Tím jsem především chtěl, aby to nevypadalo, že já jsem oním "Bohem nekompromisem", který si vše udělá zcela a úplně sám, ale že pomoc je potřebná a za to, jaký jsem (především povahově) vděčím našim a okolí, které mě obklopovalo a obklopuje (jako jsou kamarádi a známí). To je vždy hlavní hnací motor - to co dělám, mízt pro koho dělat.
Sarkomi: vím, že je to krutý a vím, že i hodně těžký, ale musí se žít dál (takový je život) a nikdy nikdo nevíme, kdy a co nás potká, ale musíme se snažit všemu čelit (dříve, nebo později). A myslím, že i ty to ať již hůře, či lépe zvládáš, jinak by jsi tu s námi nebyl ...
A ostatní lidi?? Proč to sakra řešíte!! Co jim je po tom. Když se mi někdo vysměje za auto, nebo, že bydlím v paneláku, co je jim po tom!!! Naopak oni jsou ubožáci, když machrujou s 5tkovym baworem od rodičů, oni jsou niuly, když bydlí v podnájmu za 50000,-, kterej jim cvakaj rodičové!! A každý má své priority -> někomu nezáleží na tom, jak se oblíká ( i když by na to měl fin,. prostředky), ale raději dá peníze za svoje koníčky, jako je třeba sbírání známek a opět, když se mu někdo vysměje, že to je už oldschool "sbírat známky", no a co, když to dotyčnému vyhovuje a je to jeho hoby, tak co je ostatním po tom.
A jestli chceme žít plnohodnotný život a dělat to, co se nám líbíá, tak bychom rozhodně neměli koukat především na to, "co na to říká okolí". Prostě lidi, mějte svůj vlastní názor, dle svého nejlepšího přesvědčení!!!
Sorry, jestli někdo s mými názory nesouhlasí, ale já to tak cítím!!