kujon106 Odesláno 11. září 2010 Odesláno 11. září 2010 Fusion> Takže jestli dobře čtu to co píšeš, tak ty tvrdíš, že když se dvě auta střetnou a obě jedou 90kmh, tak výsledná rychlost je opět 90kmh. A to bohužel není, je to těch 180kmh. .mycTD> Nějak tu větu nechápu. Citovat
Y2K Odesláno 11. září 2010 Odesláno 11. září 2010 ospravedlnujem sa teda ze ja som sa zameral na tu rychlost a nie na deformaciu... Vsetko som uz popisal, nebudem sa opakovat Ale ta vysledna rychlost 90, dvoch oproti iducich aut kazde 90 ma veelmi zaujima To si necham rad vysvetlit Citovat
ivanh Odesláno 11. září 2010 Odesláno 11. září 2010 Ja to tu este viac popletiem Z hladiska pohybu vozidla je najdoležitejšia hybnosť vozidla = hmotnosť x rýchlosť na druhú. Preto je aj brzdná dráha vozidla ( ak zanedbáme reakčný čas vodiča a nábeh brzd ) pri dvojnásobnej rýchlosti štvornásobná. Takže aj preto sú pri nehodách dvoch aut na tom lepšie velké autá, lebo v momente nárzu sa hybnosti oboch vektorovo sčítajú a v momente \"oddelenia\" sa tato súčtová hybnosť ( zmenšená o spotrebovanú energiu na deformáciu) rozdelí na medzi oba vozy v pomere ich hmotností, ale väčšie má väčšiu zotrvačnú energiu takže bude mať menšiu zmenu smeru a rýchlosti a tým pádom na posádku bude pôsobiť menšie G - preťaženie čo spôsobuje zranenia. ( ak uvažujem že vás kasňa svojimi deformačnými zónami ochráni, G určuje ako silno sa o kasnu praští posádka - prípadne pri vysokých G sa trhajú vnútorné orgány, a lámu väzy). Extrém je zrážka auto chodec kedy pri náraze auto skoro nespomali ( ak vodič nebrzdí ) ale zato chodec v malom časovom okamihu zrýhli skoro z nuly na rýchlosť vozidla, pôsobí na neho vysoké zrýchlenie G čo jeho telo nevydrží. Zrýchlenie G je zmena rýchlosti za jednotku času, ak \"natiahneme\" čas ( deformuje sa na aute meter plechu alebo iba pol metra, pri tej istej nárazovej rýchlosti trvá viac času aby prešlo meter ako pol metra), takže G posobjace na telo je menšie no a samozrejme aj väčšia deformácia spotrebuje viac energie takže ostane menej energie na posádku. Takže ak by do seba nabúrali dve rovnaké autá idúce proti sebe tou istou rýchlostou boli by výsledné sily na posádku rovnaké ako pri kolmom náraze na stenu, ( autá by ostali stát na mieste nárazu a priebeh deformácie v čase by bol u oboch rovnaký) ale je tu jedno ale, pravdepodobnost takejto nehody je velmi malá, stále je tu niečo čo nie je rovnaké, (aspoň hmotnosť vodiča, množstvo paliva v nádrži, smer....) Takže ja si volím radšej auto na auto a chcel by som sedieť aspoň v tatre 815 a buchnut do 30 ročného fiata UNO. a možeme kludne ist ronako rýchlo a kolmo na seba. PS.: toto všeko ma naučil moj otec ktorý, od kedy sa pamatám, a to je už aspoň 35 rokov, robí znalca v obore dopravy a ročne spravil minimálne stovku posudkov... Citovat
Mishanthrope Odesláno 11. září 2010 Odesláno 11. září 2010 Na hodinách fyziky se mi vždy dělalo zle , někdy opravdu velmi zle :blicismajlik. Ale stejně měl být asi ten superb zabržděný, že??? Citovat
Y2K Odesláno 11. září 2010 Odesláno 11. září 2010 tu hybnost som tak okrajovo uz spominal...ale radsej som to nerozpytvaval Ale napisal si to pekne Citovat
Mik.e Odesláno 11. září 2010 Odesláno 11. září 2010 Fusion má pravdu, viděl sem to na discovery, poslali tam auto v 80km/h do zdi splácnul se celej předek, pak poslali auto do zdi ve 160km/h a bylo 2x vic spláclý, nakonec poslali dvě auta v 80km/h proti sobě a obě byli stejně spláclý jako to 80km/h proti zdi. Podotýkám, že všechny 4 testované auta byli stejného výrobce, stejný model.. Citovat
Mik.e Odesláno 11. září 2010 Odesláno 11. září 2010 první a poslední stranu už sem to ale trochu napravil, odkazy na youtube sou přesně to co sem myslel Citovat
ivanh Odesláno 11. září 2010 Odesláno 11. září 2010 Pri zrážke nešli presne proti sebe ale z presahom asi pol vozu, čo je najčastejší sposob narazu pri celných zrážkach ( každý sa snaží uhnuť ). A bolo by jedno či je Superb zabrzdený alebo nie, lebo počas deformácie oboch vozov sa jeho kolesá po asfalte smýkali ( ak chceš vyraziť, prudko roztočíš kolesá, tie prešmykujú, auto stojí, alebo kolesá stoja a ty prudko pohneš kasnou - náraz, kolesá tiež nerotočia okamžite, takže ak sa ma auto pohnut, čo sa aj pohne vplyvom nárazu, musia šmýkať) či su zabrzdene alebo nie má vplyv iba na dlžku dráhy po náraze ( zabrzdene auto sa posunie menej a nabzdene sa bude kotulat - ak ma esrte na čom.) Citovat
Mik.e Odesláno 11. září 2010 Odesláno 11. září 2010 Y2K: tak dík příště to radši pročtu, jako většinou. ted sem to odbyl a jak sem dopadl Citovat
Fusion Odesláno 11. září 2010 Odesláno 11. září 2010 Nene, pozor, pri dvojnásobné rychlosti (ve videu 50 a pak 100mph) bylo jak poškození tak síla G víc jak 2x, G dokonce asi 3x. Citovat
Mik.e Odesláno 11. září 2010 Odesláno 11. září 2010 to jo, napsal sem to jen tak pro vysvětlení, jinak když sem pak jel těch 160km/h a vzpoměl si jak to mlasklo ve videu.... Citovat
.mycTD Odesláno 11. září 2010 Odesláno 11. září 2010 jako naraz hodnotim tu ranu, bo pocatecni rychlost jsem dosta zadanou .mycTD> Nějak tu větu nechápu. jednoznacna je pouze ta pocatecni rychlost aut pred narazem. tam je jiste bez pochyb, ze jejich vzajemna rychlost je 180km/h, druha jistota je konecna rychlost 0km/h. pokud vsak pripustime nejake casove trvani te srazky (napr. deformaci aut), tak je patrne, ze pri srazce dvou aut se rychlost snizuje \'na obou stranach\', na rozdil od narazu do zdi. pokud tento prubeh oznacim za tvou \'vyslednou rychlost\', tak je stejna pro auto90 vs auto90 i pro auto90 vs zed. P.S. moc prehledne to neni, bo rychlost vazne neni idealni velicina pro popis teto situace Citovat
Fusion Odesláno 11. září 2010 Odesláno 11. září 2010 Celý to vzniklo na těch Boř. mýtů protože jeden z nich v nějakým dílu řekl \"Ty náklaďáky (dva stejný) jely proti sobě oba 50mph, a náraz byl jako jeden do zdi při 100mph.\" a celý to jejich bádání bylo kvůli několika nazlobeným divákům, kteří jim psali, no a proto to celý zcela vědecky prozkoumali a moderátor uznal, že řekl blbost. Je to o tom, že když do sebe vletí čelně dvě auta obě jedoucí 50, často někdo pronese větu \"To je jak kdyby vletěl v kilu do zdi.\" Celej fígl je v tom, že většinou do sebe nenarazí 2 úplně stejný auta o stejné váze atd. Takže spíš je to z hlediska toho obecně vykládanýho mýtu, než o přesným výpočtu sil a rychlosti a vyloučili tak to sčítání dvou rychlostí. Citovat
ivanh Odesláno 12. září 2010 Odesláno 12. září 2010 a este nebolo povedane ze pri zrazke dvoch vozidiel je sice ich relativna rychlost suctom ich rychlosti ale su tam aj dve deformacne zony a v pripade steny ma byt rychlost suctom ale je tam iba jedna deformacna zona. Takze minimalne tam je rozdiel v pripade steny a auta. Citovat
Fusion Odesláno 12. září 2010 Odesláno 12. září 2010 Ne-e. Proč furt to sčítání? Síly současně vznikají a zanikají. Třetí Newtonův zákon říká, že působení těles je vždy vzájemné. Přitom účinky sil akce a reakce se navzájem neruší. Nelze je sčítat, protože každá z těchto sil působí na jiné těleso. (Nejedná se proto o rovnováhu sil.) Princip vzájemného působení není závislý na pohybovém stavu tělesa (tzn. zda je v klidu nebo pohybu), ale platí vždy. Tím se odlišuje od prvního a druhého pohybového zákona, které platí pouze v inerciálních soustavách. Citovat
AnotherOne Odesláno 12. září 2010 Odesláno 12. září 2010 Ale sčítajú. Auto proti stojacej stene v rýchlosti 50km/h a auto proti stene ktorá mu ide oproti rýchlosťou 50km/h. Bude výsledok rovnaký? Citovat
Fusion Odesláno 12. září 2010 Odesláno 12. září 2010 Promiň mou upřímnou otázku, ale co to je za chujovinu aby se stěna hýbala 50km/h? Citovat
AnotherOne Odesláno 13. září 2010 Odesláno 13. září 2010 Dobre ak nemáš takú fantáziu, auto do stojacej lokomotívy a auto do lokomotívy ktorá mu ide oproti. Citovat
Recommended Posts
Zúčastnit se diskuse
Můžete odpovědět a až poté se registrovat If you have an account, sign in now to post with your account.