Musím jen souhlasit, že současný době, ale hlavně od ,,převratu" je péče o ,,zimní" silnice čím dále žalostnější. Stále jen slyšíme, kolik co stojí, jak je drahý posypový materiál atd.. Přitom zimy jsou ,,teplejší", než byli dříve. To si přiznejme, že i sněhu bylo více i déle vydržel. Co si jako kluk i jako řidič pamatuji, tak dříve pomalu v každé vesnici, stál jeden sypací vůz. Dojížděl jsem do učení i do práce autobusem. Řidiči sypačů s nimi jezdili domů a odtud pak i vyjížděli do úseků, které měli, bylo-li to možné, v místě bydliště. K posypu se používala i škvára, písek i štěrk. Více se prohrnovalo a méně se solilo. Hlavně na vesnicích, jezdili traktory (nejen traktory) s pluhem z JZD. Pokud bylo potřeba, tak i ,,stahovali" děti do škol. To se dnešní době může jenom zdát, že by bylo prohrnuto i na vesnických silnici. Ale hlavní bylo, aby projel první autobus! Pamatuji, že i někdy u nás vyjela i armáda, která pomáhala silničářům. Dnes si musí pomoci každý sám. Jaká byla dříve technika, tak to asi ví a i poznal každý. Vše je jen a jen o lidech a penězích. Dříve bylo přednější prohrnutá silnice ... a řidiči byli ,,srdcaři". Jinak to nejde nazvat.