Takže je to jasné. Větlo emitované vláknem opouští baňku bez omezení (oproti H4). Kolem baňky je čelní, ale hlavně postranní stínítko, které umožňuje dopadat světelnému toku pouze do požadovaných ploch paraboly. Ta nakonec formuje světelný kužel, včetně onoho zalomení. Světlo pak prochází sklem světlometu, kde pomocí fresnelovy čočky je zajištěno vodorovné rozprostření již vytvořeného kužele. Všiměte si, že ty proužky na skle jsou svilé, tedy ve svislé rovině nemá sklo na kužel téměř žádného účinku a není schopno vytvářet nějaké ořezání.
Takže jediné, co by bylo pozorovatelné při pouhé záměně skel by bylo to, že na PRAVÉ straně z pohledu řidiče by byl nedostatečně osvětlen okraj vozovky a intenzita by s mírně zvyšovala směrem ke středu kužele. Odstředu doleva z poledu řidiče se už nebude dít nic. Můžete si to klidně zkusit, kdo máte možnost. Světlo pro ptavostranný provoz s původním sklem, bez něj a se sklem pro pravostranný provoz. Já nemám tuto praktickou možnost.
Tolik fyzika. A co praxe - STK, poldi apod.? Je to blbé. Na tom skle jsou značky, které jasně říkají, pro který provoz jsou určeny. Navíc světlomet je konstruován jako celek i s tím sklem. Tedy orgány jsou oprávnění se domnívat, že dle značky se jedná o světlomet pro levostranný provoz i bez nějakého měření, testování, zkoušení.