Psalo se září roku 2011, když jsem zavezl tátu po popisovaných obtížích do Rychnova na vyšetření. Čekal jsem na něho na parkovišti a když přišel pamatuji si jen na slova, je to v "zádeli". Diagnostikovali mu nádor na vstupu do žaludku a později i na játrech. Následovali ambulantí chemoterapie a verdikt, že ten žaludek je neoperovatelný... Vzalo to potom rychlý spád, hospitalizaci v nemocnici, kde nám řekli, ať se připravíme na nejhorší a navrhli mamce nějaký hospic, už ani nevím kde. Pamatuji si, jak ji na tý posteli prosil ať ho nikam nedává a vezmem ho domů... Vánoce skoro nebyly a v lednu 2012 po několika týdenním nalepování tlumících morfiových náplastí doma zemřel. Bylo to už vysvobození a člověk měl čas se na to nějak vnitřně připravit. Nebo si to alespoň namlouval... Bylo mu 56.
Takže chlapi, neserte na prevenci, choďte k lékaři na preventivní prohlídky a hlavně poslouchejte svoje těla. Užívejte každého dne, plňte si sny a nezaobírejte se pitomcema. Život je moc krátký na to si ho tím ničit.
PS: Díky, že jsem se mohl vypsat, takhle zdlouhavě jsem douho nic nepsal...