Není to prča, když člověk bydlí na sídlišti. Příroda okolo domu = trávníky plný exkrementů od panelákový havěti. Takže vyrážíme autem za město, třeba do lesa, nebo k rybníku - hlavně na akce ochránců (zbytků) přírody, letos třeba na loučení s ptáky, nebo pozorování netopýrů. Samostatně do lesa taky zajedem (je to fakt cca 10km a po silnici, čili žádná procházka od baráku do lesa nepřichází v úvahu) - ukazuju takový ty \"běžný\" věci, jako mraveniště, netykavky, učím poznávat stromy podle listů, habitu, plodů,... letošní hluboký zážitek je, když jsem v lese nad koňskou \"koblihou\", ze které vyrůstal stvol, vysvětloval mladýmu (4 roky) že je to obilí, které ten koník snědl.
Naštěstí máme ve vedlejší obci (Slatiňany) významný chov koní, takže se občas zajedeme podívat, ale třeba já jsem v dětství jezdil na statek, kde měli slepice, koně, krávu, prase, kozy, kachny,... a teď tu možnost nemám.
Dlouhý roky se chystám jet s dětma na vandr, vzít bágl a projít kus krajiny, kam dojdem, tam sebou plácnout a přespat - ale zatím sbírám odvahu (na vandru jsem byl naposledy před 15 lety a staral jsem se jen o sebe) a říkám si, že je ještě čas.