Medvěd Odesláno 29. červenec 2004 Odesláno 29. červenec 2004 Na nejlepší zapomínají ankety i Proust Pondělí Jiřího Černého Ve svých třiatřiceti otázkách se spisovatel Marcel Proust ptal na naše nejoblíbenější: historické hrdiny, románové postavy, květinu, strom, zvíře, barvu a ostatní, co pokládal za důležité. Dnešní novinové ankety rozhojňují slavná Proustova témata především o televizi, auta, filmové a zpěvácké hvězdy. Četli jste ale někdy otázku: Kdo je váš oblíbený soused? Nežijete-li však ve vile s vysokým plotem, vídáte své sousedy téměř denně. Zdravíte je a mluvíte s nimi. (Nebo ne.) Chtě nechtě vaše životy ovlivňují možná víc než Petr Novotný, Miloš Zeman nebo Jan Amos Komenský. Pan Teisinger mě vodil na Spartu a naučil mít rád kopanou. Manželé Mladějovských mě brávali do Národního divadla a objevili mi operu i činohru. Paní Radová byla oporou mé dlouhověké mamince a vůbec člověkem, který na vás nepromluví jinak než laskavě, případně starostlivě. Oblíbený soused mé současnosti měl mít v erbu pádlo, lilii a knihu. Byl nejen vodním skautem a slalomářským mistrem světa v kategorii smíšených dvojic, ale měl také knihovnu, která nadlouho změnila mé zvyky a natrvalo, doufám, mé myšlení. Od okamžiku, kdy se k nám v osmdesátých letech přistěhoval, bylo mým kamarádům stále divnější, proč už si od nich nepůjčuji exilové knížky ani časopisy. Cožpak jsem mohl oznámit, že pan Svoboda má toho plný byt, z Kanady, z Německa, Francie i ze Švýcarska? Že mu vůbec nic nechybí a všechno hned najde? Nenápadně jsem se na něj přeptal u vodáků, netuše, že stejně si mě prověřil i on. Pak už kdykoli stačilo zazvonit o dvě patra níž a nabrat si cokoli, od Tigrida po Liehma, od Škvoreckého po Kunderu. Někdy přišel pan Svoboda sám. To když už nemohl zvědavostí vydržet, co \"tomu\" řeknu. Po listopadu 1989 si udělal z bytu firmu Leprez a vydával hlavně to, co měl jako kluk nejradši: dobrodružné romány. Když se pokusil o knížku \"z historie českého skautingu\", Hledání zaváté stezky (1994), požádal mě o předmluvu. Nevím, jak to hledání hodnotí historici, ale jako čtenář jsem chvílemi řičel blahem. Nejvíc při scéně z únorového puče 1948, v níž skautský náčelník Plajner vrací komunistickému ministrovi Čepičkovi facku. Nikdy jsme spolu nebyli v hospodě. Co všechno jsme ale stihli probrat na schodech nebo před domem! Když jsem šel pro chléb a nepřinesl ho ani za půl hodiny domů, žena věděla, že jsem potkal pana Svobodu. Ležely mu na srdci volby, Foglarovo dědictví, komunistické Letenské pláně, Sudety, slalomářské tratě. Jen o sobě mluvil stručně, to podstatné jsem vyčetl až z jeho nepublikovaných pamětí. Své chlapecké sny uskutečňoval, poprvé z domova utekl v jedenácti letech a téměř měsíc žil v lesích. Vyučil se chemikem a zařadil se ke generaci, která nosila emany, roury, pepitová saka, malované kravaty, pruhované ponožky a maďary s obšívkou. Říkalo se jim chuligáni. Z některých vyrostli mistři světa i knihomolové. A dokonce dobří tátové. Při pohledu na oba Svobodovy syny mám jistotu, že dovedou nejen zdravit, ale také unesou vaši almaru. Což v domě plném důchodců a žen je potřebnější než oblíbená moderátorka. Že můj nejoblíbenější soused Milan Svoboda ve čtvrtek zemřel měsíc před svými pětašedesátinami, mi je hrozně líto. Že bydlel zrovna s námi, je štěstí, jaké bych přál i vašemu domu. To byl článek, který v pondělí napsal můj soused, pan Jiří Černý o mém, bohužel minulý čtvrtek předčasně zesnulém otci. Prosím, pokud Vás ten článek zaujal, věnujte tomuto neobyčejnému člověku zítra v 11.30 krátkou vzpomínku. Citovat
Guest Masinka Odesláno 29. červenec 2004 Odesláno 29. červenec 2004 Ja i Martina ti chceme vyjadrit uprimnou soustrast je nam to moc lito Citovat
John Odesláno 29. červenec 2004 Odesláno 29. červenec 2004 Jo Medo jeste jednou uprimnou soustrast, a opatruj se.:( Citovat
white Odesláno 29. červenec 2004 Odesláno 29. červenec 2004 Také tímto vyjadřuji svoji upřímnou soustrast. Citovat
lexa Odesláno 30. červenec 2004 Odesláno 30. červenec 2004 Ač pro mne neznámý, však vzácný člověk. Upřímnou soustrast.:( Citovat
Bohumil Odesláno 30. červenec 2004 Odesláno 30. červenec 2004 \"Lidé odcházejí, vzpomínky zůstávají\". Přijmi soustrast i ode mne. Citovat
Roman Odesláno 30. červenec 2004 Odesláno 30. červenec 2004 Medvěde,taky přeji upřímnou soustrast.Článek je hezký. Citovat
Vvitty Odesláno 30. červenec 2004 Odesláno 30. červenec 2004 Takovy uz je zivot... uprimnou soustrast... Citovat
Luger Odesláno 30. červenec 2004 Odesláno 30. červenec 2004 Nádherně napsáno. Je to jistě obrovská mezera v srdci po výjimečném člověku. Soustrast i ode mě... Citovat
Jardaned Odesláno 1. srpen 2004 Odesláno 1. srpen 2004 Ano,jistě to byl výjímečný člověk.Škoda že jich je nyní tak málo.Ale vím,že všichni,kdož ho znali ponesou památku na něj ve svých srdcích a nikdy na něho nezapomenou. Tobě Medvěde upřímnou soustrast . Citovat
Wasabi Odesláno 1. srpen 2004 Odesláno 1. srpen 2004 Taky se připojím. Upřímnou soustrast Medvěde. P.S. každej znás tam jednou musí Citovat
Gotrek Odesláno 2. srpen 2004 Odesláno 2. srpen 2004 Takových lidí je jako šafránu. Kéž navždy zůstane v srdci těch, kteří jej měli rádi. Upřímnou soustrast, Medvěde. Citovat
Dress Odesláno 2. srpen 2004 Odesláno 2. srpen 2004 Medvěd: přijmi upřímnou soustrast i odemně prosím Citovat
Recommended Posts
Zúčastnit se diskuse
Můžete odpovědět a až poté se registrovat If you have an account, sign in now to post with your account.