No tak sem pastnu i kombinaci mojich komentářů z ČSFD.
První film byl
Skřet 2 (1990)
Je to o skupině zmutovaných skřetů, kteří žijí v lese někde na americkém středozápadě. Jsou to kanibalové a přitom vegetariáni. Aby mohli někoho sežrat, musejí ho napřed změnit v zeleninu Můj koment:
"Opět jeden z těch nehodnotitelných filmů. V podstatě by mu příslušelo cokoliv mezi odpadem a ***. Ale v celém Aeru vyvolával salvy smíchu, takže OK. Viděno na Otrlém divákovi."
Navíc v průběhu promítání v kině chodili pořadatelé v maskách těch skřetů a rozdávali okurky a kedlubny. A po skončení byl zeleninový raut.
Druhý film:
Ogroff (1983)Francouzský masakr, natočený ruční 8mm kamerou někde v lesích kolem Paříže, pak přemotaný na VHS, kde byly dodány nepopsatelné zvuky a kakofonická hudba. Je to o psychopatovi - masovém vrahovi, veteránovi z 2. světové války, pro kterého boj neskončil a v lese masakruje turisty, houbaře, piknikáře, náhodné souložence a tak. Mezitím občas ve své lesní chatě onanuje se svojí sekerou, přibíjí oběti na kříž (za současného odsekávání částí jejich těl), nebo pěstuje rajčata. Neuvěřitelné. Můj koment:
"Nejhorší film, který jsem kdy v životě viděl. Ale skutečně nejhorší. A přitom naprosto fascinující. Nepopsatelné. A celé kino zažívalo konstatntní výbuchy smíchu. Nicméně asi půl hodiny před koncem jsem usnul, takže nevím jak to dopadlo."
Nutno říct, že vinu na tom usnutí mělo asi i těch pět piv, na druhou stranu ale na takovýhle film se nedá jít střízlivý. Navíc v Aeru je povoleno lemtat v sále.
No a třetí film:
Polyester (1981)V podsatě americká soap-opera ve stylu Dallasu nebo Dynastie, z předměstí nějakého města. Hlavní rolí je tlustá alkoholička, kterou hraje chlap. Její manžel je majitel pornokina a děvkař, který spolu se svojí milenkou hlavní hrdinku neustále psychicky týrá. Jejich děti jsou: vypočítavá čubka a pankáč a současně feťák. Ten má jestě navíc úchylku - terorizuje ženské ve městě tím, že jim dupe na nohu. Jediná kamarádka hlavní hrdinky je mentálně retardovaná bývalá uklízečka, nyní milionářka. Při vstupu do sálu jsme dostali kartičku, na které byla natisknutá kolečka s čísly. V určitém čase se vždycky na plátně rozblikalo číslo, diváci v sále si z kartičky setřeli odpovídající kolečko a pod ním byl čichový vjem (např. benzín, nebo taky staré tenisky). Totální absurdita. Můj koment:
"Jeden ze tří filmů, které jsem viděl na letošním Festivalu Otrlého diváka a zároveň jediný z nich, který si dovolím bodově ohodnotit. Celkově je to nic moc, nemá to žádnou moc pointu a tak nejak mě to nenadchlo. A to ani experimentální čichovou kartou Odorama, kde mi připadalo všech deset smradů stejných. Bod za speciální jednorázové dedikované titulky kina Aero."
Tolik moje poznatky z letošního ročníku