Taxem to zkusil dohledat přesněji...
Je to výňatek z odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 8 Tdo 603/2023, ze dne 12.7.2023 (citovaná pasáž je argumentace státního zástupce na základě dřívější judikatury Nejvyššího soudu ČR). Zde šlo o nedání přednosti v jízdě, auto (řidič B) odbočovalo z vedlejší doleva na hlavní a střetlo se s rychlým motocyklem (řidič A), který jel po hlavní:
14. K dovolatelkou zdůrazněné otázce, zda a jaký vliv na právní posouzení skutku má, pokud řidič motocyklu překročil povolenou rychlost o 27 %, poukázal státní zástupce na judikaturu Nejvyššího soudu. Vymezil tři skupiny případů. V první skupině jede řidič A na hlavní silnici rychlostí nižší, stejnou nebo nanejvýš o 30 % vyšší, než je rychlost v daném místě povolená. V takovém případě je dominantním viníkem nehody řidič B, kdy řidič A nenese žádné trestně relevantní zavinění, nelze proto uvažovat o jeho spoluzavinění, které by jinak mohlo vyloučit u řidiče B znak „porušení důležité povinnosti“ (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2023, sp. zn. 7 Tdo 1196/2022). Ve druhé skupině případů překročí řidič A na hlavní silnici povolenou rychlost jízdy o více než 30 %, avšak méně než o 60 %. V takovém případě nesou zavinění řidiči A i B, a to v různém poměru podle míry překročení rychlosti a dalších okolností případu. Na straně řidiče A ani B zpravidla nelze dovozovat porušení důležité povinnosti (viz usnesení velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu publikované pod č. 32/2016 Sb. rozh. tr.). Ve třetí skupině případů překročí řidič A rychlost jízdy na hlavní silnici o 60 % a více. V takovém případě se zpravidla stává výlučným viníkem nehody a škodlivého následku. Na straně řidiče B, který mu nedal předost, již zpravidla nelze dovodit trestně významné zavinění – jeho spoluzavinění je nepatrné (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2013, sp. zn. 8 Tz 60/2013, ze dne 30. 11. 2022, sp. zn. 5 Tdo 1019/2022, či ze dne 20. 10. 2004, sp. zn. 5 Tdo 1173/2004).