Přejít na obsah
  • Aktuální cíle darů

Recommended Posts

Odesláno

Jede blondýna autem po dálnici a narazí do kamionu. Naštvaný řidič vystoupí, vytáhne ji ven, nakreslí na zem čtverec a řekne jí:
„Stoupni si do toho čtverce a běda ti, jestli z něj vylezeš!“
Blondýna tedy do něj stoupne a čeká, co bude. Kamioňák vytáhne tyč a rozmlátí jí nárazník. Podívá se na ni, ale ona se jen blbě hihňá.
„Ty se budeš ještě smát jo?“ Tak jí vymlátí přední sklo. A ona zase: „Hihihihi.“
To ho rozlítí úplně a rozmlátí auto celé.
A ona záchvat smíchu. Kamioňák křičí: „Co se furt směješ?! To není tvoje auto nebo co?" A ona na to: "Ale jo je, ale pokaždý když jste se nedíval, tak jsem z toho čtverce vystoupila.“

Odesláno

Manželka přijde domů a tam v kuchyni pije kávu cizí žena.


Začne křičet na manžela.


Muž jí povídá: " Nekřič na mne, ta paní přišla za tebou."  Manželka odpoví: " Hej, ty kurevníku, za mnou?


Vždyť ji vůbec neznám!  Vymysli si něco lepšího!"


Muž ji v klidu povídá: " Tak když ji neznáš, já vás tedy seznámím.  


Je to žena tvého milence..."   


Odesláno

Fakt dobry :)

Manželé Smithovi nemohli mít spolu děťátko,

a tak se rozhodli využít služeb náhradního otce, s nímž by počali potomka.

Toho dne, kdy měl zastupující otec dorazit,

políbil pan Smith svou ženu a pravil: "Odcházím.

Ten člověk by tu měl být každou chvíli."

Po půlhodině náhodou zazvonil u dveří podomní dětský fotograf,

který doufal, že se mu podaří udělat nějaký obchod.

"Dobrý den, paní, já jsem přišel, abych..."

"Ne, ne, nic nevysvětlujte. Už jsem vás očekávala," přerušila ho paní Smithová.

"Opravdu?" podivil se fotograf. "Výborně! Dělám překrásné dětičky."

"To je přesně to, v co s manželem doufáme.

Pojďte prosím dál posaďte se." Po chvíli se s uzarděním zeptala:

"Tak čím začneme?" "Všechno nechejte na mně.

Obvykle to zkusím dvakrát ve vaně, třikrát na pohovce a párkrát v posteli.

Někdy je to docela zábavné i na podlaze v obýváku...

můžete se tam více roztáhnout!"

"Vana? Podlaha v obýváku? Není divu, že nám to s Harrym nefungovalo."

"No, víte, paninko, nikdo vám nemůže zaručit, že se to povede pokaždé.

Ale pokud vyzkoušíme několik různých poloh

a já to vezmu ze šesti nebo sedmi úhlů, jsem si jist,

že budete s výsledkem spokojena."

"To, to, to je snad trochu moc..." zalapala paní Smithová po dechu.

"Paninko, při takovéhle práci je třeba si dát na čas.

To víte, že bych to nejraději sfouknul za pět minut,

ale jsem si jist, že byste s tím nebyla spokojena."

"To tedy asi ne," zamumlala paní Smithová.

Fotograf otevřel kufřík a vytáhl album s obrázky dětiček.

"Tohle se dělalo na střeše autobusu."

"Prokristapána!" vykřikla paní Smithová, mačkajíc v ruce kapesníček.

"A tahle dvojčata vyšla výborně, ale s jejich matkou byla potíž."

"Byla s ní potíž?" otázala se paní Smithová.

"Hrozná. Nakonec jsem ji musel vzít do parku,

abych mohl odvést svou práci pořádně.

Lidé se tam kolem nás shlukli ve čtyřech nebo pěti řadách,

jen aby pořádně viděli."

"Ve čtyřech nebo pěti řadách?" zeptala se paní Smithová,

oči doširoka otevřené v údivu.

"Ano," řekl fotograf, "však to také trvalo více než tři hodiny.

Matka pořád ječela a vřískala - vůbec jsem se nemohl soustředit!

Pak se začalo stmívat a já jsem s tím začal pospíchat.

A když mi pak veverky začaly ohryzávat to moje nádobíčko,

tak jsem to všechno zabalil." "Vaše...ehm... nádobíčko?"

"No ano. Tak, paninko, pokud jste připravena,

tak já si postavím trojnožku, abychom se mohli dát do díla."

"Trojnožku?"

"No jistě, musím používat trojnožku a položit si na ni ten svůj Canon.

Je příliš velký na to, abych ho udržel dlouho v ruce.

Paní? Paní! Proboha, ona omdlela!"

odesláno z Samsung Galaxy Note 4

Odesláno (upraveno)

Zabalil jsem vánoční stromeček, aby jehličí nepadalo doma a pak jsem ho vlekl po schodech až k popelnicím.
Od té doby mi sousedi neparkují před vjezdem do garáže, hudbu si nepouštějí moc hlasitě a ani neodmlouvají.

post-541-0-50737100-1453851040_thumb.jpg

Upraveno uživatelem Medvěd
Odesláno

Ředitel jedné firmy se rozhodl, že si po dlouhé době dá pár týdnů dovolené a tak zaučuje svého kolegu, aby ho po tu dobu zastoupil.:
„…a až si budeš chtít zasouložit se sekretářkou, máme na to tady takové heslo. Prostě ji řekni, že potřebuješ napsat dopis do Prahy. Ona už bude vědět, co má dělat.“
Zástupce ředitele, hned, jakmile převzal svou novou funkci, si řekne, že zkusí kvality své nové sekretářky. Přijde za ní a povídá:
„Ahoj, Helenko. Potřebuju si napsat dopis do Prahy, Bylo by to možné?“
Sekretářka ale odpoví: „Je mi líto, pane řediteli, ale mám zrovna červenou pásku ve stroji.“
Zástupce ředitele to tedy nechá být. Za několik dní se za ním staví sekretářka a povídá:
„Šéfe, už jsem si vyměnila pásku. Můžeme to jít napsat.“
„Kolegyně, už je to jedno. Napsal jsem to nakonec rukou.“
„Moc se omlouvám, pane řediteli. Kdybych věděla, že to tak spěchá, vyřídila bych to ústně.“

Odesláno

Pán Peter, starostlivý o zdravie svojej manželky, ktorá bola práve operovaná, pýta sa telefonicky na jej stav.
PETER: “Haló, tu Peter Veľký. Je tam klinika?”
TELEFONISTKA: “Áno, prosím.”
PETER: “Prosím si pána primára. Chcem vedieť, ako manželka prekonala operáciu.”
V tej chvíli slečna v centrále ho prepojila omylom na hovoriaceho s pánom Jánom, ktorý mal v oprave motorku.
DIELŇA: “Haló, počúvajte!”
PETER: “Tak, ako to s ňou prosím vás dopadlo?”
DIELŇA: “No, práca s ňou bola ťažká. Boli sme nútení urobiť jej celý nový zadok. Vy ste na nej moc často jazdili. Nuž, poznať, že ste na ňu prudko naskakovali. A ešte vám poviem, že váš piest je veľmi zúžený, za nič nestojí. Od toho má také vytlačené steny. Hneď ako sme to zistili, rozobrali sme ju, nasadili jej nový piest, hrubší ako ten váš a vozili sme sa nej jeden po druhom, celkom štyria. Všetko vydržala, len sem-tam hodila zadkom.
Vpredu trochu tiekla a vzadu unikal plyn, ale to sme jej utesnili.”

Odesláno

Umře starý cikán a na onom světě se setká s Gottwaldem, který se ho ptá:


"Poslyš, cikáne, kdy se ti líp žilo. Teď, nebo za mých časů?"


Cikán na to:"V tvé době bylo všechno v pořádku - politici politizovali, dělníci pracovali a cikáni kradli.


Teď je to úplně vzhůru nohama. 


Politici kradou, dělníci politizujou, a ode mně, kurva, chtějí abych pracoval!"


Odesláno

Popere se Japonec a Čech. Po prvních pár vteřinách je Čech na zemi a ptá se Japonce: "Co to bylo?" Ten odpoví:
"To bylo naše japonské judo."
Jen co se postaví, tak zase bum a Čech je na zemi. A opět se ptá Japonce, co to bylo.
"To bylo naše japonské karate."
Čech už je notně vytočený, najednou rána a Japonec se válí na zemi. Když se po pár minutách probudí, tak se ptá Čecha: „Co to bylo?"
Ten s ledovým klidem odpoví: "To bylo taky vaše japonské – hever z Mazdy."

Odesláno

Umře starý cikán a na onom světě se setká s Gottwaldem, který se ho ptá:

"Poslyš, cikáne, kdy se ti líp žilo. Teď, nebo za mých časů?"

Cikán na to:"V tvé době bylo všechno v pořádku - politici politizovali, dělníci pracovali a cikáni kradli.

Teď je to úplně vzhůru nohama.

Politici kradou, dělníci politizujou, a ode mně, kurva, chtějí abych pracoval!"

Vtip dobrý, dal jsem "lajk", ale ty omalovánky (vše tučně a větším písmem) by sis opravdu mohl nechat někam do mateřské školky ... ;)

Zúčastnit se diskuse

Můžete odpovědět a až poté se registrovat If you have an account, sign in now to post with your account.

Návštěvník
Odpovědět na toto téma...

×   Byl vložen obsah s formátováním.   Restore formatting

  Only 75 emoji are allowed.

×   Your link has been automatically embedded.   Display as a link instead

×   Your previous content has been restored.   Clear editor

×   You cannot paste images directly. Upload or insert images from URL.

  • Kdo si právě prohlíží tuto stránku   0 registrovaných uživatelů

    • Žádný registrovaný uživatel si neprohlíží tuto stránku
×
×
  • Vytvořit...