Starší paní přijde k doktorovi a říká: \"Pane doktore, mám takový problém s větry, ale musím říci, že mě to až tak moc netrápí. Moje větry totiž nevydávají žádný zápach a nejsou ani slyšet. Abych vám řekla pravdu, za tu dobu, co tu sedím a mluvím s vámi jsem si uprdla asi dvacetkrát a vy o tom ani nevíte, protože moje větry nejsou slyšet a nezapáchají.\"
\"Rozumím\", přikyvuje chápavě doktor.
\"Tady máte recept na jeden lék a přijďte se mi ukázat za týden.\"
Za týden je paní zpátky.
\"Pane doktore,\" spustí hned ve dveřích. \"Co jste mi to dal? Moje větry jsou sice pořád tiché, ale zato teď strašně smrdí.\"
\"Výborně!\" na to doktor. \"Teď, když jsme vám uvolnili nosní dutiny, můžeme zkusit něco udělat s vaším sluchem.\"
Přijde Pepíček ze školy a povídá tatínkovi že dostal pětku z matiky.
\"Jak to?\" ptá se podrážděně otec.
\"Nejdříve se mě učitelka zeptala, kolik je 3 x 2.
A já jí povídám že 6,\" říká Pepíček.
\"No to je správně,\" na to tatík.
\"A pak se mě zeptala, kolik je 2 x 3,\" povídá Pepíček.
\"Jakej je v tom kurva rozdíl?\" rozčilí se tatík.
\"Přesně to jsem řekl,\" na to Pepíček
Pošťačka zvoní u dveří. Otevře jí malý, snad sedmiletý chlapec s pivem v ruce a zapáleným doutníkem v puse. Otřesená pošťačka se ptá: \"Ehmm... Ahoj, jsou rodiče doma?\" Chlapec potáhne z doutníku, kouř vyfoukne směrem k pošťačce, odklepe popel na koberec, zamrká a prohodí: \"Co myslíš? Jsou?\"