Taky máte nešikovné dítě?

[Charlie 1]

Ty ses právě Medvede správný příklad at si Pražák jezdis po výletech ,do přírody a ucis Pavlíka poznávat svet kolem sebe to je moc dobře,neznám moc chlapů v tvém věku ,někdy i mladších ,který by se dětem tolik věnovali jezdilu na výlety a tak.....spis sedět u pivka a děti delejte si co chcete....

[oddie]

Medvěd: jasně, nemusíš ho všechno učit úplně sám, viz to lezení po stromech, ale zajistit mu tu možnost, aby se to měl kde naučit. Já třeba sám taky nelyžuju, takže to nemůžu ani učit děti, ale až budou chtít se učit lyžovat, hodím je na krk ségře.

[Medvěd]

Oddie - ty jsi nelyžník???? Tak tos´ mně teda překvapil

[oddie]

Jo, nelyžuju, jen běžky. Ani mě to lyžování nijak neláká, takže ani učit se nebudu. jeden čas jsem koketoval s myšlenkou na snowboard (vzhledem k windsurfu k němu mám logicky trochu blíž), ale pak jsem se vykašlal i na ten.

[Fruktis]

Lidstvo vymře jednou na multimediální hysterii aneb umření leknutím.

Kvůli jednomu dítěti co se bálo v lese, se musí sepsat článek, ke všemu na iděsu, aby se vyděsil zbytek obyvatelstva.

K tématu. Ač jsem sám pražák, tak s lesem problém nemám, na stromy nejlépe do korun borovic uplně nahoru jsem lezl, a dnes se výšek bojím (nemám dobrý pocit), do přírody chodím rád, je tam narozdíl od paneláku ticho a klid a to i v tom lese co je v Praze.

[Medvěd]

Smysl běžkování jsem schopen aspoň pochopit, sjezdové lyžování jde úplně mimo veškerou mnou akceptovatelnou logiku.

Nicméně několik laškovných pokusů jak Medvěda na prkýnka postavit proběhlo a o další pokusy nějak nemám zájem.

[Kurt]

Není to prča, když člověk bydlí na sídlišti. Příroda okolo domu = trávníky plný exkrementů od panelákový havěti. Takže vyrážíme autem za město, třeba do lesa, nebo k rybníku - hlavně na akce ochránců (zbytků) přírody, letos třeba na loučení s ptáky, nebo pozorování netopýrů. Samostatně do lesa taky zajedem (je to fakt cca 10km a po silnici, čili žádná procházka od baráku do lesa nepřichází v úvahu) - ukazuju takový ty \"běžný\" věci, jako mraveniště, netykavky, učím poznávat stromy podle listů, habitu, plodů,... letošní hluboký zážitek je, když jsem v lese nad koňskou \"koblihou\", ze které vyrůstal stvol, vysvětloval mladýmu (4 roky) že je to obilí, které ten koník snědl.

Naštěstí máme ve vedlejší obci (Slatiňany) významný chov koní, takže se občas zajedeme podívat, ale třeba já jsem v dětství jezdil na statek, kde měli slepice, koně, krávu, prase, kozy, kachny,... a teď tu možnost nemám.

Dlouhý roky se chystám jet s dětma na vandr, vzít bágl a projít kus krajiny, kam dojdem, tam sebou plácnout a přespat - ale zatím sbírám odvahu (na vandru jsem byl naposledy před 15 lety a staral jsem se jen o sebe) a říkám si, že je ještě čas.

[Fruktis]

příroda okolo domu je daná lidmi, kteří tam bydlí. pokud tam bydlí telata co po svém miláčkovi nedokáží zvednout exkrement, tak je to těžké, ale zase lepší jedno lejno od psa, než 10 igelitovejch pytlíku volně polétavajících. přeci jen to lejno se za tejden rozpadne a zmizí. (po svém psíkovi exkrementy sbírám, až na případy kdy má psík průjmový problém, to prostě sebrat nijak nejde)

A u nášeho paneláku spíš než exkrementy jsou problémy s čuňaty co hulí jedno za druhým, a vajgly si odhazují pod okna, to samý kolemjdoucí kuřáci a žvejkálci (až na vyjímky, všichni odchodí vajgl do trávy nebo na chodník). Alkoholici co si na lavičkové party po sobě neumí uklidit láhve, nebo je rovnou rozbijí na trávní a chodník.

Do exkrementu jsem šlápnul za poslední dva roky jednou, a to ke všemu na louce, zatímco do žvejkaček a dalšího sajrajtu po člověku šlapu na chodnících \"neustále\". přitom co 100 m to odpadkový koš.

Ale všechno to je o lidech. Bohužel

[oddie]

4 roky na vandr je tak akorát Tchán s tchyní si klidně berou mladého pod stan na ryby a nejsou mu ještě ani 3.

[Print]

ja zil od sveho narozeni do svych 3 let na statku u Zlina kde nasi bydleli u mych prarodicu z mamciny strany .... takze sem mel kazdej den prilezitost \"hrat\" si se zviraty a taky jsem si hral .... pak tatu preveleli do Prahy deda z baby zestarli a statek prodali a odstehovali se do panelaku ... takze zed se vidam pouze se psy protoze v Praze.moc prilezitosti neni ... Ale abych rekl pravdu ani mi to neschazi asi uz jsem klasickej Prazak :-D

[upravil dne 3/12/13 14:59 od Print]

[odee]

Tak přesně nečemu takovýmu, co je popsaný v tom článku se chci s dětma obloukem vyhnout. Na jednu stranu už sám vím, jakej prevít je strach o děti a když jdu dneska na procházku na lontu, kde sem vyrůstal a divám se na některý stromy, kam sem jako malej lezl, tak bych normálně některý dneska ani nezdolal, ne, že bych to nedokázal fyzicky, ale spíš by mě omezoval pud sebezáchovy:D Vidět někde svoje dítě 15m vysoko na stromě, tak mě asi jebne, na druhou stranu bez takových zkušeností by ten život byl o ničem. Mám malýho bráchu asi o půl generace mladšího a už na něm a jeho kamarádech je obrovsky vidět to, jak se v posledních letech rozmohly technologie, když já sem byl malej, tak už sme měly první videohry, pak takový ty lepší na kazety, byly už videa a později na základce už měl každej doma počítač, nebo PS, ale neseděli sme u toho celý dny. Daleko radši sme vypadli ven, u mě si třeba máti už někdy v osmé, nebo deváté třídě na základce zvykla, že sem prostě v pátek odpoledne hodil tašku do kouta a objevil sem se v neděli. Bylo to normální a nikdo se o mě nebál. Od nějaké páté třídy sme chodili o prázdninách sami stanovat a nejlíp pár kiláků od vesnice, aby se rodičům nechtělo chodit na kontoly, dneska má můj brácha problém ve stejným věku stanovat doma na dvoře. Že by si dokázal zodpovědně někde udělat táborák v lese, tak to už je úplně šílenost a to pro nás bylo normální. Taky vidím průser v tom, že společnost se čím dál tím víc izoluje od všeho potencionálně nebezpečného, já když sem byl malej a byly sme venku a měli sme to daleko dom, tak sme se šli napít do řeky, kolikrát, když nebylo kde, tak i z čisté kaluže a byvali sme mnohem míň nemocní, z toho by měly dnešní děcka nejmíň žloutenku:-)

[oddie]

Ještě jsem někde četl o úpadku manuální zručnosti, a to do takové úrovně, že děti skoro nejsou schopny používat prsty. Protože místo her a tvořivé práce jim rodiče od úplně malinka naprdí dotykovou obrazovku s pohádkama, aby od nich měli pokoj, a dítě se naučí akorát klepat jedním prstem na obrazovku. To musí být taky dost síla.

[Medvěd]

Nikdy jsem jako dítě dotykovou obrazovku neměl (to nebylo ani ve sci-fi filmech) a přesto se mi \"manuální zručnost\" vyhla velikým obloukem.

[oddie]

Manuální zručnost není jen točení klíčem, Medvěde. Pro řadu dětí to znamená neschopnost se nažrat příborem, vzít do ruky tužku atd.

[odee]

To je taky docela problém, když si člověk vzpomene, jaký věci byl schopnej jako malej vyrobit, od různých motokár, přes samostříly a jiné \"zbraně\" až po různý bunkry a pod... a dneska? Vrcholem zručnosti mýho bráchy je ohnout klacek a udělat si luk a to ještě s naprosto tragickou účiností:-)

[Kurt]

Tak, na mladým jsem začal pracovat - chci ho naučit používat nůž. Zatím skončil u škrabky. Pomáhal s loupáním jablek na štrůdl a protože si pár jablek oloupal i s nehtem, skučel, že ho to bolí. Ale až poté, co bylo hotovo, čili bylo velké chválení a vysvětlování, že se to občas stane i mně.

[Medvěd]

To je taky docela problém, když si člověk vzpomene, jaký věci byl schopnej jako malej vyrobit, od různých motokár, přes samostříly a jiné \"zbraně\" až po různý bunkry a pod... a dneska? Vrcholem zručnosti mýho bráchy je ohnout klacek a udělat si luk a to ještě s naprosto tragickou účiností:-)

Jako kluk jsem dostal tehdejší sen mé generace, stavebnici MERKUR. Byla krásná, ale byť tam byly návody, nějak mně montování titěrných matiček neoslovilo. Ale tátu hraní si s MERKURem i třeba slepování veteránů IGRA docela bavilo

[oddie]

U nás je starší mladý na manuální zručnost hodně dobrý, ještě když lezl už ode mě odkoukával šroubování atd., krade mi nářadí, když může, a občas se mu něco podaří rozebrat či rozlousknout, když nedávám pozor. Některé věci mu nakonec i nechávám dělat, třeba při rozebírání kola jsem jen povolil příslušné šroubky (na to nemá sílu, naštěstí) a zbytek mu nechal samostatně posundavat (nářez, na necelé 3 roky). Mladšímu to zdaleka tak nejde, ten je tak nějak standardně, holt bude zase na něco jiného. Ale zajímá ho to samozřejmě taky. Pomalu musím stěhovat věci čím dál výš, posledně se jim podařilo šlohnout mi aku vrtačku, sice bez vrtáku, ale i tak by je dokázala zranit.

[odee]

Merkur byl taky super ikona, ikdyž já sem generace, která ho vyhrabávala na půdě, ale co sme z toho dokázali udělat byl mazec:-) Já sem na Vánoce nejradši dostával Lego, ale ne klasický, ale takový to lego technics, tam byly pohyblivý díly a části a já sem z bagru stavěl offroady a podobný hovadinky, s volantem, že to i zatáčelo a podobně:-) Jo, to byly časy, dneska když mě mladá vidí u hraček, tak mě žene pometlem:D

[dusan2]

Aktualna fotka merkuru z nedele. Vystava v Kosiciach Sl. Technicke muzeum. Replika mosta v Bratislave dlzka 8 m.