A jééé zase jeden z těch co upřeně civí na zelenou na semaforu a člověk na ně musí troubit aby se rozjeli
Ani nevíš, jak je to krásný zážitek, barevná hudba (teda jen tři barvy) a ještě k tomu ty hluboké tóny odzadu. Občas někdo přijde, a chce taky sledovat, snaží se mě dostat od volantu pryč (asi to chce sledovat z mého místa), tak se radši od té doby zamykám. A někdy, ale jen občas, se objeví i čtvrtá barva, modrá, a na tu rád čekám, páč je rychlejší než ty tři. Je prostě taková blesková. A pak už si jen pamatuji jak mi svazují ruce a po nějaké době mě odvádí maminka domu.
[upravil dne 13/2/2008 Marcel505]