a já zas synem mého otce... a jeho otce... a mámy. Tzn. i mně i mým rodičům jejich rodiče nějak pomohli. Přesně v okamžiku, kdy jsem se zařizoval a nemusel si vzít úvěr.
Co je na tom divného.
Nakonec: hodně lidí bydlí v domku, nebo aspoň bytě, a až jednou odejdou, tak ten majetek nepropadne státu, ale dědicům, tedy dětem, a pokud možno, ideálně vnukům. (tedy se dědí vlastně "přes jednu generaci", střední generace mezitím bydlí ve svém). U vašich prarodičů to bylo nebo je to jinak?
Takže to asi někde chodí tak, že rodiče dětem pomůžou, a jinde ne. Vidím to kolem sebe, i v rodině. No a tak, jako někteří z nás neutratí majetek ani v dospělosti, nemusí ho utratit ani v mládí, prostě dovedou hospodařit a znát hodnotu.
Psal jsem o 300 t., což tedy není žádné rodinné jmění, stačí tak na nábytek, spotřebiče a staré auto.
Velký dar by byl už bydlení, tedy asi 3 mil.
Proč mám tento názor? Protože na tom, že lidi jsou permanentně bez peněz, se dobře živí poskytovatelé úvěrů a hypoték. A snad nemáte jako životní poslání, krom své rodiny živit ještě několik finančníků.
V naší republice byl převrat, kdy dost lidí přišlo o všechno, takže museli začínat od nuly (např. po 48-mém). Ale myslím, že by to tak nemělo být, prostě rodina má nějaký majetek (aspoň dům) a ten přechází na dědice.
Někde jinde je tady téma, kolik máte naspořeno. Tam se ukazuje, že účastníci se dělí zhruba na polovinu, na ty, co mají naspořeno aspoň na půl roku života, a na ty, co nemají.
Oddie: s tou třetí generací jsem to taky slyšel, ale myslím, že tam se jedná o velký majetek, kdy dědic už nemusí pracovat a tím pádem nezná hodnotu práce a peněz, prostě už je z těch peněz zblblý.
Ještě dodám: na svoje děti pohlížím jako na kousek sebe sama, mají i moje dobré i špatné vlastnosti a žebříček hodnot. Takže raději budu podporovat je, než např. cizí děti v cizině, Sazku nebo nějaké jiné věci.
Nicméně vážím si vašeho názoru o nerozmazlování. Akorát ti moji známí, kteří takto vyrostli (tzn. po několik generací se nepředaly žádné peníze), se potom opravdu k penězům chovají jinak. Jsou trvale "lační" peněz, takže když dostanou nějakou částku (40t.), tak jedou na zájezd a utratí tam všechno. Prostě nemají natrénováno "mít na kontě peníze" a nekoupit si přitom víc, než na kolik stačí příjem (nikoli stav konta).