Dědeček a vnučka (sociální balada)
Vyprávěj mi dědečku
Co se tenkrát všechno smělo
Když se ještě na světě
O Covidu nevědělo.
Nebudeš věřit holčičko
Dneska je to k nevíře
Že se tenkrát v hospodách
Jedlo běžně z talíře
Copak je to hospoda
Můj dědečku ustaraný?
Hospoda je děvenko
To okénko z druhé strany
To okénko dědečku
Kde je jídlo v krabičce
Co ho nosím v igelitce
Tobě, mámě, babičce?
A tam za tím okénkem
Co se tam dřív vlastně dělo?
Tam se bylo, jedlo, pilo …
A to se dřív všechno smělo?
A Červená Karkulka
Když šla za babičkou k lesu …
To se tenkrát ještě mohlo
Jít z okresu do okresu?
Je to pravda dědečku,
Že když byly děti venku
Nemuseli pořád mít
Respirátor přes pusinku?
Bylo to tak holčičko
A možná zas někdy bude
Že bez hadru přes pusu
Budem jezdit spolu všude
Sedneme si do hospody
Všichni u jednoho stolu
Najíme se z talíře
A budeme pořád spolu
Já se bojím dědečku
Že se budu trochu stydět
Když jsem zvyklá tolik let
Se jen po WhatsAppu vidět.