Četl jem začátek tématu, byl jsem dokonce u Goldinky když ten paopírek našla v kaslíku, ale....
musím dát za pravdu těm, kteří píší, že chovat psa v malém bytě lze jen tehdy, pokud nikoho neobtěžuje. Umím pochopit člověka, který nějaký byt v domě také obývá, že chce mít klid a pohodu a celodenní vytí či štěkání frustrovaného ratlíka, který se 10 hodin v bytě nudí a odevzdaně čeká na paničku, až přijde z rachoty a na 10ti minutové procházce ho vyvenčí, dotyčné může opravdu lézt na nervy.
Bydlím ve čtvrti, kde máme na Prahu až extrémní množství parků a to některé partaje vyloženě nutí k pořízení si štěkajícího čtvernožce do bytu. Zhusta to ale končí tak, že s hafanem vypěhne páníček nebo panička ráno těsně před vchod, počkají 3 minuty než se zvíře vyčurá (občas i udělá něco hmotnějšího), zmizí se s ním do bytu a večer stejná operace - do Stromovky nebo na Letnou se jde hlavně o víkendu a to mám občas chuť počítat, jestli je tam víc štěkajících čtyřnožců nebo batolících se dvounožců - řekl bych, že dětí bude míň.
Možná je to tím, že mám psy a zvířata obecně hodně rád - ALE PRÁVĚ PROTO BYCH SI ŽÁDNÉHO PSA DO BYTU NIKDY NEPOŘÍDIL. Pavlík občas zmíní, že by chtěl zvířátko (spíš jako reakci třeba když se o tom vede debata ve školce), ale cítím to tak, že zatím je příliš malý na zodpovědnost za živého tvora a až bude starší, tak to vyřeší třeba akvárko nebo nějaký morče, pes ani kočka u nás prostě nebude.