Mně to nevysvětluj, já vím, jak to funguje. Většina v současnosti prodávaných olejů je směsí různých kvalitních základových olejů, jak na syntetické bázi, tak na minerální bázi. Jak je dneska moderní říkat, jsou \"polosyntetické\", bez ohledu na to, co se píše na obalu (jediný účel nápisu \"plně syntetický\" na obalu je, aby se olej prodával, protože na to lidi slyší, ikdyž ví prd, co to znamená). Základové oleje nemají nic společného s viskozitou, tedy olej s viskozitní klasifikací dle SAE 15W40 může obsahovat mnohem více syntetických složek, než olej s klasifikací SAE 5W40. Rozdělení motorových olejů na minerální, syntetické a polosyntetické je zažitý zlozvyk z doby, kdy se řešilo, kterouže pikslu Mogulu nalít do Škody 120. Dnes nemá nejmenší význam a přesto se toho výrobci chytli, protože výše uvedený fakt většina lidí jaksi nepostřehla, což výrobcům umožňuje rejžovat. Jak správně říkáš, důležitá je výkonová klasifikace ACEA, pro běžné benzínové motory obvykle A3, pro nafťáky B3, nebo B3/B4. Americká norma API (Sx/Cx) nás v Evropě tolik zajímat nemusí, ale je dobré o ní vědět. Chce se to ale oprostit od pojmů \"minerál\", \"polosyntetika\" a \"syntetika\", protože tím pleteš hlavu sobě i ostatním.
Pokud jde o rozdíl mezi značkovými oleji a levnými neznačkovými, hraje tu významnou roli množství a kvalita aditiv, obsažených v daném oleji, nicméně levným neznačkovým olejům často nebývá věnována taková péče, jako těm dražším a profláklým, což se může projevit například na alkalické rezervě daného oleje. Nicméně souhlas, starému motoru to neublíží (pokud teda splňuje specifikaci), jen to chce patřičně zkrátit interval výměny (za předpokladu, že toho ten motor nesežere tolik, že se jenom dolévá ).