Přejít na obsah

petrinza

Uživatel
  • Počet příspěvků

    267
  • Registrace

  • Vyhraných dnů

    7

Vše od uživatele petrinza

  1. petrinza

    Modely autíček

    Dnešek byl bohatý na přírůstky. I když ta Tatra dorazila už v úterý, jako stavebnice. Ale až dneska je připravená do vitrínky.
  2. Celý život mě na ježdění autem baví zejména ta svoboda - můžu vyrazit kdy chci, kam chci, jet kudy chci a jak dlouho pojedu záleží jen na mě. V mých začátcích mě poněkud omezovaly státní hranice, ale to už je zaplaťpámbů pryč. Snídaně v Praze, večeře v Benátkách, nebo v Paříži a žádné složité plánování. Prostě rychlý nápad a okamžitá realizace. Zvykl jsem si na to, vyhledávám to a pokud by všechna paliva napomáhala plnění těchto nápadů naprosto rovnocenně, s elektřinou bych problém neměl. Ale jak padlo v tom výše rozpitvávaném článku o cestě e-Vitem do Nizozemí, byť tedy skutečně autor nebyl tak úplně zarytýa objektivní elektromobilista, tak 6 hodin časová ztráta na 1800 km oproti spalováku, tedy 3 hodiny na 900 km - viz ta Paříž, nebo Benátky, je pro mě neakceptovatelná. A během cest po Balkáně a Africe jsem navíc na moc nabíječek také nenarazil. Jasně, do práce jezdím denně nějakých ani ne 20 km tam a ani ne 20 km zpátky, na to by EV byl ideální, ale druhé auto do rodiny za ty současné ceny jen na dojíždění do práce je přeci jen rozmařilost (navíc mám služebák). Takže taky patřím do té výše zmiňované skupiny obyvatel Kréty, jakých je nás tady evidentně většina.
  3. petrinza

    Český vozový park

    Když se podívám na ten přehled průměrného stáří aut mezi lety 1995 - 2003, tak když si to přepočtu na rok výroby, šlo v r.1995 o průměrný rok výroby 1981 a v roce 2003 o r.v. 1990. V r. 1992 jsem prodával svojí Š105 z roku 1980, protože už byla zralá na generálku - děravé prahy, postupující koroze. Tehdejší auta byla po 10 letech dost za zenitem. První pozinkovou karoserii jsem měl na Tempře SW z r.1991, koupil jsem jí v roce 1998, prodal v roce 2005 jako 14ti letou v podstatně lepším stavu, než byla ta 105 po 12 letech. Tím chci říct, že ač jsme ta svá auta v těch dobách měli rádi, tak 14ti leté auto v roce 1995 nebo ještě i 2003 bylo podstatně kvalitativně horší a nebezpečnější než 16ti leté auto v roce 2023..
  4. @morepower - tak v téhle fázi elektromobilní životní etapy jsem taky. Nemám garáž u domu a na elektrokoloběžce jsem v té pronajaté cobydup Blahopřeji k nákupu.
  5. petrinza

    Český vozový park

    16 let je ještě krásný. Když sečtu ty svoje: Evoque 6 let, 307CC 19 let, Octávka 62 let = celkem 87 let/3 = 29 let/auto. Ale jakou vypovídající hodnotu má taková informace?
  6. petrinza

    Co jste dnes udelali...

    Pořádek v autě mám taky rád. Včera jsem po dlouhé době vyluxoval a umyl služební C4. A pak jsem si zvrtnul kotník. Pravej, blbé došlápnutí. Ale řídit s tím jde. Vzal jsem si sebou berličky. Se mi teď teda daří. Minulý týden jsem bojoval s alergickou reakcí na antibiotika, z práce na kapačku, případně na injekci a ta antibiotika mi preventivně napsal zubař, který na mě řádil hodiny během předchozích dvou týdnů..
  7. Tady u Prahy se teprve před chvílí zvedla mlha, moje FVE od rána vyrobila 6,2 kWh, aktuálně panely dávají 4,2 kW a dobíjejí baterky.
  8. Teď o víkendu jsem měl zase jednou možnost Evoqua řídit, za dva měsíce jsme najeli cca 2000 km, většinu najela Šárka do práce a zpět (15 km D1 + poskakování po magistrále přes Nuselský most), jen jednou jsme auto protáhli až do Klatov. Palubní počítač ukazuje dlouhodobou průměrnou spotřebu 7,1 l/100 km. Minulý týden jsme měnili přední okno, chytili jsme kámen. Šlo to na pojistku, výměna vyhřívaného čelního okna + zapůjčení náhradního elektrického Citigo na den = dohromady cca 28 tis. Kč.
  9. V neděli jsem auto postavil na zahradu a zkontroloval hladinu oleje v motoru - pořád drží, neubývá. Dolil jsem trochu vody do chladiče, doplnil trochu vazelíny do vodní pumpy, nastříkal Wédéčkem drátěný filtr sání. Zkusil jsem ty nefunkční ostřikovače, odpojil hadičku od trysky, naplnil nádobku, zkusil zapumpovat a nic. Asi už nefunguje pumpa. Myslím, že někde v bedně v kůlně mám náhradní jak nádobku, tak pumpu. Ale to bude vyžadovat debordelizaci kůlny. Teď, když mám auto takhle doma a nebudu už se o něj dělit, tak jsem probral náhradní díly v kufru a většinu jich uložil doma. Nechal jsem tam jen membránu do palivové pumpy, dvě svíčky, pojistky, ventilky, klíňák a žárovky. Pokud by kleklo na výletě něco dalšího, tak třeba hadice chlazení nebo brzdy, nebo čert ví co dalšího, stejně bych to asi neřešil na silnici, ale nechal bych se odvézt odtahovkou domů. Taky jsem dal baterku na nabíječku, mám Boschku, je tam třetím rokem a přece jen auto větší část roku stojí, aby pak startér dostal trochu zabrat. Ale dobití skoro nebylo třeba, žádný stálý odběr na autě není a baterka sama ztrácí kapacitu jen minimálně. Přemýšlím pořád o nových gumách a zatím jsem se nerozhodl, jestli tam dám nové diagonály Heidenau za cca 4000,- /ks nebo už nějakou radiální náhradu. Ale byla teď hromada nečekaných vydání, tak realizace stejně musí počkat.
  10. petrinza

    Světla z 307 na 307cc

    @Charlie 607 - je to tak, všechny tyhle díly jsem po "lehké" nehodě naší 307CC měnil a nebyl nejmenší problém.
  11. petrinza

    Co jste dnes udelali...

    Jo jo zubař. Odpoledne jsem u něj taky byl. Druhé kolo boje s parodontózou. Tři zuby venku. Pomalu to přichází k sobě. Otevřel jsem si sedmičku vína jako analgetikum.
  12. petrinza

    Co jste dnes udelali...

    Úplně první bigglesovka, ke které jsem se dostal, byl tenhle soubor (obsahuje B.od velbloudích stíhaček + B.návrat velbloudích stíhaček) z konce 60.tých let. Přivedla mě k zájmu o letectví a plastikovému modelářství. A později jsem v knihovně po dědečkovi objevil několik Bigglesů vydaných ve třicátých a čtyřicátých letech.
  13. petrinza

    Co jste dnes udelali...

    @dýzl - to ještě nejsi ani v půlce, je to 95 knížek. Ale vyšlo to komplet. Ty dva komiksy, jak píše @Medvěd už jsou tak nějak navíc, inspirované W.E.Johnsem. Taky vycházel komiks o Bigglesovi v Ábíčku.
  14. @Radek Hurvajz - pěkná suprovka, chyběla jí snad jen maska s torpédem. A super SPZetka. Přelom tisíciletí byl ideální pro koupi Oktávky. Jednu funkční a kompletní, ale bez papírů jsme si s kamarádem pořídili v roce 2001 za 500,- . Za 2000,- jsme koupili vrak s papírama, udělali přestavbu a bylo. A jen o pár let později ceny začly stoupat - v roce 2005 jsme jí prodali za 15000,-, abychom měli na tu teď mojí. Byla v lepším stavu, celoživotně garážovaná a minulý majitel jí prodával přes autobazar.
  15. O víkendu proběhla změna vlastnictví Octavie z podílového na výlučné. V roce 2005 jsme auto koupili s kamarádem a více než 18 let jsme se ho snažili udržet v chodu. V létě jsme si ho buď společně nebo každý s vlastní rodinou užívali na krátkých výletech. 18 let jsme se podíleli na platbách povinného ručení, úhradách STK a EM a skoro 16 let (po tom, co krásná vlastní garáž skončila v rámci jiného majetkového vyrovnání ve vlastnictví bývalé manželky) společně platili měsíc co měsíc pronájem garážového stání. A po těch letech se kamarádovi stala důležitou jiná záliba a projevil zájem svůj podíl na autě zpeněžit. Jak jsem popisoval výše, jednu zkušenost s vypořádáním společného vlastnictví již mám za sebou, ale tohle byl jiný případ. Přece jenom s nejlepším kamarádem chcete zůstat nejlepším kamarádem i po majetkovém vypořádání. A samozřejmě každý z nás měl zájem trochu jiný, kamarád chtěl prodat auto za co nejvyšší cenu a já za nějakou pro mě akceptovatelnou. Cenový rozptyl v nabídce podobných vozů je neuvěřitelně široký a tak nakonec se auto objevilo v aukci a vítězný příhoz jsme vzali jako rozhodnou cenu. Já s ní souhlasil, kamarád už méně a ledva jsme se v pátek domluvili, hned jsem večer auto převezl z garážového stání v hlavním městě do garážového stání u nás na vesnici (chudák služebák se tak ocitl bez domova na ulici a až bude mrznout, budu ho muset zase škrábat). No, když si vezmu, kolik jsme před 18 lety vysázeli za auto rukou společnou a kolik jsem teď dal za vyplacení pouhé půlky, tak už asi navždy zůstanu u toho, že koupě auta může být součástí společného vlastnictví jen jako SJM. A teď už k autu - bylo vyrobeno v srpnu 1962, první majitel ho koupil v Bílé Labuti. Celý život má auto stejnou SPZ, já jsem v techničáku zapsaný jako třetí majitel. Tedy alespoň na tom se nemusí nic měnit. Tachometr ukazuje 12000 km, má jen pět míst, takže skutečnost bude 112000 km, při koupi před 18 lety to bylo něco málo přes 107000 km. Zdvihový objem je úžasných 1089 kubických centimetrů a při 4500 ot./min.je schopen poskytnout výkon 30,9 kW. Poháněná zadní náprava, 4 stupňová manuální převodovka. Brzdy jsou hydraulické, bubnové na všech 4 kolech. Spotřebu jsem se nikdy nepokoušel ani změřit, odhaduju kolem 8 l/100 km Výbava - otevírání zavazadlového prostoru z místa řidiče, otevírání krytu nádrže zevnitř vozu, přední mlhová světa, zadní mlhové světlo, ostřikovač (nefunkční, v minulosti někdo lakoval kapotu i s tryskami, takže jsou zalepené barvou), pes s kývací hlavou na zadním okně (hlava se mu už ale nekýve), radiová čepice zvaná rádiovka pro správný pocit z řízení vozidla, oboje dveře ve švihadlech, lůžková úprava. K autu je také několik (už si za ta léta nevzpomínám ani přesně kolik) krabic s díly, něco u mě, něco u kamaráda. Auto ještě nikdy neprošlo renovací, evidentně má za sebou několik neodborně opravených ťukanců, místy se loupe lak a místy je lak a plech nahrazen korozí. V případě velké havárie v tom řidič umře jako chlap, neb bezpečnostními pásy stroj není vybaven a volantová hřídel se před průchodem řidičovou hrudí v žádném místě rozhodně nezlomí. V zavazadlovém prostotu je vedle nádrže na 30l paliva kanystr na dalších 20l, dvě lékárničky (jedna s kompletním obsahem prošla v roce 1970), hasicí přístroj, plnohodnotná rezerva, hever, startovací klika, nějaké nářadí, různé provozní kapaliny a náhradní díly. Obutí má ještě cca 30% vzorku, jde o diagonální pryže vybavené dušemi o rozměru 5,90 x 15. nejsou samozřejmě původní, je jim jen asi 50 let. Za ta léta jsme párkrát vyměnili olej, několikrát svíčky, jednou hlavní brzdový válec a pár brzdových trubek, vyměnili silentblok řízení, nějakou tu žárovku, lanko k ovládání dvířek nádrže, plovák v nádrži (ale ukazuje pořád stejně špatně), ozrzlé chromy jsme nahradili lepšími, jednou jsem nýtoval brzdové obložení na čelisti. jednou jsme kontrolovali ventilové vůle, občas poladili trysky na karburátoru. Jo jednou když Šárka vzala auto na ruční myčce wapkou, tak foukla vodu samozřejmě i pod kapotou a následně už auto nenastartovalo. Postarší pán, majitel myčky, kroutil hlavou, že to bude cívka. Naštěstí jsem v kufru měl novou a fakt to bylo cívkou. A baterka má asi jen dva roky. S Oktávkou mám spojeny vjemy z doby, kdy jí měl dědeček v garáži (bohužel ne přímo tento kus) - jednak ta specifická vůně, jak je to načichlé benzínem, olejem a výfukovými plyny a pak také opřen v garáži o bok Oktávky jsem mlčky shlížel na spoustu hodin (dědeček byl hodinář amatér) tikajících na stěně a z nich nejvíce jsem obdivoval jedny malé s kyvadélkem a závažíčky (ale natahování bylo klíčkem), byly dřevěné, strojek na zadní straně vypadal jako plechovka od Májky a pod stříškou byla dvě bílá okénka. Jedno bylo statické a nedělalo nic, ale druhé se v pravidelných intervalech odsouvalo a zase zasouvalo. A když se odsunulo, kouknul na mě z okénka obličej malého chlapečka. Hodiny nedávno manželka odnesla hodináři, ten je opravil a prodal nám k nim i klíček, takže si je občas (mají strašně hlasitý tikot) můžu natáhnout a čekat, jak na mě z okénka koukne ten malý chlapeček. Ale k autu do garážového stání je věšet nebudu. Jo, taky jsem si s autem splnil ambici každého chlapa - jednou jsem získal trofej z automobilového závodu. Pohár byl za třetí místo, vejdou se do něj tři piva a bylo to ze závodu Zbraslav - Jíloviště. Teď mě přece jen asi nemine veteránská testace (při měření emisí auto neskutečně trpí) a budu doufat, že ještě hodně dlouho neklekne nic podstatného. Vždyť už každé nastartování může být to definitivně poslední.
  16. Obětoval bych 700,- za prověření Cebií, jestli to auto nemá za sebou třeba nějakou těžkou havárku a proto to ještě nikdo nekoupil.
  17. petrinza

    Co jste dnes udelali...

    Včera večer jsme se vrátili z prodlouženého víkendu v Aténách. Teploty kolem 18 st., dost sluníčka, jen v neděli zataženo. Hotel jsme měli přímo v centru, na Akropoli to bylo nějakých 10 minut pěšky. Příjemné zimní rozptýlení , prošli jsme všechno, co jsme měli v plánu a zbyl i čas na takové improvizace jako zajet si metrem k moři na pláž. Jídlo dobré, nechápeme, že jsme se tam nepodívali už dříve.
  18. petrinza

    Co jste dnes udelali...

    To je sice oficiální cena při platbě městu do automatu za stání na ulici, soukromých parkovišť a parkovacích domů by se týkat neměla, ale proč by si to hotely taky nepřirazily.. Teď mi přišla francouzská ekologická plaketa, ale Paříž už příště asi eroplánem .
  19. Včera jsme si vyzvedli pana Berušku s namontovaným tažným z autorizovaného servisu na tažná zařízení. Auto tam bylo celý týden, pan servisák se omlouval, že ještě s žádným autem neměl takové trable a nikdy mu to tak dlouho netrvalo. Ve finále musel zajet do značkového servisu Land Rover, přehrát software, doplnit ještě relé. Koule je odnímatelná Galia, kvůli třem - čtyřem jízdám s nosičem na kola za rok jsme nechtěli trvale hyzdit zadek auta stabilní koulí. V mezičase jsem stihl tažné zapsat do registru a zažádat o třetí značku na nosič. Śárka tedy jezdila celý týden s 307CC, ale prý se jí to líbilo.
  20. petrinza

    Co je to za auto? (po x - té)

    Škodovka, kupé, prototyp, číslo si taky z hlavy nevzpomenu. Ta poslední fotka je z depozitáře muzea v Mladé Boleslavi. Sen každého škodovkáře tam chvíli pobýt.
  21. petrinza

    Co jste dnes udelali...

    @Kloub - chybička se vloudila při rozvržení koupelny na začátku stavby - na plánku na to místo normální kulatý bojler pasoval krásně, ale v realitě už docela překážel. A když po osmi letech odešel do věčných lovišť, narazil jsem na tyhle hranatý placatější bojlery, které tam prostě lépe pasují. Barák je dřevěný, roubený, podlaha je vespod betonová s podlahovým topením a nahoře kamínkový koberec, takže trubky už nepředělám, leda snad je tahat po stěně a to by nevypadalo dobře.
  22. petrinza

    Co jste dnes udelali...

    Ten aktuální bojler je dokonce třetí stejného typu v řadě - první byl superinteligentní, se zabudovanými hodinami, sám vyhodnocoval, v který čas je spotřeba teplé vody a podle toho měl regulovat dobu nahřívání, aby zbytečně nenahříval přes den, kdy není odběr. Jenže tenhle systém nepočítá s režimem nočního proudu a vypínáním při vysoké sazbě, takže to nefungovalo tak, jak by mělo. Vydržel dva a půl roku a pak prasknul, samozřejmě ve chvíli, kdy nikdo nebyl doma a vyplavil koupelnu našeho dřevěného domu. To bylo někdy před velikonocema 2019, pamatuju, že jsem si v práci bral volno, abych mohl jít podat žádost o víza do Běloruska a k tomu jsem si přidal v programu výměnu bojleru. Na superinteligentní funkce už jsem rezignoval. Škodu a nákup nového bojleru tehdy také zaplatila pojišťovna.
  23. petrinza

    Co jste dnes udelali...

    Ráno jsem kontroloval bojler, který jsem včera vyměnil. Šroubení na vstupu trochu rosí, budu to muset přetěsnit. Včera večer jsme přetěsňoval šroubení na výstupu a to už je OK. To je tak, když člověk něčemu nerozumí a vezme si asistenta. Měl jsem z výměny obavy, tak jsem si přizval staršího bráchu. Aspoň pomohl sundat starý bojler ze stěny a pověsit novej. Ale další pomoc typu "tady to omotej páskou a já si zatím dám cigáro", ta fakt byla k nezaplacení. K elektrice jsem ho radši nepustil. Starý bojler se mi povedlo vypustit, toho jsem se bál nejvíc. Chvíli jsem nad tím laboroval, než jsem zjistil, že k tomu, aby voda přes povolený redukční ventil začala odtékat, nestačí otevřít kohoutky, ale je potřeba ještě odšroubovat šroubení na výstupu. Měnil jsem bojler za stejný typ. takže trubky pasovaly. Placatej Ariston, aby na stěně co nejmíň překážel. Starej sice pořád fungoval, ale před časem "otěhotněl" (vyboulel se vnější plášť - možná to ještě rozpitvám, abych zjistil, co se přihodilo vevnitř technicky). Pojišťovna ho uznala na odpis a zaplatila. Fungoval čtyři roky.
  24. petrinza

    Co jste dnes udelali...

    Na místě je víceméně to, co je vidět na mapách. Trasa tunelu, vyznačené rohy baráku, z kterého tunel vedl, zachovalá je požární nádrž, byť prázdná. Tunel procházel mezi táborovým vězením a nemocnicí, z vězení se zachovala základová deska, z nemocnice základová deska a suterén. Vše je zarostlé borovicovým lesem. U hlavní silnice je malé muzeum s výstavkou v patře je tam hromada osobních věcí zajatců z vykopávek, i artefakty z tunelů - kusy ventilačního potrubí, olejové lampičky.. Venku stojí replika dřevěného táborového baráku, uvnitř je instalovaná jedna vybavená cimra, v sálech jsou fotografie účastníků útěku a kopie vzduchové pumpy z tunelu. Mně osobně to místo přišlo zajímavé vidět s ohledem na atmosféru. Měl jsem trochu obavy, jestli nebude zklamaná žena a vnuk, ale Šárce to místo přišlo strašně zajímavé svým příběhem a prcka to nakonec také zajímalo, měl hromadu dotazů a rozváděl různé teorie.
×
×
  • Vytvořit...