Můj kamarád Josef žije v jedné středočeské vesnici v pěkném domku se
# zahradou, má docela pohlednou manželku a dost čilého souseda. A ten
# soused mu tu
# jeho ženu před časem svedl. Jednou, dvakrát a ta jejich avantýra stále
# pokračuje.
# Ptáte se, co udělal Josef, když zjistil, že mu choť zanáší?
# Vzal na ni sekyru? Zmlátil souseda? Rozvedl se? Samá voda, přátelé.
# Josef ani nehne brvou, i když si v dotyčné vsi o jeho velikých parozích
# už štěbetají i ti přísloveční vrabci na střechách. Náš paroháč večer co
# večer pravidelně
# navštěvuje hospodu a tam v družném hovoru s kamarády a zcela imunní
# proti občasným narážkám na své parohy s vyrovnaným úsměvem na tváři
# dělá svých
# pravidelných deset kousků. Domů se nikdy nevrací dříve než před
# třiadvacátou hodinou, aby svou ženu se sousedem náhodou nepřistihl v
# nejlepším.
# Nedávno jsem se ho ptal, proč se už dávno nerozvedl? Budu doslovně
# citovat, co mi řekl. \"Proč bych se prosím tě rozváděl? Pro těch deset
# minut hekání?Takovou
# hodnou ženu už bych nenašel. Skvěle vaří, v domácnosti nemusím na nic
# šáhnout a ještě se mi nestalo, že bych neměl čistou košili. V hospodě
# můžu každý den
# sedět, jak dlouho chci, a kapesné mám přímo královské. Jak se mi něco
# podělá na baráku, tak jdu a poprosím souseda o pomoc. Vždy přiloží
# ochotně ruku k dílu a
# za práci nevezme ani korunu. A když mám jednou za čas chuť tam na to,
# tak mi stačí jenom kývnout hlavou a manželka je okamžitě v posteli.
# Kdo z těch ostatních blbců, co si ze mě u piva dělají prdel, se má tak
# jako já? Ani jeden!\"
# A k tomu už nešlo dodat vůbec NIC!