Edison

Joooo... zmije... Já věděl, že to byl had... :-D

Byl to seriál Kobra a auto se jmenovalo stejně.

Ještě k tomu výfuku: Ono je to těžký... Jestliže Ti to kapku řve (je vcelku jedno jak), může být vozidlo shledáno nezpůsobilým, protože při typové zkoušce se mimo jiné provádí měření hlučnosti jak uvnitř, tak zvenčí. Ty prdlavkový výfuky tutově znamenaj odchylku vlastností vozidla oproti schválenému typu. V případě lučnosti by to mohlo být v rozporu např. ze zákonem na ochranu životního prostředí, v tomto případě expozicí nadměrným hlukem. Jen nějak nemám představu, jak by tohle policajt v reálu kontroloval. O vyladění zadní nápravy ani nemluvím.

Můj táta měl budíka na srde.Ztrojek byl umístěn pod klíční kostí. Taky měl potvrzení, že nemusí mít pásy, že nemusí podstoupit detekci na zbraně a pod. :-)

Takže je to jasné. Větlo emitované vláknem opouští baňku bez omezení (oproti H4). Kolem baňky je čelní, ale hlavně postranní stínítko, které umožňuje dopadat světelnému toku pouze do požadovaných ploch paraboly. Ta nakonec formuje světelný kužel, včetně onoho zalomení. Světlo pak prochází sklem světlometu, kde pomocí fresnelovy čočky je zajištěno vodorovné rozprostření již vytvořeného kužele. Všiměte si, že ty proužky na skle jsou svilé, tedy ve svislé rovině nemá sklo na kužel téměř žádného účinku a není schopno vytvářet nějaké ořezání. Takže jediné, co by bylo pozorovatelné při pouhé záměně skel by bylo to, že na PRAVÉ straně z pohledu řidiče by byl nedostatečně osvětlen okraj vozovky a intenzita by s mírně zvyšovala směrem ke středu kužele. Odstředu doleva z poledu řidiče se už nebude dít nic. Můžete si to klidně zkusit, kdo máte možnost. Světlo pro ptavostranný provoz s původním sklem, bez něj a se sklem pro pravostranný provoz. Já nemám tuto praktickou možnost. Tolik fyzika. A co praxe - STK, poldi apod.? Je to blbé. Na tom skle jsou značky, které jasně říkají, pro který provoz jsou určeny. Navíc světlomet je konstruován jako celek i s tím sklem. Tedy orgány jsou oprávnění se domnívat, že dle značky se jedná o světlomet pro levostranný provoz i bez nějakého měření, testování, zkoušení.

Nojo, ale nezaměňovat dodělávaná různá mračítka, masky světel ala koktávkáři a světlomety vyráběná pro určitý model vozu, kde je to dáno konstrukcí dalších dílů a vozidlo schváleno pro provoz i jako celek. Nepatrně jiná sutuace nastává u dílů a doplňků vyráběných, nebo aspoň schválených výrobcem vozidla, případně samotného světlometu. Tam je homologace vcelku zaručena. Ovšem i u druhovýroby bychom se snad mohli setkat s homologovanými podobnými doplňky. Je ovšem nutno brát v potaz to, že budou určena vždy pro jeden konkrétní druh a model auta/světlometu. Nějaké UNI budou holým nesmyslem. [upravil dne 7.8.2009 Edison]

Starej model je na 2x H7, nebo H4? U H4 totiž zalomení vytváří stínítko uvnitř baňky žárovky a vroubkované sklo pouze modeluje rozptyl světla ve vodorovné rovině. U světlometů s H7 už zalomení vytváří parabola většinou v souvislosti se stínítkem před/kolem žárovky a jestli tam je vroubkovaný sklo, tak jen proto, aby zase vymodelovala především šíři kužele světla pokud toto neřeší tvar parabol. Jeden z \"nesmyslných\" způsobů, kdy je kompletní konstrukce světelného kužele ponechána na samotné parabole je fóbie. A víme, jak to je funkční. :-( Na to, aby zalomení vytvářelo samotné sklo by muselo mít STÍNÍTKO.

Když jsem vyměnil rádio za \"nepežotí\", jede to na \"baterku\" trvale, bez klíčku se po chvíli vypne, po pootočení na \"baterku\" zase zapne... Jinak se obávám, že s origo neuděláte nic, páč to je řízený nejspíš po sběrnici. Leda ji odpojit, to ale nebude nic na disp., takže to není cesta.

Navi bez RDS-TMC je dnes vcelku bezpředmětná. Kolikrát do roka jezdíme nové trasy? TMC i na opakovaných trasách je velkým přínosem... I když u nás... :-/ Ale D, A, CH, S, DK, F... tam to chodí fajně.

To má Navigon k některým modelům standartně.

Tak to je jasný. Pokud jsou homologovány, proč ne, že. Ale kdo by to dělal. Krom toho jsi napsal jedno podstatné slovo: \"skoro\" ;-) Ale vcelku víme, o čem mluvíme, ne? ;-)

Jestli to nebude tím, že s počtem a roztečí se toho moc dělat nedá, oproti průměru, šíři a ET. ;-)

Správný rozměr je určitě uveden v TP. A případně i varianty. ;-)

Jestliže hoří pojistka, může být probém jedině v napětí, což jste správně vyloučili, i když zařízení by mělo bez problémů zvládnout napětí minimálně 14,5V, nebo je problém vždy v zařízení za příslušnou pojistkou. Takže nejspíš transmitter. Jestli máš možnost, vem zařízení na laboratorní regulovaný zdroj a na něm prověř. [upravil dne 6.8.2009 Edison]

Vodních skí netřeba. Pokud vím, vše je k dispozici na místě. ;-)

Každá navi Tě dovede do cíle. I se starými mapami... ;-)

Jojo.. Ne nadarmo se říká, co si neuděláš, to nemáš...

I tak se Ti snadno stane, že něco chybí, nebo je něco jiný, než má být... To pak je taky na reklamaci a ne na nepřevzetí. Nejlepší tedy je, udělej si sám... ;-)

To pořád jde. Jestliže jste se na tom s dodavatelem dohodli (ona asi stejně nebyla jiná solidní cesta)...

Už to tu je mnohokráte popsáno... Jen pohledat...

Tak jsem k tomu našel toto: Prodávající nebo jím pověřený pracovník rozhodne o reklamaci ihned, ve složitých případech do tří pracovních dnů. Do této lhůty se nezapočítává doba přiměřená podle druhu výrobku či služby potřebná k odbornému posouzení vady. Reklamace včetně odstranění vady musí být vyřízena bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne uplatnění reklamace, pokud se prodávající se spotřebitelem nedohodne na delší lhůtě (§ 19 ZOS). Po uplynutí této lhůty má spotřebitel stejná práva, jako by se jednalo o vadu, kterou nelze odstranit, a zároveň může podat stížnost na místně příslušný inspektorát České obchodní inspekce. Za vyřízení reklamace lze považovat až předání výrobku po opravě, při výměně či při zamítnutí oprávněnosti reklamace, popř. vrácení peněz při odstoupení od smlouvy. Spotřebitel by si měl být vědom, že lhůtu k vyřízení reklamace lze prodloužit pouze dohodou mezi kupujícím a prodávajícím, prodávající ji nemůže prodloužit jednostranně. Na tuto skutečnost je třeba myslet zejména při podepisování reklamačního protokolu, jehož součástí někdy bývá ustanovení o prodloužení lhůty k vyřízení reklamace.

Vždyť píšu, že tíže leží na prodejci, nikoli na dodavateli. Jednže pořád jsou věci, které se prostě vyřídit nedaj. A to samo o sobě by je nemělo vylučovat z obchodu. To by bylo diskriminující.

Já si ten zákoník asi najdu. Ale se mi to nezdá. Jde o to, že prodejce je závislý na dodavateli. Reklamaci zákazník uplatňuje u prodejce. A je jasné, že někdy se na díl může čekat dost dlouho (např. když se má dovézt ze zahraničí, nedej bože vyrobit na zakázku). To by pro prodejce, kdyby platilo, co říkáš, bylo naprosto nezajímavé takové produkty vůbec nabízet. Riziko by bylo příliš vysoké.

Ona ta lhůta není na uzavření reklamačního řízení, ale právě na zahájení. Tzn. že do 30 dní maj rozhodnout o oprávněnosti, či nikoli. Ono totiž některé vady už z principu dříve odstranit nelze. Záruční doba se rovněž prodlužuje o dobu, o kterou trvá celé reklamační řízení, tedy od doby podání do doby vyřízení a uzavření.

Zákon je smlouvám nadřazený. Takže má představa je ta, že chybějící díly dodaj, vadné díly vymění - reklamace. Pokud ne, pak buď celou novou kuchyň, nebo navrácení peněz - odstoupení od smlouvy.