Taky přispěju svou troškou do mlýna
V roce 1994 jsem dostal ve firmě novou Mazdu E 2200 (nejlevnější naftová dodávka prodávaná tehdy v ČR). Ve firmě v té době jezdila jedna benzínová (jezdila jen po Praze) a následně přibylo 7 naftových (/včetně té mojí). Auta fungovala na rozvozy zboží, tzn. že měla nájezd cca 2000 km týdně. Naftová verze pod mojí nohou se nestyděla spapat kolem 12 l/100 km, což teda vzhledem k 2,2 motoru a výkonu kolem 50 kobylek nebylo vůbec bůhvíco. Záruka tehdy byla 100 000 km a 6 let na PROREZIVĚNÍ karoserie. Na všech 7mi naftových kusech kolem 140 000 km praskla hlava (oprava tehdy v autorizáku klem 30 000,- Kč), u mé konkrétní pak ještě ve 165 000 km vylítl pístní čep = oprava motoru opět v Mazdě kolem 80 000,- Kč. Velká fraška byla taky když jsme se pokusili uplatnit záruku na kastli, která na všech bílých (tedy naftových, na červené - benzínové to asi jen nebylo tak vidět) rezla na bocích pod gumami držícími boční plechové výplně oken. Technik přišel, okem znalce se podíval na zrzavá místa a suše nám oznámil, že to ještě NENÍ DÍRA a že stejně nemáme v servisce orazítkovanou prohlídku karoserie v 50 000 km. Na námitku, že celých 100 000 km jezdíme jen do autorizáků řekl, že se prohlídka karoserie připlácí, ale vzhledem k tomu, že tam ještě není díra vůbec netuší co po něm chceme.
626ka se mi vzhledově hlavně počátkem 90. let líbila, ale osobně bych Mazdu obcházel velkým obloukem - i když ty osobáky můžou být jiná liga.