BTom

Ahoj, chystám se přetěsnit olejovou vanu (P 309, 1,4i). Chci se zeptat, jestli si vystačím s běžným postupem: - vypustit olej, - odmontovat, - očistit, - nanést těsnění, - smontovat a nalít olej. Ptám se proto, jestli mě náhodou nečeká u tohoto vozu nějaké překvapení, které mi může zkomplikovat tuto práci. Těsnění mám silikonové snášející tepelné zatížení.

Dobrá (z)rada nad zlato.....

V 309 1.4i z roku 91 se tento zákeřný díl vyskytuje taky? Ptám se, jestli si ho mám také pořídit do zásoby.

Přidávám se k dotazu se stejným problémem. Též mám 309, r.v. 91, benzín. Na zadní nápravě mám jednu mazničku, která je však umístěna zhruba v polovině trubky zadní nápravy, takže tam jednou za tři měsíce nastříkám cca. 2 dcl oleje, ale v poslední době mi to vzadu vrže docela pravidelně, zejména při pomalých přejezdech nerovností, kdy se zadek vozu zhoupne spíše pomaleji. Nevím si už rady, protože tam \"padlo\" celé WD 40, ale je to vždy jen na chvilku, takže přemýšlím co dále namazat. Díky za rady. T.

Na 309 mi to dělaly volné vyběhané brzdové třmeny. Při jízdě dopředu bez problému, ale při couvání rána. Při brždění vzad to dělalo vždy, bez brždění jen občas při natočení kola - jak se destičky otřely o kotouč. Rána to byla vždy velká, nečekaná, pro měkčí povahy snad i na Pampers:D.

To máš pravdu - dětí se rodí opravdu více. Začaly se nespíš projevovat silné ročníky 72-76, sám mezi ně patřím:D Jinak Ivanka je naše první dítě, takže manželka byla na předporodním kurzu ujištěna, že jako prvorodička bude mít dostatek času na sbalení věcí a na cestu (ještě že měla sbaleno:D:D) Ještě malou perličku: Já jsem s manželkou na ten předporodní kurz nešel, protože u porodu jsem být nechtěl - necítil jsem se na to. Manželka to chápala a do ničeho mě nenutila. Všechno však bylo jinak - byl jsem na to sám. Sanita dorazila cca 3 minuty po porodu. Takže jsem ten kurz nakonec absolvoval přímo praktickým cvičením:)

Děkuji za gratulace.

Zdravím všechny členy Peugeot klubu a dovolte mi, abych se s Vámi podělil o svoji (naši) radost. V úterý 2.srpna se nám narodila krásná zdravá dcera Ivanka. Pro řadu z Vás asi otázka, proč to píšu do této rubriky? Vysvětlím, čtěte prosím dále: Ráno jsme s naším vozem P309 vyrazili na standardní cestu do vrchlabské porodnice, protože se naše malá pomalu hlásila na svět. Pežotek byl na tuto zodpovědnou cestu řádně dopředu připraven, a tak jsme nic netušící další osudové chvíle vyrazili kupředu. Šlapal jako hodinky a to hlavní ho teprve čekalo! Naše malá totiž chtěla na svět rychleji než jsme očekávali, takže jsme rodili v našem Pežotku na zadních sedadlech na benzínové pumpě ve Studenci. Možná řada z Vás zaregistrovala náš netradiční porod v novinách nebo v televizi - média jsou stejně rychlá jako naše Ivanka. Vše proběhlo bez komplikací, moje holky jsou obě zdravé a jsem hrdý jak tatínek, tak i majitel tohoto vozu. Jezdíme s ním bez problémů 5 let, má najeto 224 tis.km a nakonec se osvědčil jako PORODNICE!!! Ještě bych chtěl jenom dodat, že se všechno seběhlo strašně rychle, kdy jsem po volání na 155 měl už jenom čas vlítnout na benzínce ve Studenci za stojany. Benzínka byla v tu chvíli záchrana, protože jsem si nedovedl představit, že zůstaneme někde sami u silnice bez pomoci. Porod naštěstí proběhl bez komplikací, manželka byla velice statečná a měla předporodní kurz, takže mi poradila co a jak a JÁ byl potom ten úplně první, který měl naši Ivanku v ruce a vítal ji na světě. Největší pocit úlevy a zároveň radosti nastal, když jsem ji kňourající pokládal manželce na prsa. Bylo 6:45 hodin, krásné chladnější ráno a já se střídavě kochal pohledem na moje holky a na probouzející se vrcholky Krkonoš. Když si to tak teď zpětně v paměti promítám, tak jsem rád, že máme pětidvéřovou verzi, protože Pežotek nám nabídnul nejen svoji spolehlivost, ale zároveň maximální pohodlí při porodu a potom i při překládání manželky s malou do sanitního vozu, který k nám po porodu dorazil. Nebude to dlouho trvat a náš Pežotek pojede pro holky do porodnice. Těšíme se všichni na další kilometry s ním. Děkuji osudu a vozům značky Peugeot! Zdraví Tomáš, Petra a Ivanka Brejšovi