Napsal bych,jak jsme začínali ve Švajcu,bylo by to na dlouho,ale během prvního roku mi zešedivěli vlasy(to je realita),prostě nervy jak kráva,nesčetněkrát jsme se chtěli vrátit,ale vždycky jsme se podrželi s manželkou navzájem,naštěstí jsme nevybuchli oba najednou,to byl první rok,dostat povolení takřka nemožné,naštěstí se povedlo,ale práci sehnat,když člověk neumí kváknout německy,skoro nemožné,ale povedlo se,dneska bysme už zpátky nešli,manželka má dobře fungující nehtové studio a já mám práci taky dobrou,takže paráda,hlavně kvůli malému si myslím,že jsme udělali dobře.Hlavně Švýcaři jsou úplně v pohodě,hodně pomůžou,ale je to hlavně o tom,jak se my,jako úslendři chováme k nim.Např.němce a jugoše tu nemůže nikdo ani vystát.To je ale mentalita.Za sebe můžu teda říct,jděte do toho a vydržte:super
[upravil dne 17.7.2013 21:42 od olda]