Paní učitelka ptá dětí ve škole, jak si představují komunismus. Anička na to říká, že jako rozkvetlou louku, kde pilné včeličky létají z květu na květ, Toník ho vidí jako les, kde žijí vespolek šťastně všechna zvířátka... A v poslední lavici se hlásí Pepíček a říká: „Prosím já si představuji komunismus jako lodičku na rozbouřeném moři. Jedna vlna zleva, druhá zprava, všichni blijou, a nikdo nemůže ven.