Prosim o vysvetleni - sání

[Fr3sh]

Chtěl bych se zeptat na pár věcí. Hodně lidí říká, že čím studenejsi vzduch dostanu do motoru tim lip. Sám mám taky odizolovane sani. Ale nas ucitel rika pravy opak. Ze to neni uplne tak pravda. A jako dalsi vec, kdyz studeny je lepsi, proc se delaji vyhrivane svody sani? Aby se vzduch ohral?...muzete mi to enkdo uvest poradne na pravou miru? Nekdo uz mit o vysvetloval, ale ucitel me zaskocil kdyz rikal opak...ze uplne stedny taky neni dobry...

[Jeny]

čím studenější vzduch, tím více kyslíku=lepší spalování

[peugeot09]

Rozhodně, čím studenější vzduch, tím lepší reakce se stejným objemem paliva=vyšší výkon při stejné spotřebě.

Jenom mi někdo vysvětlete, k čemu to celé vlastně je, když se ten studený vzduch stejně následně ohřeje od bloku motoru.

[Fr3sh]

Oba ste mi rekli vcelku to co vim...cekal jsem neco detailnejsiho...podrobnejsiho..klidne odkaz nekam...a odpovedeli ste jen na neco..ale diky aspon za to

[Fusion]

Ohřívaný sání, pokud vím, tak je kvůli snížení spotřeby/emisí při studeným startu, třeba 2 minuty.

Ve studeným vzduchu není víc kyslíku, je ale řídčí a líp se saje.

[AnotherOne]

Studený vzduch je hustejší a pri rovnakom objeme je možné dostať do valca vzduchu viac a tým spáliť viac paliva.

[Qcko]

A nam ucitel hovoril toto --> \"Ha, auto s rucnou brzdou na predne kolesa! Co je to za hlupost, vsak frcim, zatiahnem a hodim duba, nie! \" ... koniec citacie:aut

[Jeny]

AnotherOne: přesně takhle jsem to myslel:super

[Fusion]

Another má pravdu, napsal sem blbost.

[oddie]

Čím studenější, tím větší obsah kyslíku, to je pravda. Jenže konstruktér ten motor navrhoval pro nějaké parametry provozu, a musel počítat s tím, jaký rozsah teplot je vůbec reálné zajistit. Modernější auta samozřejmě mají čidlo teploty nasávaného vzduchu a dovedou tomu parametry vstřikování přizpůsobit, ale stejně je třeba zajistit nějaký rámec. Hůř jsou na tom starší auta, kór s karburátorem, tam bylo třeba zajistit tu teplotu co nejvíc konstantní, protože karburátor byl nastaven napevno. A napevno to jde nastavit jen na letní teplotu, protože chladit není čím, proto se v zimě saje přes ohřívač, v lepším případě přes bimetalem ovládanou klapku zajišťující tak nějak stálou teplotu.

[Qcko]

V skratke --> ucitel sa vam snazil nvutit poznatok z roku 1980:mrk

[Fr3sh]

Dekuji na vysvetleni od oddiho

[Vvitty]

a vliv ma nejen teplota vzduchu, ale taky nadmorska vyska.

[Qcko]

No to je samozrejme, cim vyssie tym menej kyslika:super

[Benžík]

A kvuli tomu mají auta váhu vzduchu.

[foxo]

to oddie: asi si to myslel inac, jak si to napisal, lebo nizsi teplota vzduchu v atmosfere samo o sebe neznamena hned vacsi obsah kyslika v nem.... Ide o hustotu vzduchu, ktera je tym vacsi, cim je vzduch chladnejsi, a v konecnem dusledku sa do valca dostava vice vzduchu, a nasledne aj kyslika v nem obsazenem.

U dieslu si dovolim povedat to, ze ta teplota ma svoju kriticku hranicu. Jak je znamo, diesel potrebuje pro vzniceni: teplo a tlak. Pri extremne nizkej teplote vzduchu by samotna kompresia nemusela zahrat vzduch ve valci natolko, aby sa dokazala nafta vznitit... Takze napriklad take \"nitro\" by asi u dieslu bylo utopia...

[tom406]

studený,studený,studený a pak už jenom ledový a basta. jak myslíš že funguje NITRO. obohatit a ochladit prudce směs. A co intercooler u foukaných motorů? čím větší IC a nejlíp s ostřikem vody nebo NITRA tím to jede jako kur-a

[Fr3sh]

Jeste jednou diky

[foxo]

tom406: ja vim ja funguje nitro Proto sem to psal...

[oddie]

No jasně, nechtějte po mě po třech skleničkách, abych vám tu psal učebnice, píšu to všechno z hlavy. Princip máte popsaný, to vám musí stačit

Co se týče dieselu, tam je to jinak už z důvodu, že ten má řízení kvalitativní (různý směšovací poměr), na rozdíl od kvantitativního řízení u benzínu, který má konstatní směšovací poměr a škrtící klapku kvůli množství (neplatí pro moderní přímovstřiky pracující s extrémně chudou vrstvenou směsí s lambda hodně odlišnou od 1).

U benzínů - těch starších s jednoduchým řízením - prostě šlo o to, že bylo potřeba udržet cca stechiometrický poměr směsi (lambda blízké 1), a možnosti řízení dávky na základě množství kyslíku v nasávaném vzduchu byly omezené, ne-li nemožné (u karburátoru), tak se celá soustava navrhla na teplotu nějakých 30-40 stupňů, a na zimu se tam vřadil předehřev vzduchu, aby se ta teplota zajistila.