NO NEVIM JESTLI JE TO K SMÍCHU
Narodil se Rómeček, je ho plný domeček
Sotva naučil se chodit, všechno se mu začlo hodit.
Líbí se mu velice - plné rušné ulice,
i hromadná doprava ve všem jemu nahrává.
Všude zadarmo si jede, s revizorkou řeči vede.
Zaplatit chce, nelidská, není ona rasistka?
Ve škole moc tomu nedá, a už se zase viník hledá!
Klidně by šel do školy, však chtějí po něm úkoly,
i učitel se naň zlobil, když si domů odnes mobil.
Nepochopil, nelida, že si mobil nehlídá!
To už křičí rómská mama: nikam nejdeš, jdu tam sama!
Pochopí snad ředitel, že náš syn je trpitel?
Patnáct let a pátá třída - do života trochu bída.
Škola skončí, už se těší, sociálka všechno řeší ...
Minul rok a minul třetí, má už doma i dvě děti
a už zuří - to se nedá! Těžko bydlení se hledá.
Na otázky odpoví hodný úřad bytový.
Ani dlouho netrvalo, pět Rómů se stěhovalo
do bytečku jako klícka. Naše vláda je tak lidská!
Za měsíc byl zase kravál - kdo z vás by se toho nadál:
chtějí platit energie, vždyť my z dávek jenom žijem!
A náš malý nemá boty.... žena by šla do roboty,
jenže čeká další děcko.
Co vy po ní chcete všecko?!
Abych JÁ snad začal robit?
Že se na vás začnu zlobit!?
A jestli se naseru, tak skončíme v Bruselu!
Správný cikán, ten se nedá. Jenom pravou pravdu hledá.
A kdyby byl v konci samém, do Bruselu karavanem
pro práva si dojede.
Však se mu to povede!!!