Pštros - prosím Tě, je ti ještě -náct nebo už -cet? Z toho mnohastránkového eleborátu, kde z počátku píšeš, jak se o kupátka zajímáš a jak je to Tvoje srdcovka začínám mít čím dál silnější pocit, že se mílovými kroky blížíš ke koupi první pasti, kterou majitel navoní a přejede leštěnkou. Přece Ti musí být jasné, že NAFOTIT lze i past tak, že bude vypadat jako voňavka jetá jen v červenci a ještě důchodcem. Píšeš, že je Ti jasný, že opička potřebuje banány a že jich máš dost na to, aby sis mohl kupé dovolit. Pak ale musíš počítat i s tím, že NEŽ NA PĚKNÝ AUTO NARAZÍŠ, může to trvat měsíce a těch aut, co uvidíš NA VLASTNÍ OČI S MECHANIKEM !!! mohou být desítky !!! Zeptej se Oddieho, jak dlouho scháněl jeho krabici než objevil takovou, která mu stála za kup (a o kolik byla dražší než vylítané m*dky stejného roku výroby a výbavy)- a to je oproti kupé v podstatě běžný spotřební auto. 406kový kupé v ČR (ale asi v DE i ve zbytku Evropy) bude na 90% trpět syndromy co tu popsal tuším Ozzy 56 - tzn. nejdřív mazel (2 nebo klidně i 3 auto v rodině), pak prodej běžnému řidiči (žádný prase, ale taky už ani extra údržba - přece nekoupím tenhle origo díl za XXX, když mě auto stálo YYY a kámoš říká, že se tam dá použít tohle za ZZZ). No a když servis začne užírat z peněženky - šup s tím pryč mladýmu vocasovi, co na to nakydá půl tuny lamihnátu, 20´´ kola a JEDÉÉÉM. Tebe čeká výběr právě aut po majitelích z té druhé skupiny (lidí, co by měli kupátko od nova už moc nebude) a tak se prostě připrav na to, že uvidíš několik tun šrotu a nakonec možná i svůj běh za snem raději vzdáš, než aby sis domů dovezl nemocnou opičku, kterou ani půl tuny banánů prokjládaných těma nejdražšíma vitamínama nezachrání a stejně chcípne. Každopádně ale prostě budeš muset lítat po všech čertech a SUNDAT SI RŮŽOVÝ BREJLE = mít s sebou někoho, kdo bude Tvé nadšení pro první střep mírnit (vím o čem mluvím, sám jsem si jako mlaďoch podobně naběhl - jen mě to tehdy stálo nějakých 15 000 za dvanástetrosku, kde po dvou měsících ježdění začal drhnou nosník podlahy o kardan a když jsem to dovezl ZNÁMÝMU na dílnu, aby se mi to pokusil vyvařit, tak se velice rozesmál, nafotil pár fotek a možná dodnes baví lidi tím, jak někdo myslel, že je kouzelník. Následně šla dvanástka do šrotu).