Guest servisman Odesláno 31. červenec 2008 Odesláno 31. červenec 2008 tak u mne je jiná není přírustek ,ale bohužel umřel.Měli jsme jej asi 10 let:( [upravil dne 31/7/08 honza406] Citovat
snow Odesláno 31. červenec 2008 Odesláno 31. červenec 2008 U mě je to podobně tohle je Ferda II,Ferda I umřel vloni v létě bohužel měřil 130 cm. Citovat
Katchi Odesláno 31. červenec 2008 Odesláno 31. červenec 2008 Užovky jsou krásný, ale asi se moc nemazlej, co? Bývalý přítel má hroznýšovce a to byl přítula Citovat
Medvěd Odesláno 31. červenec 2008 Odesláno 31. červenec 2008 My jsme s Helčou dostali párek křečků jako svatební dar - teda nejsem si jistej, zda to byl fakt párek, každopádně původně byli dva. Během týdne nám několikrát záhadným způsobem opustili akvárko a chytat je, to byla fakt lábuž (v bytě, kde Ti až to zvíře ukáže, kam se všude dá zalézt). Po tom týdnu (a několika útěcích) jsme najednou zjistili, že ze dvou křečků je najednou jen jeden (druhého jsme už nikdy nenašli - ani při stěhování bytu) a tak jsem pořídil klec. V kleci náš křeček v klidu a pohodě žil dva roky (nažrat občas dostal, ale byl vcelku tichý a nenáročný), až loni v létě přijel na návštěvu můj spolubojovník z vojny s rodinou, jejíž součástí byl cca desetiletý synek. Velice se na křečka těšil a bylo mu divné, že je stále ve svém domečku a ne a ne vylézt ven - když to trvalo druhý den, zjistili jsme, že křeček díky již posmrtnému stavu nikdy domek neopustí (aspoň ne dobrovolně). Takže jsme křečka aspoň s kamarádovým synkem ve Stromovce pochovali. Poučení?? Dávat zvíře jako svatební (či jakýkoli jiný dar) je nesmysl, dotyčný budoucí majitel přeci sám musí vědět, zda na nějaký chov zvířete má čas a hlavně, zda něco takového vůbec chce. Kdyby se nás dotyční zeptali předem, aspoň bychom předešli zbytečným problémům a třeba by křeček někomu jinému dělal víc radosti. Citovat
Medvěd Odesláno 31. červenec 2008 Odesláno 31. červenec 2008 My jsme s Helčou dostali párek křečků jako svatební dar - teda nejsem si jistej, zda to byl fakt párek, každopádně původně byli dva. Během týdne nám několikrát záhadným způsobem opustili akvárko a chytat je, to byla fakt lábuž (v bytě, kde Ti až to zvíře ukáže, kam se všude dá zalézt). Po tom týdnu (a několika útěcích) jsme najednou zjistili, že ze dvou křečků je najednou jen jeden (druhého jsme už nikdy nenašli - ani při stěhování bytu) a tak jsem pořídil klec. V kleci náš křeček v klidu a pohodě žil dva roky (nažrat občas dostal, ale byl vcelku tichý a nenáročný), až loni v létě přijel na návštěvu můj spolubojovník z vojny s rodinou, jejíž součástí byl cca desetiletý synek. Velice se na křečka těšil a bylo mu divné, že je stále ve svém domečku a ne a ne vylézt ven - když to trvalo druhý den, zjistili jsme, že křeček díky již posmrtnému stavu nikdy domek neopustí (aspoň ne dobrovolně). Takže jsme křečka aspoň s kamarádovým synkem ve Stromovce pochovali. Poučení?? Dávat zvíře jako svatební (či jakýkoli jiný dar) je nesmysl, dotyčný budoucí majitel přeci sám musí vědět, zda na nějaký chov zvířete má čas a hlavně, zda něco takového vůbec chce. Kdyby se nás dotyční zeptali předem, aspoň bychom předešli zbytečným problémům a třeba by křeček někomu jinému dělal víc radosti. Citovat
peugeotkovic Odesláno 31. červenec 2008 Odesláno 31. červenec 2008 Medvěd:my jsme takhle jednou najednou měli doma křečka-aniž by nám ho někdo vůbec dal:D Jsme seděli u televize a najednou koukáme:o co to támhle leze podél stěny..???! A on to křeček:aut Druhý den,po zdárném odchytu tohoto vystrašeného a asi i řádně vyhládlého stvoření se vše vysvětlilo tím,že zazvonil domovní zvonek a za dveřma už na pohled nešt\'astná holčička,postrádající křečka který ji prý záhadně zmizel a ona ted\' obchází okolní byty,protože její rodiče napadlo,jestli se nemohl dostat z bytu nakonec jádrem.No mohl:D Bydleli nad náma tehda:) Citovat
Recommended Posts
Zúčastnit se diskuse
Můžete odpovědět a až poté se registrovat If you have an account, sign in now to post with your account.