč všemi segmenty, to se jen tak nevidí. Ale chápu je. Kdo dnes vydá našetřený peníz za spalovák a následně ho bude draze provozovat, těžko jej bude se ztrátou (nebude to komu prodat) měnit za hybrid nebo elektromobil. Takže spalovací automobilky budou ještě dlouhé roky vydělávat na servise dnes -s velkými slevami - prodaných spalovacích aut. Z hlediska podnikatele dobrý tah. V podstatě jde o to urvat co největší podíl na trhu s pomalu obrátkovým zbožím.

Upraveno uživatelem Radovanek

Sdílet tento příspěvek


Odkaz na příspěvek
Sdílet na ostatní stránky

Proč jsem si nekoupil raději nějaký hybrid?

Příliš mezi nimi na výběr není a zbytečně sebou taháte 2 technologie. Většinu vozu pak vyplňují pohonné jednotky, nádrže, baterie, převodovky a další harampádí. A vozíte je stále sebou za Vaše peníze. Největší průser je pak dojzd dnešních hybridů na elektřinu. Pokud nemáte PHEV, pak to bývá v jednotkách kilometrů.

Třeba oblíbená Toyota Prius je hybrid o ničem, Toyota zaspala a už roky to neřeší. Normální Toyota Prius hybrid (HEV) jen bržděním, tedy rekuperací, dobíjí baterie, což jí stačí tak na 2 km jízdy pomalu po městě. Pravda, bržděním v elektro módu opět něco narekuperuje, ale perpetum mobile to není. Takže pak přichází ke slovu spalovací motor a elektro až v okamžiku, kdy je dostatečně nabito.
Toyota Prius se prodávala donedávna i jako patřičně dražší plug-in hybrid (PHEV), který se dal nabíjet i ze zásuvky při parkování. Ovšem se směšným elektro dojezdem max.10 km. Také PHEV bržděním dobíjí baterie, tedy rekuperací. Cena atakuje milion Kč.
Teď výrobu zastavili. Chystají prý PHEV s dojezdem až 56 km, což už by dávalo čistým ježděním bez hluku, zápachu a vibrací po městě jakž takž smysl. Ovšem budou muset přidat, tohle právě začali reálně nabízet Němci u nového Passatu. Jeho letošní produkce je prý celá určena pro Nizozemí, kde ho místní dealeři VW vykoupili. Cena také okolo milionu Kč.

Značně Toyotu mezitím předehnal v prodejích a oblíbenosti od loňska PHEV Mitsubishi Outlander s podobným elektro dojezdem, který nyní přišel na český trh a  který jsem si osobně vyzkoušel. Až na cenu jeden a čtvrt milionu dobré auto.

Jenže já vybíral elektromobil 2 roky a pořád nebylo nic kloudného k mání. A v hybridech už vůbec ne. Takže jsem skončil u čistého elektromobilu s dobrým poměrem užitek / cena.

 

Sdílet tento příspěvek


Odkaz na příspěvek
Sdílet na ostatní stránky

Změna uvažování při ježdění s elektromobilem ohledně tankování / nabíjení? Ano:

 

Třeba elektrokolo jsem po 4 dnech a ujetých 38 km dnes v kanclu vrazil do nabíječky. Stejně jako chytrý mobil s 13% a zoufale vyskakujícími hláškami o dobití. Takže nepřekvapí postřeh od začínajícího elektromobilisty - "Změna návyků.

Musím konstatovat, že život s elektromobilem je dost rozdílný v porovnání s autem se spalovacím motorem. Pokud o elektromobilu uvažujete, čeká vás změna způsobů chování podobná té, kterou svět prodělal s příchodem chytrých mobilních telefonů. Tehdy, zvyklí na týdenní výdrž baterií telefonů Nokia a jim podobných, jsme najednou museli jejich chytřejším bratříčkům doplňovat energii denně. Dnes už nám to zvláštní nepřipadá. Každý večer svůj mobilní telefon připojíme k nabíječce, aby byl ráno opět připraven k plnění úkolů, které mu zadáme.
Se změnou spalovacího motoru za elektrický přijde to samé. Místo návštěvy benzinové pumpy po cestě do práce a jednou za čas, připojíme náš automobil ke zdroji elektrické energie každý večer nebo pokaždé, když dorazíme domů. Je sice možné nenabíjet denně, ale jen za podmínky, že budeme jezdit na kratší vzdálenosti. Zkušenost mě naučila, že nikdy nemohu vědět, co se přihodí a je lepší být připraven, než překvapen. S nabitým autem se totiž lépe uskuteční neplánované jízdy. Nabíjení doma bude totiž vždy trvat násobně déle než na rychlonabíjecí stanici.
Stejně tak změníme své zvyky na nabíjecích stanicích. Auto nejdříve připojíme k rychlonabíječce a pak se odejdeme osvěžit. Po návratu auto odpojíme. Dnes řidič nejdříve natankuje a pak teprve tráví čas osvěžením těla a ducha, aby byl připraven na další cestu.

Sdílet tento příspěvek


Odkaz na příspěvek
Sdílet na ostatní stránky

Já bydlím v činžáku / paneláku, tak nabíjet elektrovozidlo nemůžu, to je jen pro domkáře, zní častá námitka. Je to pravda?

 

Nemohu aktuálně ukázat na člověka nebo dokonce lidi v panelácích, kteří si ve velkém kupují elektroauta, ale znám dost majitelů elektrokol, co na nich jezdí do práce. Ti si je dobíjejí doma v předsíni ze zásuvky. Ve společné kolárně narazili na nutnost podružného elektroměru a družstvu se s tím nechtělo párat, tak zvolili cestu menšího odporu. Nebo kolo nechají v kolárně a vezmou baterii k dobití sebou do bytu, je to otázka sekund.

Podobně je na tom několik majitelů elektroskútrů. Dobíjejí na chodbě před bytem, kam si dali ze svého bytu přes zeď zásuvku. Čili svoji elektřinu. Protože zatím co spalovací skútr do bytných prostor kvůli požárních předpisů nesmí, elektrický ano.

No a známe mezi elektromobilisty i pár lidí z činžáků, obvykle okolo 5-7 pater, kteří si nakonec v družstvu nebo společenství vlastníků dohodli podružný elektroměr ve sklepě. Kabel a zásuvku vytáhli ven na fasádu do uzamykatelné plechové skříňky a parkují na placeném vyhrazeném místě, co už si zařídili dříve pro bývalý spalovák. Jen od něj občas vede kabel do té skříňky. Jednou měsíčně platí do společné kasy družstvu za spotřebovanou elektřinu.

 

Tolik ze zkušeností lidí z občanského sdružení Elektromobily. Ty sdílíme a vždycky se najde cesta, jak to lze.

Sdílet tento příspěvek


Odkaz na příspěvek
Sdílet na ostatní stránky

Duben 2015 reálná zkušenost kolegy elektromobilisty z Brna se stejným Peugeotem Ion, jako mám já:

V sobotu 4.4.2015 jsem se vydal elektromobilem Peugeot iOn do Rakouska. Výjezd v 8:15 ráno z Brna cesta dlouhá 110 km do městečka Stockerau před Vídní. Cesta trvala asi 2 hodiny. Jel jsem přes Laa an der Thaya, kde je pro případ nouze nabíjecí stanice (Mennekes 16A i 32A, Schuko-16A a pětikolík - 32A, který ale nabíjí pouze 20A - navoleno na nabíjecím kabelu). Samozřejmě je po cestě mnohem více nabíjecích stanic, které je možno najít díky mobilní aplikaci e-tankstelle od společnosti Kelag. Po příjezdu do městečka Stockerau (ul. Donaukraftstraße 1) jsem se nabil na 80% na rychlonabíjecí stanici od společnosti Ella Ladeinfrastruktur AG, nabíjecí stanice nejsou zpoplatněny.
Po dobití dojezdu na 85km jsem se vydal na pokračování v cestě do cíle jímž bylo nákupní centrum "SCS". Stockerau bylo vzdáleno od SCS 45 km, takže mě nemohlo nic překvapit a dojezd 85 km byl více než dostačující. Jakmile jsem přijel k nákupnímu středisku, zašel jsem si pro redukci (tříkolík - "Schuko") na informace, kde mi jej paní zapůjčila za zástavu OP. Poté jsem nechal nabíjet iOna 16A nabíjecím kabelem. Po asi 3 hodinách jsem se vrátil k autu a již bylo nabité na 100%.
Jelikož plánujeme cestu elektromobilem k moři, jel jsem se podívat na druhou rychlonabíjecí stanici od společnosti Ella Ladeinfrastruktur AG, která se nachází kousek za Vídní ve směru na Graz ve městečku Brunn am Gebirge (ul. Johann-Steinböck-Strasse 18), zatím také zdarma. V blízkosti rychlonabíječky je restaurace i obchod Hofer. Po zkontrolování rychlonabíječky a ujištění se, že vše funguje tak, jak se píše v mobilní aplikaci e-tankstelle, jsem se vydal zpět do městečka Stockerau.
Zde jsem se nabil na 95% (více Peugeot iOn z rychlonabíječky nenabije). Nabíjení bylo příjemné, protože je zde možnost se připojit na wifi hotelu a restaurace Kaiserrast. Jakmile mě rychlonabíječka automaticky odpojila vydal jsem se zpět na cestu do Brna. Cesta zpět trvala také asi 2 hodiny (cestu jsem opět zvládl na jedno nabití).

Sdílet tento příspěvek


Odkaz na příspěvek
Sdílet na ostatní stránky

Lze spočítat, zda se mi elektromobil místo spalováku vyplatí? Ano, stačí porovnat verze téhož vozu spalovací a elektrickou. Návodně to ukážu na VW e-UP!, který jsme se ženou nedávno zkoušeli:

 

Elektromobilem je super vožení a do města je jak dělaný. Problém je cenová politika automobilek. Takový dinosaurus VW je typickým špatným příkladem. Když srovnáváme cenu spalováku a elektrického Up!, musíme brát vozy ve srovnatelné výbavě a motorizaci. Podle počtu najetých km za rok se pak můžeme případně bavit o návratnosti a finančních úsporách. Nejprve si najdeme na webu VW ČR pdf ceníky obou vozů a porovnáme jejich ceny v dané výbavě a motorizaci, případně rozdíly ve výbavě. Tím nám vyjde opravdový rozdíl v pořizovací ceně elektromobil versus spalovák . Na ceně za ujetý kilometr (podle výrobcem udávané spotřeby u obou aut) zjistíme, kdy se (námi předpokládaná) vyšší pořizovací cena za elektromobil vrátí. V podstatě jde o stejné srovnávání, jako spalovák benzín versus spalovák nafta nebo totéž versus spalovák plyn (LPG nebo CNG). Opravdu nic těžkého.

Spalovací Up! má automatickou převodovku jen u 2 modelů. Ten se silnějším motorem (ALE STÁLE SLABŠÍM MOTOREM, NEŽ MÁ ELEKTRICKÝ UP!) stojí v konfiguraci 1,0 ASG automatická převodovka Shiftmatic s kombinovanou spotřebou 4.5 L / 100 km, motorem 55 kW (75 koní) a výbavě High 289.900,- Kč s DPH (21%).

Elektrický Up! je prodáván jen v jediné verzi automatická převodovka Shiftmatic s motorem 60 kW (82 koní) se spotřebou 11,7 kWh / 100 km za 609.900,- Kč s DPH (21%), víc než dvojnásobek.

Oproti spalováku má elektro verze Up! navíc ještě asistenční systém Car-Net e-Remote, prahové nástupní lišty s nápisem e-up!, automatickou klimatizaci Climatronic oproti manuální, boční skla vzadu a zadní sklo zatmavené 65% absorpce světla, Drive pack tempomat + park pilot, dvoutónový klakson, LED denní svícení, vnější zpětná zrcátko na straně řidiče asférické, vyhřívané čelní sklo, přenosný navigační a informační systém Maps and more, barevný dotykový display (úhl. 12,7cm) zobrazení mapy 2D/3D, ovládání hlasem, dynamické navádění, separátním RDS-TMC tuner, šachtu na micro-SD kartu do 32 GB, zobrazení informací o voze (multifunkční ukazatel a další), přehrávání souborů MP3, WMA, hands free pro mobilní telefon s Bluetooth (Hands free profil 1.5,GMS 900/1800 MHz), bluetooth audio sound plus 6 reproduktorů (kompatibilní s A2DP 1.0 a AVRCP 1.4) , halogenové světlomety, 3ramenný kožený volant výškově nastavitelný s modrým prošitím výškově i podélně nastavitelný, hlavice řadicí páky v kůži s modrým prošitím, madlo ruční brzdy v kůži s modrým prošitím, bílé podsvícení ukazatelů, chromové lemování větracích otvorů ovládacích prvků pro rádio a klimatizaci, potahy sedadel v látce design "grid", textilní koberečky s modrým lemováním (spalovák je bez koberečků), vnější zpětná zrcátka a kliky dveří v barvě vozu oproti černým u spalováku.

Dokoupit lze do elektrické verze jen nouzové brzdění City vč. možnosti deaktivace airbagů u spolujezdce, střešní okno el. ovládané, různé druhy laků a prodlouženou záruku 4 roky/80.000 km.

U spalovací je nutno dokoupit mnoho věcí, které má elektro verze v základu v ceně. Když spalovák dovybavíme na úroveň elektrické verze, znamená to v příplatcích + 31.300 + 5.300 + 4.100 + 9.600 + 15.800 + 8.100 + 2.200 + 8.000 = 84.400,- Kč. Ale automatickou klimatizaci mít nebudeme ani tak. Také nebudeme mít asistenční systém, halogeny, zrcátka v barvě vozu ani koberečky. O silnějším motoru ani nemluvě. Zde bych odhadem přidal dalších 80.000,- Kč. Takže k pořizovací ceně spalováku musíme přičíst minimálně 164.400,- Kč, abychom se dostali na úroveň vybavenosti elektrické verze VW Up! a máme rázem spalovák za 454.300,- Kč. Odečteme pořizovací cenu e-Up! a jsme na rozdílu 155.600,- Kč.

Je to hodně, ovšem nyní bude záležet na počtu najetých kilometrů za rok. U 15 tis. km za 1 rok je spotřeba spalováku dle papíru 4,5 L /100 km, tedy při ceně Naturalu 95 okolo 33,- Kč / 1 litr jsme na 22.275,- Kč. Pak by se nám v ceně paliva vracel rozdíl mezi pořizovací cenou benzínového a elektrického VW Up 7 let za předpokladu, že elektřinu máme zdarma nebo bereme na stojanech ČEZu za roční paušál 2.184,- Kč. U nájezdu 30 tis. km ročně už jsme na 3,5 letech.

V obou případech jsme nezapočítávali levnější servis a garanční prohlídky. Každopádně z uvedeného vidíme, že VW přestřelil a elektrický e-UP! je prostě a jednoduše řečeno oproti spalovacím vozům hodně předražený. Pokud se VW chvástá ekologií, pak se cenově zachoval ve stylu aby se vlk nažral a koza zůstala celá. A to je špatně.

Upraveno uživatelem Radovanek

Sdílet tento příspěvek


Odkaz na příspěvek
Sdílet na ostatní stránky

Ten předpoklad elektřiny zdarma je ovšem kouzelný. To, že je zdarma teď neznamená, že bude zdarma i za pár let, až se to trochu rozšíří. Ono teď je to exotika, které i každý strašně rád pomůže - takhle známí přijeli na víkendovou akci elektromobilem, a jestli si to tam mohou dobít, aby dojeli i zpátky, no samozřejmě že mohou, akorát majitel baráku má pocit, že to je něco jako dobít mobil, kdyby věděl, kolik se do toho za tu celou noc naládovalo, asi by se mu pěkně protočily panenky. 

 

Edit: těch 117kWh na 100km, není to náhodou překlep? Zhruba tak o řád?

Upraveno uživatelem oddie

Sdílet tento příspěvek


Odkaz na příspěvek
Sdílet na ostatní stránky

Květen 2015 ježdění do práce, pro firmu, vožení dětí, nákupy, neúspěšně na elektrosraz:

Celou noc bylo pomalé nabíjení 16 kW baterie nočním proudem rychlostí 2,2 kW za hodinu. Ujel jsem pak 60 km přes kopečky a rychlostními silnicemi, takže jsem spotřeboval 8 kW z 16, uložených přes noc do baterie. Potřeboval jsem dobít před kopci Beskyd na cca 92 km, které mne čekaly k další rychlonabíječce. Protože na 8 kW ujedu v průměru okolo 72 km, podle způsobu jízdy ovšem 60-80 km.

Jel jsem totiž na sraz do Bratislavy elektromobilem po trase Ostrava - Valašské Meziříčí (od minulého týdne nová soukromá rychlodobíječka CHAdeMO) - Trnava - Piešťany. Na Slovensku jednoduše po spojnicích sítě rychlodobíjecích stanic Greenway. Bohužel jsem nedojel, stanice ve Valmezu klekla a ani po hodině komunikace s provozovatelem a servisem jsme ji neoživili. Nemohl jsem čekat a další 3 hodiny nabíjet, dojel bych na sraz pozdě. Musel jsem to vzdát a obrátit zpět do Ostravy. Na to jsem elektřinu měl a v Ostravě jsem pak nabil na 80% za 20 minut na rychlonabíječce ČEZu.

Sdílet tento příspěvek


Odkaz na příspěvek
Sdílet na ostatní stránky

Ten předpoklad elektřiny zdarma je ovšem kouzelný. To, že je zdarma teď neznamená, že bude zdarma i za pár let, až se to trochu rozšíří. Ono teď je to exotika, které i každý strašně rád pomůže - takhle známí přijeli na víkendovou akci elektromobilem, a jestli si to tam mohou dobít, aby dojeli i zpátky, no samozřejmě že mohou, akorát majitel baráku má pocit, že to je něco jako dobít mobil, kdyby věděl, kolik se do toho za tu celou noc naládovalo, asi by se mu pěkně protočily panenky. 

 

Edit: těch 117kWh na 100km, není to náhodou překlep? Zhruba tak o řád?

Díky za upozornění, bylo to opravdu o řád, chyběla čárka, opraveno.

 

Cena elektřiny se špatně počítá, protože na rozdíl od benzínu si ji dokážeme vyrobit sami, dokonce i skladovat. Takže občas zdarma, občas za málo, občas za více. A majitel baráku zase nemusí tolik zoufat, kdybych k němu dojel s prázdnou baterkou, tak by ho to vyšlo maximálně na 80,- Kč a ty mu rád zaplatím, protože mi pomohl. Mnozí z nás si sebou vozí i měřák spotřeby do zásuvky, aby se nikdo necítil poškozen. Navíc elektromobil ukáže obvykle dobití i na displeji přístrojové desky na desetiny kWh.

Sdílet tento příspěvek


Odkaz na příspěvek
Sdílet na ostatní stránky

Malé zamyšlení - Proč elektromobilita? Protože naše doprava se dá řešit se zlomkem hluku a zplodin, éra spalovacích motorů končí.

Říkáme tomu eufemisticky motorizace, agregát, pohonná jednotka, ale stále je to jen kovová pec, v níž spaliny energeticky bohaté směsi uhlovodíků po detonaci tlačí na píst.

Po práci jsou spaliny „vyhozeny“ výfukem do vrstvy vzduchu, z níž čerpáme vzduch na naše dýchání.
To je doprovázeno hlukem, který dosahuje na hlavních tazích 70 až 80 dB.
Dobrovolně to akceptujeme, protože musíme udržet naši civilizaci v chodu.

Elektromobil je prostředkem odvykací kúry ze závislosti na ropě.

Na světě je 600 mil. aut a 200 mil. nákladních a autobusů. Denní světová spotřeba ropy stoupla na 13.000.000 m3 (83 mil. barrelů), EU dováží 84 % jí spotřebované ropy, což stojí 1 miliarda € / den.
V 1 litru benzínu je asi 9 kWh energie, využijeme z ní jen 25% na pohyb vozidla.

Nové dieselové motory produkují ultrajemné saze, tzv. PM2.5, které se bez zábran dostávají do našich plic a přispívají k vzniku rakoviny a srdečních chorob. Zachycování vyžaduje speciální filtry.
Přechod na podstatně čistější spalování, například zemního plynu nebo vodíku, by tento problém vyřešil. Ale ještě je tu elektromobil, který nemusí nic spalovat.

 

Představte si každodenní zácpu ve městě. Nekonečné proudy spalovacích aut jedou krokem, tvoří hlukovou kulisu asi 75 db a výfuky běžících motorů tvoří v bezvětrných dnech viditelnou vrstvu smogu sahající do 3. až 4.poschodí.
Teď si představte tutéž zácpu z elektromobilů. Vozidla se posunují s krátkými zabzučením do 54 dB (což je asi 25% hluku ze 75 dB) a mezi tím nic – žádné výfuky a ticho. Slyšíte cvrlikat vrabce a drmolit děti na procházce.
Hezky to má na svém webu VW u eGolfu a eUPu - hluk běžné ulice, hluk stejné ulice s 10% elektromobilů, s 50% elektromobilů a jen s elektromobily. Najednou slyšíte ticho a spousty přirozených, jindy hlukem spalovacích aut překrytých zvuků.

Ceníkové ceny dnešních elektromobilů jsou na dvojnásobku porovnatelného automobilu nižší třídy. Ale mají tendenci klesat. Klasickým komentářem skeptiků je, že si za cenu elektromobilu koupí nové auto a ještě 10 000 litrů benzínu k tomu. To je ale hrubé zjednodušení.
Zapomínají, že musí měnit olej, filtry, svíčky, absolvovat emisní kontroly a udržovat další komponenty palivového systému. Počítat se stabilní cenou benzínu nebo nafty je také nereálné.
A jaká je cena škodlivin z výfukových plynů, které zůstanou po spálení, anebo škod, nemocí a úmrtí, které způsobují?

Elektromobil spotřebuje průměrně asi 15 kWh/100 km. To je přibližně 50,- Kč na 100 km. Jeho údržba je podstatně jednodušší a levnější. Čím víc se elektromobil používá, tím je celková cena jeho používání výhodnější v porovnání s klasickým spalovacím autem. Když autem denně najezdíte 50 km, elektromobil by měl být výhodnější už v pátém roce.

Skutečně mají elektromobily malý dojezd? Zvykli jsme si na to, že automobil nás doveze do práce, do divadla, ale i na dovolenou k moři. Ale 90% denních cest je do 50 km. Na to dojezd 160 nebo 200 km bohatě stačí.

Na cesty do 400 – 600 km se lze spolehnout na elektromobil také díky rychlému nabíjení. Li-Ionové baterie, sofistikovaná elektronika BMS (Battery Management System) a rychlonabíjecí stanice umožňují nabít elektromobil stejnosměrným proudem do 30 minut (kvůli ochraně baterií je ale celková kapacita nabití omezena na 80%).
Kromě toho se dá auto nabít i 3-fázovým střídavým proudem za přibližně 45 až 80 minut. Baterie se tak nabije do plna.
Samozřejmě, doma lze nabíjet standardním pomalým nabíjením z běžné zásuvky (6 až 8 hodin).
A infrastruktura? Jak kde, na Slovensku síť rýchlonabíjecích stanic na hlavních tazích už je, v Rakousku a Německu prakticky také. V celé Evropě je k dispozici už přes 1.700 CHAdeMO a 900 CCS rychlonabíjecích stanic pro elektromobily. Pro majitele vozů Tesla, pak zdarma síť 100 supernabíječek Supercharger, kde nabijí na dalších 270 km za 30 minut. V roce 2015 by měly být první v ČR, SR, Maďarsku i Polsku, zatím jsou nejbližší podél hranic s Německem a Rakouskem. A jejich počet každý den roste.

 

A budeme muset kvůli elektromobilům stavět nové elektrárny?  Ani náhodou. Pokud by se přebytek výroby elektřiny 16 TW v ČR použil na úplně všechna vozidla dnes jezdící v ČR, tak ještě 6 TW zbude. Píše ČEZ. Jinými slovy každoročně produkujeme přebytky a prodáváme je. Prakticky celou produkci Temelína.

Sdílet tento příspěvek


Odkaz na příspěvek
Sdílet na ostatní stránky

Červen 2015 ježdění do práce, pro firmu, vožení dětí, nákupy, návštěvy rodiny:

Žena právě dojela z práce elektromobilem. Dojezd po 2 dnech necelých 40 km z původních 138 km (papírově max.150 km). 4 dílky baterie z 16. Sluníčko pálí, FVE dělá 2,6 kW, tak šup s elektromobilem v garáži na připravený 2,2 kW kabel, co visí v pohotovosti na zdi pro noční domácí dobíjení. Než výroba spadne pod 2 kW, tak baterce přibydou minimálně 4 dílky a +-40 km dojezdu.

Když je hezky o víkendu a elektrárna dává trvale kolem 3 kW za hodinu, rozděluji výkon v průběhu dne mezi pračku a pomalé nabíjení auta 2,2 kWh nabíjecím kabelem z běžné zásuvky 230V 16A. Do západu slunce stihneme nejen pračku, ale i myčku, sekačku, žehlení a auto se při tom všem nabije do plna. Je fajn si vyrábět elektřinu sám a čistě.

Ostatně nejsme moc výjimka, majitelé elektromobilů podle průzkumů v Americe i Evropě dlouhodobě v 95% dobíjejí doma přes noc nebo přes den na firmě, když auto parkuje. Jen 5% je použití veřejných nabíječek.

Sdílet tento příspěvek


Odkaz na příspěvek
Sdílet na ostatní stránky

Jak si spočítat svoji rodinnou potřebu „domácí dopravní obslužnosti“, tj. ježdění do práce, školy, vožení dětí na kroužky, nákupy, návštěvy rodiny? Jak k tomu přiřadit elektromobil?

 

Včera jsem zrovna řešil naši další domácí dopravní obslužnost a manželčino ježdění do nové práce. Už jezdí jen elektromobilem a já na firmu na elektrokole (zcela zdarma, dobíjím si ho v kanceláři, stejně jako mobilní telefon,elektřinu tam máme za paušál) nebo spalovákem, když potřebuji něco velkého převážet. Proč? Protože manželka většinou ujede za den delší trasu něž já a tudíž se vyplatí, aby jela elektromobilem.
Srovnával jsem:

Na její trase má MHD jediný spoj autobus a přestup na tramvaj, celkový čas 51 min, vzdálenost 16 km, cena jednotlivé jízdenky 26,- Kč. Klasický problém jsou intervaly autobusu, u nás na okraji města jezdí i ve špičce jen co 30 minut. Tramvaj jezdí co 10 minut prakticky celý den, tam je spojení v pohodě. Jediné řešení jak využít častou tramvaj je sjet ráno na skládací koloběžce z kopce dolů zhruba 3 km na smyčku tramvaje. Zpátky když netrefíme interval autobusu buď fyzička do kopečka, nebo počkat na autobus, což je časová ztráta.

Cenově vyjde roční jízdenka MHD na 4 zóny 4.702,- Kč, to jsou 3 nádrže manželčina Seatu Ibiza (asi 2 tis. km, tedy jen 55 dní zpátečních cest 36 km z domu do práce, čili necelé 3 pracovní měsíce po 21 pracovních dnech). Nebo 118 plných baterií Peugeotu Ion (16 kWh) z nočního proudu za 2,50 Kč / 1 kWh (tedy při asi 120 km průměrně na 1 nádrž je to 14.160 km a 393 zpátečních cest 36 km z domu do práce, čili skoro 19 pracovních měsíců po 21 pracovních dnech).

Stejně si to můžete spočítat zvlášť pro každého člena rodiny nebo sdružit, když cestujete spolu. Jinými slovy bez započtení pořizovací ceny a třeba povinného ručení či zimních pneu je elektromobil neskutečně levný a děláme dobře, když jezdíme co nejvíce elektromobilem. Protože nám to současně ředí tu pořizovací cenu. Čím více najetých km elektromobilem, tím je 1 km celkových nákladů elektromobilu levnější (aktuálně máme najeto 20 tisíc km). Proto manželka elektromobilem, pokud možno děti sebou, já na elektrokole, kdy se ani v saku a kravatě cestou nezpotím (mám to navíc blízko, cca 5 km jedna cesta).

 

Například u Citroenu Berlingo mne po 110 tis. km vychází 1 km celkových nákladů na neskutečných 8,- Kč, tedy pořízení a provoz a palivo Berlinga už nás přišlo na 880 tis. Kč! Sleduji to od začátku detailně na spritmonitor.de.

Elektromobil jsme už používali i jinak. Třeba jako elektrocentrálu na veletrhu, kde jsme měli venku stánek mimo dosah elektřiny. Z jeho baterií se prostřednictvím adaptéru napájel notebook i velký monitor, na němž běžela nepřetržitě prezentace. Pro zajímavost za 8 hodin ubyly z baterií elektromobilu jen 2 dílky z 16 a dojezd vozu se tím snížil ze 150 na 138 kilometrů.

Naposledy elektromobil sloužil jako pojízdná chladnička pro 200 piv. Sponzorovali jsme turnaj v sálovém fotbale. Předtím jsem vozil sud, půjčoval výčepní zařízení s chlazením, tahal prodlužovačky, kupoval kelímky, celou dobu točil pivo, prostě opruz. Pak jsem zjistil, že plechovkové vyjde v akcích nelogicky levněji a odpadá manipulace. Jen bylo nutno vozit lednici a prodlužovačku. Teď už jen najedu k tělocvičně a nechám auto nastartované=zapnuté + klimu. Výdej piva = otevřít dveře auta. Pohoda. Sežralo to sice slušně elektřiny, ale cestou jsem se zastavil na 20 minut na rychlonabíječce ČEZu u Ostravaru a dobil na 80%. V ceně měsíčního tarifu 182,- Kč.

Sdílet tento příspěvek


Odkaz na příspěvek
Sdílet na ostatní stránky

Červenec 2015 postřehy z denního ježdění do práce a našich výletů elektromobilem:

 

Manželka jezdí do práce denně elektromobilem 36 km tam a zpět na jeden zátah a bez jakéhokoliv času navíc, se vším komfortem klimy nebo topení. Nabíjí v době nákupů zdarma nebo přes noc doma v garáži nočním proudem. Včera dojela s 8 km dojezdu a dnes ráno vyjížděla dle počítače auta se 128 km dojezdu. Takže asi tak to vypadá v praxi, když dostanete elektromobil tzv. „do ruky“ a nebojíte se klesajícího dojezdu. Já proháním do práce a zpět elektrokolo (dojezd s podporou elektromotoru při současném šlapání max. 40 km, dobíjím obvykle co 3 dny).

 

Teplotní management, jak tomu automobilky vznešeně říkají, tedy klimatizace a topení, ubíral u prvních elektromobilů před 6 lety 20-30 km z dojezdu. Což odpovídá našemu Peugeotu Ion, takže místo +-136 km (ze 150 papírových) máme +-100 km. V zimě, při plném topení hodně pod nulou, byl nejmenší dojezd 80 km. V létě při rychlostech nad 100 km /hod a klimě naplno (viz právě trvající vedra 35 C ve stínu a více), je to podobné. Je s tím třeba počítat. Ovšem my máme malý městský elektromobil, vývojově 6 let starý. Z videí u testů nového elektromobilu Kia soul EV je vidět, že si topení nebo klima berou díky tepelnému čerpadlu třeba jen 7 km dojezdu. A to je u papírových 212 km dojezdu hned jiné kafe.

 

V neděli byla cesta Ostrava-Mladecko a zpět ve dvou dospělých plus nákupy. Ujeto plně nabitým Peugeotem Ion (sobotním sluncem z vlastní FVE) na 16 kW a 125 km dojezdu dle počítače celkem 89 km, zbylý dojezd 35 km a 4 dílky baterie z 16. Obě cesty puštěna klimatizace, venku ve stínu +26 C, v autě při zastavení na slunci +37 C. Spotřeba 12 kWh na 89 km, tedy 13,5 kWh / 100 km. Aktuálně se auto přes noc dobíjí nočním proudem pro dojíždění do práce v pracovních dnech.

 

V noci z neděle na pondělí auto po víkendovém ježdění nabito nočním proudem na 16 dílků baterie z 16 a 136 km dojezdu. Následovaly 3 pracovní dny jízdy do práce a po městě, najeto 118 km, zbylý dojezd dle palubního počítače 24 km a 3 dílky baterie z 16. Auto dáno ve středu večer na nabíjení nočním proudem, ve čtvrtek ráno plně nabito 16 z 16 dílků baterie a 141 km dojezdu dle palubního počítače (ze 150 km papírových dle TP).

 

Samozřejmě pokud jsme přes den doma výkon FVE překročí 2,5 kW, zapojujeme do systému i nabíjení elektromobilu jako výborné úložiště námi vyrobené elektřiny, kterou bychom jinak poslali do veřejné sítě. Dorazili jsme třeba z výletů s 6 km dojezdu a 1 dílkem baterie z 16. Klima a rychlá jízda po 4proudovkách v plně obsazeném autě s plným kufrem, najeto 107 km z dojezdu 137 km a plně nabitého auta. Venku +36 C, slunce jako blázen, malá střešní FVE jede na 2,3 kW (holt s vysokou teplotou klesá účinnost křemíku, takže 3,6 kW jmenovitý výkon ani náhodu). Solární ohřev vody panely +66 C (voda v bojleru 250 L jen +32 C, protože jsme šli hned po příjezdu 3 za sebou do sprchy, ale do večera bude zase přes +70 C), pere pračka a současně se nabíjí elektromobil pomalým kabelem 2,2 kWh. Všechno čistě a na slunce.

 

A jestli by se dalo auto dobíjet za jízdy tím, že by mělo na střeše FVE panel? Lze to, na 20 let starém Peugeotu 106 laboratoří Fakulty elektro VŠB-TUO, Odborné skupiny Systémy s alternativními zdroji energie http://saze.vsb.cz/ to testují. Má původní olověné baterie a stále dojezd 60 km, takže žádný rychlík, ale důchodce. FVE panel má na zahrádce nahoře, je taky jeden z prvních v ČR. Přesto dokáže stojícímu autu přidat za den 10 km dojezdu. Ale zase klade odpor při jízdě a zvyšuje spotřebu paliva jako každá zahrádka.

Sdílet tento příspěvek


Odkaz na příspěvek
Sdílet na ostatní stránky

A kde elektromobil natankuju, tedy nabiju mimo domov?

 

To je v ČR častá otázka, bohužel s negativní odpovědí. Přestože 95% nabíjení se odehrává doma nebo v práci, pro cesty mimo město nabíječky u silnic potřebujete, stejně jako spalovací auta síť čerpacích stanic.

Náš ČEZu by měl méně mluvit a více makat. Od slibů sítě 150 nabíječek po celé ČR z podzimu 2011 máme na jaře 2015 jen 44 stanic, z toho 8 je rychlodobíjecích. Že do konce roku plánuje ČEZ navýšit počet stanic až o několik desítek je bohapustá nehorázná lež, tady už se nedá mluvit ani o marketingu nebo reklamě. Za první 4 měsíce spustil ČEZ 3, slovy tři rychlodobíječky (Mladá Boleslav, Ostrava, Brno). Přičemž střídavě mu některé nefungují. Pomalé za 4 měsíce uvedl do provozu 2, slovy 2, Klimkovice a Zlín. Nechápu, jak ve zbylých 8 měsících roku 2015 chce uvést do provozu desítky stanic, když za první 4 měsíce udělal nové jen 4 (Ostrava byla totiž jen výměna pomalého stojanu za rychlý).

Další dodavatel, distributor a výrobce elektřiny v ČR E.ON je pouze srandista, který provozuje čtyři veřejné dobíjecí stanice. A to tak, že přes léto vyndá před hotely na Lipně a Vranově desky se zásuvkami, které ale nemají dostatečně kapacitní připojení a pojistky vyhazují už dvě nabíjející se elektrokola. Funkční jsou jedině u půjčoven elektrokol a skútrů. Anebo jsou zavřené v areálu vodní elektrárny a neví se o nich, ani kudy k nim. Ověřeno osobně loni v létě na Vranově. Je typické, že E.ON plánuje několik nových dobíjecích stanic jen v rámci marketingových aktivit. A k pláči, že mluvčí E.ON přizná, že elektromobilita v Česku je stále spíše marketingovou aktivitou, což říká on, který reprezentuje výrobce a prodejce elektřiny. A dodá blábol na entou: „Provoz elektromobilu v současnosti nemůže konkurovat provozu automobilů na konvenční paliva, a to z důvodu stále výrazně vyšších pořizovacích nákladů na pořízení elektromobilu, ale i z pohledu nedostatečné dostupnosti odpovídající dobíjecí infrastruktury na území ČR." Přitom kdo jiný by měl infrastrukturu budovat, než právě oni. Má ty prostoto.

Pražská energetika (PRE) je jediná, která se koncepčně a síťově snaží. Na 23 místech provozuje 32 nabíjecích stojanů. Samozřejmě základ má v Praze, kde působí. Srovnejte si jejich 32 nabíječek se 44 ČEZu a k tomu velikost obou firem. Hned Vás praští do očí, že cosi s ČEZem není v pořádku. A odpovědný vedoucí z PRE není slibotechna a velká huba, řekne férově co bude a kdy a taky co nebude. Rovněž elektromobilitu denně předvádí na stálé výstavě v zákaznickém centru nedaleko Jungmanova náměstí. A PRE provozuje půjčovnu elektrokol a nově i elektromobilů. Tady se nekecá, tady se dělá.

Sdílet tento příspěvek


Odkaz na příspěvek
Sdílet na ostatní stránky

Zkušenosti jsou pěkné, akorát ta hra s číslíčky je občas hodně křečovitá. Takže když už připustíme, že elektřina není "zdarma", ale že za to dobíjení někomu zaplatím, najednou mám navíc náklad někde 0,50Kč/km, což u 100tis km dělá nezanedbatelných 50tis Kč, které jsi předtím "zapomněl" uvést, ačkoliv v nákladech na Berlingo poctivě eviduješ každou blbost. Na jak dlouho (nebo jaký nájezd) navíc uvažujeme to srovnání (= s jakou životností aut počítáme) ?.

 

Nabíjení "zdarma" z vlastní FVE je zase totéž. Pořízení té FVE bylo také zdarma, nebo zase "zapomínáme" amortizaci a náklady obětované příležitosti, aby nám to srovnání vyšlo super? Velká část FVE se "vyplatí" hlavně kvůli dřívějším brutálním dotacím, kdo si ji pořídí teď jen na vlastní spotřebu a dobíjení e-mobilu, to bude mít spíš jako drahé hobby.

 

Já jsem velký fanda soběstačnosti, ale zároveň realista. Není žádný "skepticismus" vyčíslovat celkové náklady a dopady na obou stranách, a ne jen na jedné, aby mi to vyšlo dobře. Pokud za jízdu "zdarma" a nabíjení "zdarma" vyhodím za e-mobil a FVE dohromady přes milión, abych s tím ujel okolo 100tis km, na těch 8Kč na km nebo i víc se tak kupodivu dostanu také.

 

K té ekologii. Ano, je super, že e-mobil nesmrdí ve městě. Uvítal bych, kdyby v Praze jezdily jen ony, jsem pro všema deseti. Ale to neznamená, že nesmrdí vůbec, prostě "jen" smrdí v severních Čechách. Celková ekologická stopa taky není zrovna růžová vzhledem k tomu, jak vypadá těžba lithia a jeho zpracování, či těžba  zpracování křemíku na panely. Zase jde jenom o "vývoz" bordelu jinam, převážně do Číny, kde nám to "nevadí" protože tam nevidíme, ale tvářit se, jak je to úžasně čisté může jen pokrytec.

 

Že ČEZ produkuje a prodává přebytky elektřiny, která by šla využít na dobíjení e-mobilů, takže elektřiny máme případně dost. Ano, to je v podstatě pravda. Já bych sice byl radši, kdyby se odstavily ty uhelky, ale holt peníze nesmrdí. Nicméně, pokud bude vyšší poptávka u nás, bude to znamenat zdražení té elektřiny, protože bude třeba ty zahraniční odběratele přeplatit. No a vzhledem k tomu, že Němci hurá stylem politicky odstavili jaderky, bude docela sranda se s nimi přetahovat o cenu, když budou mít nedostatek. Což se zase promítne do ekonomiky provozu.

 

Elektrovozítka a energetická soběstačnost je fajn, líbí se mi to. Ale zatím jde pořád o zatraceně drahý špás, pokud to nemá být jen velká hračka. Očekávám a doufám, že během třeba 10 let ty relace budou zase někde jinde, ale teď, teď je to spíš jen takové hobby. Mimochodem když jedu s mým téměř dvoutunovým MPV stejným stylem, jako jezdí kolegové mimo město s e-mobilem, aby jim to někam dojelo (tzn. s extrémně lehkou nohou), vejdu se spotřebou do 5 litrů, ačkoliv normálně to žere o 1,5 litru víc. To by také neškodilo uvažovat ve srovnání... 

Sdílet tento příspěvek


Odkaz na příspěvek
Sdílet na ostatní stránky

Jojo Radovánek je fanda. Ještě, že si nemusím na zahradě postavit beznzínku, to by se mi ten provoz asi prodražil... Je to jak píšeš, Oddie, "ekologie" elektroaut je jeden velkej blábol. Akorát to holt dejchá někdo jinej. Dopad je ale stejnej pro všechny, je úplně jedno, jestli CO2 vyrobí auto nebo elektrárna. Ekologie je drahej špás a nebejt majitelé aut "brutálně" zvýhodněni, tak žádní majitelé elektroaut nejsou a nadále existují na elektriku jen golfové vozíky. Govermenty dotují z veřejných peněz automobilky, vývoj i provoz. Z těch peněž, které vyždímou z každýho litru benzínu nebo nafty.

Vlastně nám tu Radovánek všem ukazuje, jak je príma pod záminkou ekologie dojit veřejné rozpočty...

Sdílet tento příspěvek


Odkaz na příspěvek
Sdílet na ostatní stránky

Pokud chcete odpovídat, musíte se přihlásit nebo si vytvořit účet.

Pouze registrovaní uživatelé mohou odpovídat

Vytvořit účet

Vytvořte si nový účet. Je to snadné!

Vytvořit nový účet

Přihlásit se

Máte již účet? Zde se přihlašte.

Přihlásit se

  • Kdo si právě prohlíží tuto stránku   0 registrovaných uživatelů

    Žádný registrovaný uživatel si neprohlíží tuto stránku

×