Přijde chlápek do nebe, vystojí dlouhou řadu až stane před svatým Petrem. Svatý Petr chvilku kouká do knihy a povídá:
„Víte, já tu u vás vůbec nic nemám. Nic špatnýho, ani nic dobrýho… Poslední dobou máme tak narváno, že byste potřeboval alespoň jeden opravdu dobrej skutek, abych vás mohl pustit dovnitř. Víte, my v těch knihách nemáme všechno, třeba byste si na nějaký ten dobrý skutek mohl vzpomenout.“
„No, jednou jsem udělal jeden dobrej skutek. Jedu po městě, a najednou vidím u jedný garáže bandu motorkářů, co drží mladou ženu. Ty parchanti jí znásilňovali. Vystoupil jsem z auta a když jsem uslyšel ten její křik – ve mě to najednou tak vřelo, že jsem z kufru vytáhl francouzák a rozběhl se přímo k nim. Zrovna na ní byl takovej jeden velkej, ověšenej řetězama, samé jizvy. Rozmáchl jsem se a hned byl na zemi. Říkám: Nechte ji na pokoji, vy …“ začervená se, „no to ani nemůžu před Vámi říci.“
„Ale to je zajímavé,“ říká Svatý Petr zatímco listuje knihou, „něco takového bychom tu určitě měli mít… Kdy že se to tak asi stalo?“
„No, je to tak dvě minuty…“
Paní Novákové přivezli uhlí. Vykloní se z okna jen v podprsence a ptá se, co to bude stát. „Dvanáct stovek, paničko.“ Paní Nováková vyhodí kozu z podprsenky a ptá se: „A nějaká sleva by bejt nemohla?“ „Kdepak paní, to nejde.“ Jde tedy dolů jen ve spodním prádle, otevře, začne se nakrucovat, popotahuje kalhotky, až jí jsou chloupky vidět a znovu škemrá: „No tak, chlapci, pojďte na skleničku, dohodnem se na ceně.“ „Ne, ne, paní Nováková, to nepůjde. My už jsme dnes promrdali tři fůry
Po tom, co jsem s manželkou trpěli delší dobu hlubokou depresí, rozhodli jsme se včera oba spáchat sebevraždu..
Je to zvláštní, ale jakmile se zabila, začal jsem se cítit mnohem líp. Tak jsem si řekl: Seru na to, zatnu zuby a nějak to vydržím!!