Letní cesty

[petrinza]

Zdravím všechny kolegy..

Tak kam až jste se letos o dovolené se 407 vypravili ?

V rámci přípravy na cestu jsem raději nechal udělat rozvody – na tachometru bylo 178000 km.

První etapa naší letošní prázdninové cesty vedla z Prahy přes Německo, (bez zastávky ), Rakousko – Bregenz (zastávka u Bodamského jezera), kousek Švýcarskem, do Lichteštejnska. V horském hotelu v Triesenbergu, kousek od hlavní obce Vaduz, jsme přenocovali v nádherném prostředí ve výšce cca 1500 m s výhledem na hory a do údolí pod námi. Cestou naskakovaly různé hlášky o nefunkčních světlech – postupně mlhovky, blinkry. Na mlhovky jsem poklepal, v předních blinkrech jsem povolil a znovu utáhl patice žárovek a od té doby byl klid.

Druhá etapa – přes celé Švýcarsko, kolem Bernu, Zurichu, Lausanne k Ženevskému jezeru, kde jsme se na pláži v městečku Rolle poprvé o dovolené koupali. Plavání v jezeře s výhledem na horský hřeben, kde je místy vidět i sníh, bylo prima. Dál jsme pokračovali do francouzského Lyonu, kde jsme měli další nocleh.

Třetího dne ráno jsme autem vyrazili do centra a prošli místní památky. Kolem poledne jsme pokračovali do Toulouse. Mýtné brány už máme nacvičené, takže jsme rychle pokračovali. Po té, co jsme v dálce zahlédli malebnou siluetu hradu Carcassone, neodolali jsme, sjeli z dálnice a zařadili neplánovanou zastávku na tomto hradě. Sice nás to zdrželo, ale stálo to za to. V Toulouse jsme měli hotel v centru, zaparkovat bylo nutné v parkovacím domě. To je také prima zážitek – poloměry a i další parametry architekti brali nejspíš podle Smartu – se 407 jsme se všude vytáčeli s vůlemi několika málo centimetrů..

Čtvrtý den jsme pokračovali dál na jih. Hned po výjezdu z Toulouse se rozsvítilo hladové oko. V plánu bylo tankování až v Andořře, ale vzdálenost cíle odpovídala dojezdu a tak jsem se rozhodl raději něco málo dotankovat. Když už nám zbývalo nafty asi na 40 km a stále žádná pumpa, hledal jsem v navigaci nejbližší čerpací stanici na trase. Vracet jsem se nechtěl. Ovšem nic bližšího jsem nenašel a tak jsme pokračovali. Ve chvíli , kdy ukazatel dojezdu spadl na 30 km, zbývalo k pumpě ještě asi 35 km. Méně už ukazatel dojezdu neukazoval – číslice zhasla a byl to adrenalin. Silnice stoupala a stoupala, klikatila se po svazích hor, jeli jsme ve šňůře aut na dvojku, občas na trojku. Po přejetí andorrských hranic celá fronta aut zabočovala k první čerpací stanici ve výšce cca 2000 m. Spadl mi kámen ze srdce, do nádrže se vešlo 68 litrů za cenu 1,12 EUR/l. Klidnější jsme pokračovali dál, ve výšce 2408 m přejeli hřeben a začali klesat k hlavnímu městu. 80% území Andorry je v nadmořské výšce nad hranicí stromů, takže výhledy byly nádherné. Andorrou jsme postupně sjížděli až do nejnižšího bodu 840 m, kde jsme přejeli hranice do Španělska. V podvečer jsme dojeli do Barcelony, zaparkovali před hotelem a vyrazili tematicky po starých památkách do centra místním metrem. Ocenili jsme lokalizaci vyhlédnutého hotelu – na metro to byl kousek a architektonicky zajímavé Gaudího domy jsme měli v sousedství, na rozestavěný chrám Sagrada Familia jsme viděli z okna pokoje.

Pátého dne jsme ráno museli přeparkovat auto do garáže pod hotelem – opět zážitek. V průjezdu bylo nutné sklopit zrcátka a umístit auto na parkovací místo znamenalo spoustu popojetí a řazení za jedna – za zpět. Vzpomněl jsem si na počítačovou hru Sokoban. Další v plánu byla procházka po architektonických Gaudího skvostech, kombinovaná s projížďkou metrem. Dům La Pedrera jsme prošli i zevnitř, katedrálu Sagrada Família jsme viděli jen zvenku – fronta na lístky byla tak na hodinu-hodinu a půl. Lístky se dají koupit přes internet dopředu, takže snad někdy příště. Odpoledne proběhlo koupání na pláži ve čtvrti Barceloneta a k večeru jsme se přesunuli na prohlídku parku Guel s dalšími Gaudího díly. A cestou zpět na hotel jsme se ještě zajeli podívat na stadion FC Barcelona.

Šestého dne jsme opustili Barcelonu a přejeli do Marseille. Chtěli jsme stihnout výlet lodí na pevnost If. Odjezd poslední lodi jsme prošvihli o pár minut, tak jsme si alespoň prošli starý přístav a pevnost St.Jean. Při tom jsem ztratil kreditku a parkovací lístek z garáží. Zablokování kreditky a převod peněz zabraly pár vteřin, vydyndat nový parkovací lístek od obsluhy bylo složitější, ale povedlo se. Po ubytování v hotelu jsme metrem vyrazili do centra a vyšlápli kopec ke katedrále, odkud byl nádherný výhled na město a přístav.

Sedmý den jsme skutečně odjeli lodí na pevnost na ostrově If, kdevedle skutečných postav bručeli i Dumasovi literární hrdinové Edmond Dantes (hrabě Monte Christo) a abbé Faria. Nádherný zážitek, vřele doporučuji. Na další cestu do Nice jsme se vydali tedy až odpoledne. Nemohli jsme vynechat Sait Tropez s četnickou stanicí a koupáním na dlouhých písečných pláží, takže do Nice jsme dorazili až večer a stihli se už jen ubytovat a navečeřet.

Osmého dne jsme se nejdříve přesunuli do Monaka, kde jsem si projel část okruhu F1. Kde to nešlo, tam jsem si po zaparkování trať prošel pěšky. Z aut až přecházel zrak, tolik Ferrari, Rollsů , Bentley, Mc Larenů během půldne jsem v životě neviděl. Byli jsme i v Casinu. Z Monaca jsme pokračovali do italského Janova. Nedaleko San Rema jsme se zastavili na koupání v moři. V Janově jsme měli hotel v samém centru, navigace nás vedla uličkami o šířce i jen 160 cm. Po ubytování jsme vyrazli metrem do přístavu podívat se na starou galeonu a ponorku u námořního muzea. Večer jsme zakončili večeří (hodně drahou) v restauraci vedle hotelu.

Devátého dne jsme jeli do Verony. Bylo ošklivo, poprchávalo a pršelo, tak jsme nespěchali a jeli mimo dálnice, abychom poznali italský venkov. Ve Veroně jsme si centrum města, mimo jiné římský amfiteátr a balkon Julie ze Shakespearova díla Romeo a Julie, prohlédli v dešti, ale nevadilo nám to.

Desátého dne byly na programu Benátky. Většinu dne jsme prožili prolézáním úzkých uliček kolem kanálů a přelézáním desítek mostků. O Benátkách se nedá jen tak psát – to se prostě musí vidět. K parkovacímu domu jsme se vrátili vodním autobusem, který na velkém kanálu zastavoval snad co sto metrů. Zážitkem bylo i vidět dopravní zácpy na kanálech a gondoly společností DHL nebo UPS. Z Benátek jsme se přesunuli do Trevisa. Tam jsme večer také ještě stihli projít centrum města.

Jedenáctého dne jsme už nemohli ani dospat, na snídani jsme byli hned v sedm a pak vyrazili domů. Už jsme se těšili. Jeli jsme celý den, bylo to kolem 900 km. Měli jsme ještě rezervu jednu noc, kdyby bylo třeba, ale mazali jsme domů. Cestou praskla žárovka v podávačkách, tak jsem jí vyměnil. A přes Vídeň, Mikulov a Brno jsme byli kolem šesté večer doma.

Celkem 4500 km, průměrná spotřeba 6,6 l/100 km.

Celkem i s loňskou cestou jsme s naší 407 za rok a čtvrt byli celkem v 19 zemích Evropy.. Šlapal bez problémů.

[Berkoff]

Krása Kdybys někdy sepisoval kde jste bydleli, na kolik to kde přišlo, tenhle okruh bych sjel taky

[cvrlo]

super cesta, musel to byť zážitok, tiež by som sa na také niečo dal ale ísť sám by som mal asi obavy...

[OK406]

Pěkně popsané.

[filipino]

Super, hezký čtení a určitě parádní výlet Camp Nou.........Visca el Barca

[petrinza]

Krása Kdybys někdy sepisoval kde jste bydleli, na kolik to kde přišlo, tenhle okruh bych sjel taky

No, nejlevnější to nebylo.Jsme pohodlní, takže jsme si dopředu přes booking.com rezervovali hotely - ale takové, kde platím až na místě a můžu bez poplatku zrušit rezervaci ještě 48 hodin dopředu. Orientačně cena dvoulůžáku se snídaní od 65 - 100 EUR/noc, někdy je snídaně v ceně, někdy se připlácí.. Nafta na ty kilometry je mezi 10-11 tis. Kč, mýto uvidím, až přijde výpis z banky, rakouská 10-ti denní známka asi 8,5 EUR, švýcarská 33 EUR, je celoroční, asi by se povedlo na Aukru sehnat levnější už použitou. Výlet na pevnost If i se vstupným 29 EUR. Parkování auta někdy gratis, ale 2 x (Janov, Benátky ) vyšlo i na 21 EUR. Lehčí obědy typu kebab, pizza, večeře někdy na hotelu z donesených zásob (pár EUR) , někdy v restauraci (i 100 EUR ). Celkem nás ta sranda vyšla na 60 tis. Kč . Ale jak říkám - cca 30 tis. z toho bylo jen na ubytování a v kempu nebo hostelu by se sehnalo i něco o hodně levnějšího). V kterých městech jsme spali, je v popisu cesty. Loni Severní Evropa s trajektem Švédsko-Finsko, s Ruskem a Pobaltím vyšla nějak tak podobně..

[petrinza]

super cesta, musel to byť zážitok, tiež by som sa na také niečo dal ale ísť sám by som mal asi obavy...

Obavy jsem měl před první velkou dovolenkovou cestou. Navíc jsem tehdy ještě řídil sám. Vyšlo to a od té doby pohoda. Jeli jsme 4 velké cesty: Praha-Sassnitz-Stockholm-Helsinki-Petrohrad-Tallin-Riga-Warszawa-Praha, Praha-Hamburg-Kodaň-Goteborg-Oslo-Stockholm-Helsinki-Petrohrad-Tallin-Vilnius-Warszawa-Praha, Praha-maginotova linie-Luxembourg-Paříž-Remeš-Verdun-Praha a tu letošní - zatím nás na těch cca 20000 km ani jednou nezastavili policajti, neobjevila se ani jedna závada. Párkrát jsme zakufrovali.. Všude se dá domluvit. Není čeho se bát.

[cvrlo]

páni, ty si cestovateľ Máš môj hlboký obdiv. Neviem si predstaviť, čo by som robil, keby sa mi napríklad v Talline pokazilo auto:bojim

[slajfo]

Krásny okruh, ticho závidím.. Chcel by som mať na to čas, prachy a odvahu.. Raz začnem aspoň kratšími okruhmi, odkedy mám 407čku tak som hranicu ešte neprekročil

Pekne opísané.. Prajem podobne úspešný aj 4. trip

[ladak]

Odjezd pátek 1.8. brzo ráno a návrat neděle 17.8.

Cesta Praha-Rozvadov-Mnichov-Bregenz-pevnost Crestwald - Švýcarsko, kousek před

tunelem San Bernardino. Prohlídka, zážitek, který jsem ještě neviděl, všechno

volně přístupné do detailů, čas neomezený. Pokračování směrem na Belinzonu,

Milano, Genova, Menton a přespání na parkovišti nad Nice. Následující den ráno

pokračování směrem na St. Tropez a týden strávený v karavanu v P.Grimaud, které

je naproti v zátoce. Po týdnu start směrem Španělsko-Barcelona přes Marseille,

Arles, Beziers. U Perpignan do kempu na přespání. Celkově tahle část trasy po

dálnicích asi 400 km a zabrala 9 hodin, slovy devět hodin. děs běs, totální

ucpání. Pokusil jsem se u Beziers vyhnout dálnici, ale výsledek byl podobný,

prostě tahle Sluneční dálnice je zakletá při střídání ubytování v létě (stejná

zkušenost již z dřívějška). Přespání v kempu kousek od Perpignanu a pak přes

Mont Louis a Puigcerdu směr španělská Barcelona. Trochu delší trasa, ale stojí

za to a hlavně na dálnici kus za Puigcerdou volno, které se nevidí. Trochu větší

dopravní ruch v Barceloně, bydlení v hotelu dál od centra, 200 metrů od metra a

parkování bez problémů. Tři dny v Barceloně za 35 stuňových teplot ve stínu se

dalo vydržet se spoustou pití. Tohle byl nevzdálenější kus cesty, teď už jenom

návrat. Montserrat, přespání v kempu pod Andorrou ještě ve Španělsku a pak

prohlídka Andorry, hlavního města. Přejezd přes Envaliru byl v mlze a zima, tak

jsme ani nevylezli z auta. Pont du Gard, Avignon, Orange, Mont Ventoux, Valence,

Chambery, Annecy, Geneve, Basel, Karlsruhe, Heilbronn, Norimberk, Rozvadov a

zase Praha. Tenhle zbytek se vešel do devíti dnů, někde prohlídky, někde jen

průjezd a přespání v kempech (stan vozíme s sebou). Celková trasa asi 4600 km.

Průměrná spotřeba asi 6,3, měřeno dotankováním plných nádrží. Auto jelo bez závad.

[upravil dne 20/8/14 17:48 od ladak]

[cvrlo]

pekné :super

[dodo407sw]

super, chcel som to porovnat s mojou cestou Presov-vieden-praha-osviencim-krakow-presov, ale to je oproti tvojej tour de europe, len taky mini vyletik.. parada...

[petrinza]

Super.. !! Už jsem se bál, že jsem se letos někam dál vydal sám

[Lukaydo 407]

já jel do chorvatska ale to je 1200km tam 1200km zpět oproti tvojemu cestování po evropě to moc není