oddie

Hadříky na kolo se nejlíp nakupují v Číně, ale problém je, že jejich XXL tak tak sedí mně

Ee, o tom víkendu něco mám.

Taky nemám dceru, jen dva kluky

Jak to tam teď vypadá, okouknete někdo?

Nevím jak ostatní, ale já na minisrazu na večer ocením dostupnost MHD...

Proč by mi to mohlo být fuk? Na Džbán klidně dorazím, i když už to nebude pěšky přes les. Do nějakýho hnusnýho prostředí se ale nepoženu. Džbán sice není žádná vysoká gastronomie, ale prostředí okolo venkovního sezení vč. výběhu pro děti moc konkurenci nemá...

Akorát že Džbán je hezkej, kdežto Praha 8-9 hnusná

Popravdě ani přesně nevím, co v tom mobilu mám zadané, nějaký \"domov\" tam je, a důvod je zcela prozaický - Waze. Ne že bych netrefil domů, na ježdění po ČR ostatně nepotřebuju navigaci nikde, ale tohle ukazuje zácpy, bouračky, policajty apod., proto to mm zapnuté.

Když to nějaký ten \"se\" svolá...

Mini: no, takhle by UHO možná mělo vypadat, ale proč to teda v reálu připomíná spíš naředěnej vyjetej olej?

Hm, tak teď v tom mám trochu guláš. Auto mám v hodnotě tak dvou průměrných platů, mobil (služební) v hodnotě jednoho (soukromě bych za to ty prachy nikdy nedal), a je zamknut pinem. A když se do něj zloděj přesto dostane a uvidí adresu panelák, dostane infarkt

Špony ve filtru pocházející z čerpadla musely projít přes vstřiky. V takovém případě pak bude na výměnu všechno, pokud je to fakt z čerpadla...

Něco málo k tématu od mé ženy: .................................................. Postřehy paní Oddiové Musím říct, že závidím těm, kteří tvrdí, že se jim dlouho nestalo, že by byli v restauraci nespokojeni. Po pravdě mám dojem, že žijeme na nějaké jiné planetě. Je pravda, že manžel je trochu oběť - jednak jsem ho rozmazlila svým vařením, jednak jsem ho ovlivnila svým poněkud kritickým přístupem (i když v tomto ohledu už měl slušně zaděláno i sám). Pocházím z rodiny člověka, který v pohostinství pracoval dlouho a na všech úrovních a od mala mi bylo ukazováno, co se v hospodách děje a nemělo by se dít. Sama jsem zatím točila jenom pití, ale dobře vím, že usmívat se nic nestojí a kdo má o svou práci aspoň trochu zájem, snaží se ji dělat dobře. Nezájem a flákačský přístup mě otravuje všude, v restauracích teprve. Jídlo Jídlo je v našich restauracích veliký kámen úrazu. Nejhorší jsou polotovary - ani v jídle za šedesát korun nebudu jíst např. kupované knedlíky, kterými bych nepočastovala asi ani vepříka. Krom toho polotovary jsou daleko dražší než vaření ze surovin, takže co se na nich utratí, to se ušetří na ostatních surovinách a podle toho to pak vypadá. Když v hospodě dostanu polívku z prášku, připadá mi to skandální. Neschopnost vařit s tím úzce souvisí, když jsou “ohřívači” zvyklí jen vyklopit nějakou plechovku nebo vysypat pytlík a pak mají něco uvařit, pánbůh s námi a zlý pryč. Sama jsem vegetarián a např. neschopnost nakládat s jakoukoli zeleninou v české kuchyni nemá kdekoli jinde obdoby. Minimaxo, za odvahu dát si v Čechách cézar salát máte bod. Nejhorší nešvary jsou podle mě úho (jakási instantní šťáva, či co to je), vegeta, mražená zelenina z pytlíku (pochopitelně ta nejlevnější), kupované studené omáčky (někde vám dokonce na slavnostním podnose přinesou pytlík tatarky, abyste si ho vymačkali do talíře), hotové kupované přílohy (nejhorší bezesporu knedlíky, hned v závěsu “americké brambory” z mrazáku). Prostředí Bohužel ve většině restaurací se ještě nenaučili, že člověk by se u oběda nadechl a ještě pak pár dní nesmrděl. I když nekuřácké prostory někde jsou, většinou tam stejně kouř cítit je, popř. musíte projít přes zahulený výčep, než se do nich dostanete. Kupodivu ve většině hospod už se najdou dětské židličky a i obsluha se na děti tváří docela normálně. Tragické jsou televize a reprodukovaná veledíla z nějakých chrchlajících beden, to taky na atmosféře oběda nepřidá. Jídelní lístky s pravopisnými chybami jsou na denním pořádku. Servis To všechno je nic proti úrovni servisu, která panuje v naší zemi jako standard. To by s prominutím jeden blil. Od osmdesátých let, kdy mě tatínek začal poučovat, co by neměli číšníci dělat, mi připadá, že se situace ještě daleko zhoršila. Zažila jsem věci věru neskutečné. Např. v budějovické pizzerii se mě slečna zeptala, jestli ta frankovka, co chci, je červené, nebo bílé. V kyjské pizzerii (a to se mi stalo víckrát) mi při objednávání číšník skočil do řeči, ať mu místo jména jídla řeknu raději číslo(!!!). V hospodě U saní v Karlíně mi číšník vynadal, že si dělám srandu, když tvrdím, že do česnečky nepatří salám. Zažila jsem i patnáct minut, kolik trvalo, než mi v prázdné hospodě někdo donesl jídelní lístek. Když se někoho zeptáte na podrobnosti o jídle nebo pití, je naprosto uzuální, že neví nic. Klidně vám řekne nevím a ve většině případů ani nesimuluje, že se jde zeptat do kuchyně. Mimochodem číšníka, který unese víc než dva talíře, už jsem také dlouho neviděla. Když se ukáže, že vás uvedl v omyl, řekne něco jako “dobrá” nebo “aha”, aniž by se omluvil. A tak dále. Ceny 100% marže k nákladům na jídlo platíme v hospodě za práci a servis. Za to, že někdo uvaří, někdo to roznese, někdo umyje nádobí, atd. Takže v ceně by standardní servis měl být zahrnut. Spropitné bych pak dala za to, že všechno klape skvěle a člověk je velmi spokojen. Bohužel si ale většina personálu nezaslouží ani svůj plat (jakkoli nízký), natož něco navíc. Když vám budou chodit ze školy děti duté, budete říkat “no co, co by taky ti učitelé za ty platy podávali za výkony?” Asi ne. Pokud nějakou práci dělám, mám ji dělat dobře. Co všechno je v ceně služeb, si určuje majitel. Ten, který do nich zařadí třeba ten džbánek vody, je podle mě rozhodně chytřejší, než ten, který ne. Spokojený zákazník přijde znovu, a těžko proto, aby se tu nalil vodou zadarmo, co to jde. Jeho pravidelné návštěvy, utrácení a doporučení podniku dalším se bohatě vyplatí. Majitel Nechápu moc rozhořčení z toho, když spropitné dostane majitel. To jeho peníze drží podnik, to jeho nervy to jsou, jeho existence, jeho odpovědnost. Jeho pinglové a kuchaři denně okrádají (jako že v 95% min. prostě kradou). Mně by udělalo radost, kdyby se mé spropitné dostalo k majiteli, ať si pak systém osobního ohodnocení vymyslí jak chce, je to jeho podnik. Doporučené restaurace To už tady zaznělo skoro všechno. Když jedu někam, kde to neznám, mám poměrně smůlu. Na pohled slušně vypadající restaurace o kvalitě jídla a obsluhy nic neřekne, ani tabule venku nemusí. To, že jsou na ní pěkná jídla, neznamená, že budou dobře uvařená. Existují sice hodnotící servery, ale člověk jde většinou na oběd z náhlého popudu - tak je hezky, tak protáhneme výlet na celý den a zajdem někam na oběd. Když jsem doma nebo někde, kde to lze, samozřejmě vařím. Ono je to pro manžela jednoduché řešení, vozit si s sebou vlastní jídlo… Já ho ale musím naplánovat, navařit, a hlavně vymyslet, jak ho uchovávat, což vůbec není triviální. Takže občas bych si v rámci “dovolené” i jídlo dala, i když vím, že tak dobré jako doma nebude. Jenže to zřejmě zůstane utopií. Sortiment K bufíčku na festivalu nutno dodat, že tam měli jídla jako chleba se sádlem a škvarkovou pomazánkou, pečeného pstruha s chlebem, bramborové placky, bramboračku, klobásu, domácí koláče… Úplně prostá jídla, ale uvařená s láskou a dobře. Nemusíme mít žádný kaviár a humra na langustě. Co s tím Asi hlavně psát na hodnotící weby jako scuk.cz, a to co nejpodrobněji, aby si lidé prostě řekli a ty nejhorší pajzly “odstřihli.” Ale já se musím přiznat, že jsem si ten čas ještě nenašla.

V nádrži žádné čerpadlo není, jen sací koš.

Jo, díky.

Jen tak pro zajímavost, do kolika let (věku) tu hypotéku dávaj, resp. do kolika let věku musí být splacena?

Pokud to jde, mít předem v klidu zjištěný kód a říct přesně, co chci, je velká výhoda i jinde. Minimálně budete obslouženi podstatně rychleji, kód si najdete v klidu u kafe a nemusíte postávat u pultu. Dělám to tak ve všech autodílech už dávno, ono i v Kelly jsou podstatně radši, když na ně vysypu přesná objednací čísla a nekroutím se tam jak had, že nevím přesně rok a typ auta a co že by tam teda vlastně mohlo být...

Takže: OBSLUHA (ne kuchyně) z dýšek žije tak akorát v Americe, kde nedostává plat, ale pouze ta dýška - což je výborně motivující prostředek. U nás má jak obsluha, tak kuchyně normální plat - jak vysoký je jen a pouze otázkou vztahu zaměstnavatel / zaměstnanec. To za prvé. A za druhé, západní cizinci jsou zpravidla především zvyklí na absolutně jinou úroveň obsluhy, ne na kyselý ksichty a snahu je okrást na každém kroku, a nebojí se to dál velmi výrazně najevo - naštěstí. Protože se naučili nenechat si s*át na hlavu a ozvat se, nebo ještě lépe jednat.

Zbytky staré gumičky vyškrábej a tu drážku vyčisti.

Přesně tak. Drásat se o sklenici vody napovídá, že se tam drásá na všem a co je jednoduššího než ojebat něco i v jídle, kde se to \"schová\"...

Moc se mi v té fotce nedaří zorientovat, ale kompletní rozborka je na fotkách tady: V zásadě je tam trubka, kterou prochází šroub uchycení třmenu k těhlici, a na té trubce se ten třmen může posouvat. Pokud jsi z téhle díry vyndal jen šroub, tak ano, ještě přijde vyndat ta trubka, která je zřejmě zarezlá. Pokud už jsi vyndal i trubku (na fotce ve fotogalerii šedivá se šroubovitou drážkou), další pouzdro už se nevyndavá.

Jak vydělávají? Pokud nevaří sračky, chovají se solidně a nesnaží se mě odrbat na každé blbosti, rád tam nechám v součtu podstatně víc než u toho, kdo se škrtí o obyčejnou vodu, aby na tom \"vydělal\".

1,9TD při 3000ot 125km/h.

Jo, a sebemenší kopeček budeš řadit za 4 a spotřeba udělá hádej co. Podle čeho myslíš, že konstruktéři určili ten převod, vycucáním z palce?

Mám v garáži naftu vypuštěnou z nádrže vraku před více než rokem, a nic jí není. Kór do staré pixly je to jedno.