Placení zdravotního (sociálního) pojištění je založeno na solidaritě. Takže, buď to za svůj život využiju, nebo ne.
Mmch, když se podívám na svoji výplatní pásku, tak jenom zírám, co stát ode mě vidí na účtu za zdravotní péči.
Sice jsem teď mladý, ale co za to dostávám - přeplněný čekárny a "nejmodernější" léky? Vyčvachtaný léky, u nichž jeden nejmenovaný farmacetuický podnik skoupí licenci hned potom, co přestane být onen preparát patentově chráněný. Sice jsou to léky, a jsou levný, ale zase s bezpečností je to u nich obdobné, jako s desetiletým autem. Z bodu A do bodu B se s ním také dostanete. Sice možná pomaleji, a s menším konfortem, ale přesto dostanete.
Naštěstí (nebo možná naneštěstí) bude možno slyšet v lékárně následující větu :"Víte, pan doktor to myslel dobře, ale já si myslím, že tenhle preparát bude pro Vás lepší"
Takže, o léku a jak mě někdo bude léčit může rozhodovat nějaký "mastičkář", kdežto doktor jako odborník bude sedět za stolem a "štemplovat potvrzenky", čili se z něj stane ještě větší úřada.
Mmch - 30,- za prohlídku - když spočtu, kolik bude stát mého zaměstnavatele + doktora času, aby to potvrzení vypsal (tj. kolik peněz oba touto bohulibou činností prozahálíme), budu jenom doufat, že čekárny budou o to prázdnější.
Sice o tom pochybuji, vzhledem k asi 237 možným vyjímkám jak se placení vyhnot, ale uvidíme.
Pokud se vážně čekárny nevyprázdní, budu to brát pouze jako další zdanění práce, a v tom případě by bylo lepší, zvednout odvod z mého zdravotního pojištění z dosavadních 4,50 % na 4,51%. Efekt to bude mít stejnej.
Protože, pokud platit, tak bez vyjímek !