oddie

Jó, není OSVČ jako OSVČ

Jo, Rakousko, konkrétně Rudolfshütte.

Nemám rád předvánoční šílenství, nákupní horečky a vůbec všechny tyhle s*ačky okolo, tak už léta před vánoci prostě mizím pryč. Dřív jsem jezdil s dětmi do lázní, loni a teď si žena vymyslela hory. Tak tady coby skoro nelyžař spokojeně brousím modrou a červenou sjezdovku, na které je celkem max. 10 lidí... a vrátíme se, až bude po vánocích

Znam pacienta, co měl Transit Nugget jako jediné auto. Akorát to už je spíš otázka stylu života, co člověk dělá. Dokážu si tak nějak představit, že to má někdo jako digitální nomád, ale i ti často cestují spíš jen s batůžkem a notebookem, než být otrokem pixly a svůj život řídit tím, kde se dá taková pixla vůbec zaparkovat...

Takzvaná MPV, když beru skutečná MPV a ne to, že se některé automobilky snaží takto označovat i zbastly typu Roomstera, 3 dětské sedačky poberou naprosto v pohodě, i 4, když s sebou člověk nutně nepotřebuje tahat půl domácnosti. Že je v dodávce "boží" ježdění si často myslím taky, ale vždy jen do té chvíle, než si do toho sednu, pak se vždycky strašně rád vrátím do toho svého "jenom" MPVčka. Ne že by se v tom Multivanu jezdilo špatně. Ale na tom MPVku je prostě vidět, že to byl vždycky rovnou osobák a ne překopaná dodávka. A pokud někdo počítá každou kačku, rozdíl je i v provozních nákladech, spotřebou počínaje a různými poplatky za mýto apod. konče. Fórky jako podjezdová omezení na 1,9m už jsou jen třešnička na dortu...

-15°C, auto stojí o 600m výškových níž a jestli jde otevírat je mi dneska celkem šumák Ranní výhled z okna.

Ty jo, já si to pustil bez zvuku, ale Rumovou vílu jsme poslouchali někdy tak v roce 85

Půl dne jsem kroutil volantem, fuj.

Jestli je fakt pěkná, tak je docela škoda, že se nedostala do rukou někomu, kdo má rozum.

Pánové, řekněme si upřímně, času máme všichni úplně stejně, každý má 24h denně. Jen priority jsou holt jiné

Sběrné suroviny

No protože je to kůl a in...

Tak jsem se na to podíval. Je tam asi 3mm prasklinka na té nejmenší "vlnce", to by ještě mohlo vydržet dlouho. Jdu se podívat do katalogů, kde ty mrchy gumové sehnat. Tak edit: GKN 304819, MEY 11-144950001 nebo SAS 2933063, můžu si hodit korunou Všechno okolo 300 Kč, jsou u toho i pásky a náplň, teda u GKN a Meyle určitě, u Sasicu nejsou na obrázku. Nahradit by to podle rozměrů šlo asi i jednodušší GKN 303297, která je gumová na rozdíl od toho termoplastu, co je tam orig, asi objednám obě a uvidím při výměně.

U nás je to spaní venku docela populární. Teda u dětí, jedinej, kdo na to nemá pořádnou výbavu, jsem já Spacák "kupuju" už víc než rok, boty taky... jednou se prostě budu muset sebrat a jít nakoupit všechno.

Sešroubovali jsme si regálek do garáže, páč regálků není nikdy dost. Ještě mám nařezaná prkna na jeden velký, ten až někdy příště...

Dušan: jen se nedělej, tvoje by to zvládly úplně stejně v pohodě Haf: mobil. Samsung Galaxy S7 Edge. Nechtělo se mi tahat s sebou foťák... Kozy byly docela drzý, nechaly mě přijít asi na 15 metrů.

Já se možná zejtra dokopu, abych to ještě jednou zvednul, sundal kolo a tu manžetu oměřil, abych měl podle čeho ji objednat. Uvidíme... vůbec se mi do toho nechce.

Tak abych jen nechválil, dnes jsem se s nechutí vydal vyměnit volnou objímku na výfuku, a při té příležitosti nalezl trochu vazelíny na těhlici, takže je dírka v manžetě pravého homokineťáku. No co už, za dva dny to jede do Alp, tak uvidíme, jestli to přežije jen s následnou výměnou manžety, nebo pak bude muset jít celý kloub či poloosa.

Pěší výlety a čundry jsou v režii maminky, já s nimi spíš jezdím na kole, lezu, jezdím k moři atd. Na tenhle výlet měli původně taky jít sami, že půjdu taky se rozhodlo až dva dny předem, když mi padl jiný program, mj. jsem kvůli tomu musel jet jiným vlakem než oni, už se nedalo koupit místo...

A to ještě kdybys věděl, kdo mu to vlastně doporučil

Třetí den - Ďurková - Hiadělské sedlo. 18km, nastoupaný kilometr, ale v závěru už poměrně brutální klesání. Asi nejnáročnější etapa, hlavně kvůli tomu klesání v závěru. Zde už toho děti měly trochu dost, ale o to víc si užily spaní v "domečku" - vygooglete si "Hiadělské sedlo" a obrázky - v patře té chatky je místo na spaní, vejde se tam tak 8 lidí. Je to samozřejmě něco jako bivak, střecha, prkenná podlaha, jinak nic. Vzhledem k nadmořské výšce už zde v noci bylo jen na nule, nemrzlo. A poslední den v 6 ráno vstát, zabalit, seběhnout do Donoval na bus, stihli jsme i snídani a kafe, sjet busem do Ružomberku, na vláček a domů. Krásných 3,5 dne, nachozených 55km, nastoupaných 4000m, počasí vyšlo neuvěřitelné, a tamní příroda je opravdu neskutečná. Jestli něco Slovákům závidím, tak jsou to hory

Druhý den - etapa Štefánička - Ďurková s výlezem na Chopok. Cca 16km a nastoupaných opět 1300m, po známé a poměrně frekventované hřebenovce. S obědem na Chopku a večeří na Ďurkovej. Kdo nezná, Ďurková je tzv. "útulňa", nedá se rezervovat, v patře je obrovská místnost na spaní na vlastní karimatce a spacáku, do vyčerpání kapacity. Po zavíračce hospody lze spát i dole, a jinak, kdo se nevejde či nechce, může spát venku kdekoliv okolo chaty. Tuto variantu jsme zvolili my, zajedno proto, že už na nás nezbylo místo nahoře a čekat s dětmi do zavíračky hospody jsme fakt nechtěli, za druhé spát mezi 50 chrápajícími není žádný med, to už je lepší se rozbalit venku. Bylo hezky, nepršelo, teplota ráno odhadem kolem -3°C. Děti se vyspaly do růžova

První den jsme šli část Lúčky - Štefánička, se zacházkou na bunkry Krčahovo a pak nahoru po červené přes Sedlo Javorie a Tanečnicu. Pozor, tato část je sice podstatně hezčí než přímá cesta po zelené na Ďumbier, ale je také podstatně náročnější a hlavně podléhá sezónním uzavírkám. Ďumbier jsme bohužel nedali, protože byl zrovna v mlze, když jsme pod něj došli, takže jsme šli rovnou se ubytovat na Štefáničku. Tip - pokoj zde rezervovat předem, bývá plno. Ale kdyžtak nechávají přespat i na chodbě. Denní etapa cca 12km a 1300m nastoupaných.

Jeden malý tip na prodloužený víkend v (Nízkých) Tatrách pro ty, kdo rádi chodí Absolvovali jsme tuto procházku o prodlouženém víkendu okolo 28.září, protože Slováci tenhle svátek nemají, tudíž byl předpoklad, že tam bude méně lidí - což se také vyplnilo. Celá trasa je tady: https://mapy.cz/s/263jG Procházku v klidu a s přehledem zvládlo 5-leté dítě nesoucí si svůj batůžek se spacákem a plyšákem, fyzicky to extra náročné není, měl by to zvládnout i zcela průměrný jedinec. Je ale třeba mít pořád na paměti, že jsou to pořád hory, i když s přívlastnem "Nízké", pořád mají kolem 2000m n.m., a jako takové dokáží někdy hodně překvapit. Je třeba mít nějaké znalosti, co dělat, když se náhle zhorší počasí, jakou s sebou mít výbavu, umět se orientovat a poradit si, aby se nenáročná procházka zbytečně nezvrhla do potřeby záchranné akce. To jen na okraj a pro úplnost. Tak tedy samotný popis cesty: Z Prahy jsme jeli ve středu večer lůžkovým vlakem do Liptovského Mikuláše, odtud busem do Demanovskej Doliny.

Tak že bychom práskli, co si Gába pořídil?