Ano, to je přesně jen otázka té vůle a priorit. A týká se to úplně všeho, nejen kouření. Už jsem viděl hodně dramatických proměn \"hrdinů\" velkohubě kvákajících o tom, jak se přeci nebudou omezovat, případně doplněné opravdu idiotskými kydy typu \"na něco umřít musím\", když se dozvědí, že ten čas umírání právě nadešel. To je pak najednou tragikomické snahy to honem honem zvrátit, to je najednou divení, že léta či desetiletí hovadské sebedestrukce nejdou opravit ani pilulkou, ani operací, ani tím, že se najednou začnou chovat rozumněji. Co na to říct, každý svého štěstí strůjcem... On i nekuřák samozřejmě může dostat rakovinu, sportovec infarkt atd., ale proč si to ještě takhle zbytečně zhoršovat, když to není třeba?