Stifler

@sitler já osobně bych raději bral ten aku. Pokud jde o Parkside, tak mám tu nejvýkonnější Performance řadu a jediná nevýhoda je to, že je to těžké. Ale zase výhoda je ta, že nejsem v podstatě ničím limitovaný, takže to zvládá i velká kola na mém bagru (ořech 32), což by třeba takovýto elektrický určitě nedokázal. Za další vidím jako nevýhodu, že musíš mít tu elektrickou zásuvku v dosahu, nebo budeš furt přepojovat do nějaké bližší zásuvky, když budeš obcházet auto a kabel nedosáhne. Navíc já pracuju nejčastěji i před garáží, na bagru kdekoliv na pozemku a tahat buben s elektrikou by mě štvalo víc než pořízení akumulátoru. Případně furt lepší než elektrický mám i pneumatický utahovák s funkcí Twin Hammer s prakticky stejnými parametry jako je ten mnou zmíněný Performance aku od Parksidu. Na všestrannost použití bych volil tu aku variantu (bez uhlíků), komu nevadí tahat kabel, tak raděj tahat vzduchovou hadici, než elektrický kabel. Toť můj názor a zkušenosti.  

@sitler já osobně bych raději bral ten aku. Pokud jde o Parkside, tak mám tu nejvýkonnější Performance řadu a jediná nevýhoda je to, že je to těžké. Ale zase výhoda je ta, že nejsem v podstatě ničím limitovaný, takže to zvládá i velká kola na mém bagru (ořech 32), což by třeba takovýto elektrický určitě nedokázal. Za další vidím jako nevýhodu, že musíš mít tu elektrickou zásuvku v dosahu, nebo budeš furt přepojovat do nějaké bližší zásuvky, když budeš obcházet auto a kabel nedosáhne. Navíc já pracuju nejčastěji i před garáží, na bagru kdekoliv na pozemku a tahat buben s elektrikou by mě štvalo víc než pořízení akumulátoru. Případně furt lepší než elektrický mám i pneumatický utahovák s funkcí Twin Hammer s prakticky stejnými parametry jako je ten mnou zmíněný Performance aku od Parksidu. Na všestrannost použití bych volil tu aku variantu (bez uhlíků), komu nevadí tahat kabel, tak raděj tahat vzduchovou hadici, než elektrický kabel. Toť můj názor a zkušenosti.  

@Rikic339 Díky za vysvětlení, aspoň mi nebude líto, že jsem to nevyzkoušel - ušetřil jsi mi čas.  

@chuck11 Netvrdím, že se mi na ní něco nelíbí. Jen jsem si chtěl původně vyzkoušet funkci ADAS, ale nakonec jsem se rozhodl, že experimentovat nebudu. 😇

@Péťa Pojem "rozumná cena" je dost subjektivní. Záleží na tom, co je ještě považováno za rozumné, a co už nikoliv. 😁 Protože já zase nejsem z těch, co by prodávali pod cenou jen proto, aby to už bylo pryč. 

@Radek Hurvajz v databázi čeho? Radarů? No, nevím, jak moc spolehlivá taková databáze může být, ale u nás v obci Horní Jirčany na pomezí okresů Praha-východ a Praha-západ je na výjezdu ve směru na Hlubočinku dvojce semaforů na přechodu pro chodce a na oba směry jsou namířeny kamery s infrablesky a v navigacích se to zobrazuje jako radar (např. Mapy.cz to zobrazují správně, ale mám za to, že minimálně u TomTomu jsem viděl, že to ukazuje rychlostní radar). Jsem si stopro jistý, že to radar není, ale je to jen foťák na průjezdy na červenou. Tak by mě zajímalo, kdo rozhoduje o umístění a popis radaru do databáze.

@Pepito dovolím si svůj sourkomý názor - jakýkoliv radar, který Tobě ukazuje rychlost nebo třeba i RZV, není způsobilý měřit rychlost za účelem získání důkazu pro správní řízení. Nemá na to potřebnou kalibraci a "licenci". Takže takové radary jsou a budou vždycky jen informační pro řidiče, aby si mohl srovnat rychlost. Ve správním řízení by to jako důkaz neuspělo, resp. jakýkoliv právník by ten důkaz rozbil, ale nemám žádné informace, že by se to někde v praxi uplatňovalo.
 
Ohledně těch radarů, resp. kamer bez namalovaných čar na silnici si nejsem jistý právní průchodností takového řešení. Že by to technicky udělat šlo, to je mi jasné, ale aby to šlo ustát i ve správním řízení...tím bych si tak jistý nebyl. Zaprvé - virtuální čáru si může každý "namalovat" v Photoshopu na fotku, kam chce. To bych určitě jako hříšník napadl v řízení. Za druhé - řidič by měl vždycky vědět, že vjíždí do měřeného úseku. Tu čáru (ať už přes celý jízdní pruh nebo jen malé na krajích) by prostě měl vidět a vědět, kde začíná a kde končí měřený úsek, aby mohla být naplněna jedna z podmínek skutkové podstaty přestupku. Ale je to jen moje domněnka a určitě bych se na to odkazoval a klidně nechal zjudikovat formou řádných a mimořádných opravných prostředků, pokud se to už v minulosti někde neřešilo.

Jó, kdybych já měl čas chodit po hospodách.  Včera jsem na toto odpovídal jednomu členovi v místní FCB skupině "Sousedé z Kamenicka", tak sem dám přepis tamního příspěvku se svým názorem (můj názor se nemusí rovnat pravdě):

"Existuje více způsobů měření rychlosti pomocí kamer. Jsou i takové, které změří okamžitou rychlost třeba při vjezdu do měřené zóny a následně i průměrnou rychlost v měřeném úseku. Takže vletět rychle do měřeného úseku a pak zpomalit se taky nemusí vyplatit (byl jsem přímým účastníkem takové situace, naštěstí ne řidičem) - tento systém funguje např. v obci Chlístov mezi Týncem nad Sázavou a Benešovem. Stejně tak například v tunelech na D0 na okraji Prahy nebo třeba teď i na Ládví (mám za to, že totožně i v těch Všedobrovicích, ale tamtudy jezdím spíše výjimečně) fungují kamerové systémy tak, že na začátku i na konci se měří nejen čas vjetí/vyjetí, ale i okamžitá rychlost vjetí a vyjetí. Pozná se to snadno, kamery jsou na vjezdu i výjezdu 2, jedna sejme předek auta na čáře při vjezdu do měřeného úseku a vzápětí druhá opačně otočená kamera sejme zadek auta při vyjetí za druhou čáru v začátku měřeného úseku. Tím se získá prakticky okamžitá rychlost vjetí do měřeného úseku, následuje delší úsek, kdy se jen měří čas, a následuje na výjezdu zase fotka předku auta u jedné čáry na jednu kameru (třetí v měřeném úseku) a o pár metrů dál fotka zadku auta u další čáry na druhou (čtvrtou) kameru, čímž se zase získá okamžitá rychlost na výjezdu z měřeného úseku. Takže se měří vlastně 3 rychlosti - okamžitá na vjezdu, průměrná za úsek a okamžitá na výjezdu. Pokutovat lze za porušení i jen jediné z nich."

Nevím, Weri, jestli Ti má odpověď nějak pomůže, ale v principu, kde je kamera jen jedním směrem, tak měří pouze průměrnou rychlost bez ohledu na počet čar. Čáry mají význam jen v případě, že na ně směřuje kamera a dokáže zpracovat data o přejezdech oné čáry, jinak mi to nedává žádný smysl a nedokážu si představit technickou proveditelnost takového měření, pokud není čára doplněna i kamerou.

Těžko říct co v tom kladivu umřelo, ale pokud nemá ochranu a neprocvakává při přetížení (Jako třeba aku šroubovák při nastaveném momentu) tak se nejspíš uvařilo, protože ta korunka je na něj opravdu velká. Já vrtal korunkou elektrokrabice se svým Boschem 1,5J, je to to nejmenší kladivo a musel jsem velice lehce tlačit jinak procvakavalo a korunka se netočila, ale těch pár krabic to udělalo celkem v pohodě, jen pomaleji.

Jinak to špatné vyndavaní a nandavání nástroje je celkem běžná nemoc všech kladiv s SDS+, stačí hlavičku vyčistit a promazat  a bude to zase chodit lehce

peter23p: Nechci to tady svádět mimo téma, ale tohle by mě zajímalo. Kdyby to porušilo nějaká pravidla fóra, tak se omlouvám a lze příspěvek smazat. U své MXS10 jsem si udělal test protékajícího proudu po téměř celou dobu nabíjení (cca 4,5 hodiny) a na to, že výrobce udává různé hodnoty proudu pro různé kroky nabíjecího procesu (křivka vícekrát stoupá a klesá), tak v mém případě to vypadalo v reálu tak, že nabíjení začínalo na cca 10A a pak postupně klesalo níž a níž bez nějakých zvláštních výkyvů. Takže nabírám dojem, že aspoň ta moje nabíječka asi nebude zase tak moc chytrá a neprobíhají tam nějaké složité algoritmy, které by nabíjecí proud nějak specificky korigovaly a přepočítávaly. Uvidím, jak dopadne slabší (7A) a taky mnohokrát levnější oproti MSX10 nabíječka z Činy, až dorazí. Ta by měla fungovat na úplně stejném principu a pracovním procesu. Jeví se mi jako docela nepravděpodobné, že by si nabíječka dokázala nějak automaticky omezovat proud podle očekávané plynovatosti, kterou dle mého nemá ani jak změřit, max. jen obecně odhadovat podle úrovně dosaženého napětí aku?  Snad jen úměrně délce nabíjení konstantně preventivně proud snižovat z obavy před potenciální možností zvýšené plynovatosti - podobně jako uvádím níže. Ale rád se nechám poučit, jak ty výpočty či odhady/dohady vlastně fungují, pokud tomu někdo opravdu rozumí.  
Můj test:
Originální obrázek z nabíječky je nahoře a graf reálného testu dole. Křivka dole by měla odpovídat křivce nahoře.
1. a 2. krok z nabíječky trvá, jestli vůbec, tak jen pár sekund. Než mi naběhl multimetr na aktuální hodnotu, tak už tam svítil krok 3. a hodnota (9,93A) a to bylo do 15 sekund, takže ty první dva kroky nabíjecího cyklu buď nefungují správně (správně dlouho), nebo je nabíječka superrychlá ve vyhodnocení těchto dvou kroků před přistoupením ke kroku 3.
3. krok trval asi 47 minut a měl mít setrvalé napětí na maximální úrovni. Namísto toho od dosažení maxima na začátku (15 sekund po připojení nabíječky) proud v podstatě pozvolna setrvale klesal.
4. krok zcela plynule navazuje na 3. krok a pokračuje v poklesu nabíjecího proudu a to v podstatě až do konce celého nabíjecího procesu.
5. krok už v mém grafu chybí, ale trval jen chvilku a nabíječka v podstatě nebyla nijak dobíjena (minimální proud spíš v toleranci odchylky měření), tento krok má být testem, zda aku udrží napětí, kterého bylo dosaženo dobíjením.
6. krok se realizuje pouze při aktivaci funkce obnovení baterie výrazným zvýšením napětí (někde k 15,6V) k probublání a důkladnějšímu promíchání elektrolytu (snaha o obnovu plné kapacity aku) - v mém testu nebylo realizováno.
7. krok znamená plně nabitou baterii, kdy do aku jde proud kolem 1A. V tomto stavu lze nabíječku odpojit a proces nabíjení považovat za ukončený.
8. krok jsem osobně ještě neviděl v provozu, mělo by jít o pulzní dobíjení dlouhodobě uskladněné odpojené baterie pro udržování jejího optimálního výkonu. 
Takže z mého laického pohledu sedmikrokové "chytré" nabíjení aku je v podstatě (při pominutí režimu rekondice v kroku 6) jen jednokrokové nabíjení, kdy první dva kroky vzhledem k zanedbatelné délce trvání snad ani nelze počítat. Mezi kroky 3 a 4 v podstatě není žádný markantní rozdíl, který by tvořil jasně definovanou hranici mezi koncem kroku 3 a začátkem kroku 4 (např. výrazný nárůst či propad křivky hodnoty proudu, který by dával signál, že se uskutečňuje nějaký přepočet, prostě jakákoliv změna svědčící o aktivitě řídícího procesoru kromě toho, že začne svítit další dioda na nabíječce), krok 5 aku nijak nenabíjí, jen chvilku zkouší, zda napětí samovolně neklesne a krok 7 jen drží baterku v nějakém "minimálním" stavu nabíjení, dokud si uživatel nevšimne svítící 7. diody na nabíječce a neodpojí krokosvorky z pólů aku.

vysvětlivky:
- vzdálenost jednoho řádku (linky) od druhého v grafu znamená rozdíl 2A proudu
- vzdálenosti jednotlivých puntíků jsou 5 minut mezi zapisovanými hodnotami během měření. 
 
Tímto testem rozhodně nechci říci, že nabíječka nefunguje nebo funguje špatně. Je to jen můj laický test k ověření toho, zda vyobrazený graf na nabíječce odpovídá tomu, co nabíječka v reálu skutečně dělá.

Intenzita plynovania olovenej batérie jednoznačne súvisí s veľkostnou nabíjacieho prúdu, ako sa píše v predchádzajúcich príspevkoch. Avšak pri akom nabíjacom napätí už začne batéria plynovať závisí od miery jej sulfatácie. Čím vyššia je sulfatácia (t. zn., že tak na zápornej Pb elektróde, ako aj kladnej PbO2 elektróde zostáva aj po úplnom nabití síran olovnatý), tým začne plynovanie pri nižšom nabíjacom napätí. Treba si uvedomiť, že nabíjanie alternátorom prebieha pri napätí 13,8 až 14,4 V, kedy pri horšie udržiavanej batérii dochádza k plynovaniu, čím sa skracuje jej životnosť. Nesulfatovaná batéria začne plynovať okolo 14,5-14,6 V. V mojom aute sa z času-na čas batéria počas jazdy dobíja niekoľko minút viac než 15 V. Vraj je to kvôli premiešaniu elektrolytu bublinkami vodíka a kyslíka a tým k vyrovnávaniu hustoty elektrolytu.
Je jasné, že čím je batéria viac sulfatovaná, tým má nižšiu kapacitu. Inteligentná nabíjačka preruší nabíjanie, keď sa dosiahne na svorkách batérie určité napätie, ale to neznamená, že batéria je nabitá na kapacitu, aká je uvedená na štítku. Ako už pokročila sulfatácia sa amatérsky pozná ako rýchlo klesá napätie pri malom odbere prúdu. Až raz batéria auto nenaštartuje, hoci predtým bola akože nabitá. Takže, ak sa menej jazdí alebo alternátor dobíja, tzv. inteligentne, tak dobíjať externou nabíjačkou, čo možno najčastejšie. Najdlhšiu životnosť má batéria, ktorá odvtedy, ako bola prvýkrát naplnená zriedenou kyselinou sírovou, je stále v plne nabitom stave (≥12,6 V), t. zn. je v nej len olovo, oxid olovičitý a kyselina sírova s pôvodnou hustotou (1,28 g/cm3). A žiaden síran olovnatý.

Souhlasím multimetr tohle přesně nezměří a ono ani ten osciloskop by tenhle ideální ilustrační průběh na obalu neukázal. Nicméně si změřil přesně to co nabíječka dělá a to že se stoupajícím napětím kvůli klesajícímu vnitřnímu odporu AKU snižuje proud aby se omezilo plynování. Nabíječka to nedělá skokově jak je to krásně nakresleno na obalu ale ta změna je plynulá a prostě při nějaké dosažené úrovni se přepne kontrolka na další krok. Pro laika to stačí jako informace že to dělá co má a má přehled zhruba v jaké fázi nabíjení se nachází. Odborník ví že reálný průběh je trochu jiný nicméně výsledek je stejný a to že baterie se tím v pořádku nabije 

peter23p: Nechci to tady svádět mimo téma, ale tohle by mě zajímalo. Kdyby to porušilo nějaká pravidla fóra, tak se omlouvám a lze příspěvek smazat. U své MXS10 jsem si udělal test protékajícího proudu po téměř celou dobu nabíjení (cca 4,5 hodiny) a na to, že výrobce udává různé hodnoty proudu pro různé kroky nabíjecího procesu (křivka vícekrát stoupá a klesá), tak v mém případě to vypadalo v reálu tak, že nabíjení začínalo na cca 10A a pak postupně klesalo níž a níž bez nějakých zvláštních výkyvů. Takže nabírám dojem, že aspoň ta moje nabíječka asi nebude zase tak moc chytrá a neprobíhají tam nějaké složité algoritmy, které by nabíjecí proud nějak specificky korigovaly a přepočítávaly. Uvidím, jak dopadne slabší (7A) a taky mnohokrát levnější oproti MSX10 nabíječka z Činy, až dorazí. Ta by měla fungovat na úplně stejném principu a pracovním procesu. Jeví se mi jako docela nepravděpodobné, že by si nabíječka dokázala nějak automaticky omezovat proud podle očekávané plynovatosti, kterou dle mého nemá ani jak změřit, max. jen obecně odhadovat podle úrovně dosaženého napětí aku?  Snad jen úměrně délce nabíjení konstantně preventivně proud snižovat z obavy před potenciální možností zvýšené plynovatosti - podobně jako uvádím níže. Ale rád se nechám poučit, jak ty výpočty či odhady/dohady vlastně fungují, pokud tomu někdo opravdu rozumí.  
Můj test:
Originální obrázek z nabíječky je nahoře a graf reálného testu dole. Křivka dole by měla odpovídat křivce nahoře.
1. a 2. krok z nabíječky trvá, jestli vůbec, tak jen pár sekund. Než mi naběhl multimetr na aktuální hodnotu, tak už tam svítil krok 3. a hodnota (9,93A) a to bylo do 15 sekund, takže ty první dva kroky nabíjecího cyklu buď nefungují správně (správně dlouho), nebo je nabíječka superrychlá ve vyhodnocení těchto dvou kroků před přistoupením ke kroku 3.
3. krok trval asi 47 minut a měl mít setrvalé napětí na maximální úrovni. Namísto toho od dosažení maxima na začátku (15 sekund po připojení nabíječky) proud v podstatě pozvolna setrvale klesal.
4. krok zcela plynule navazuje na 3. krok a pokračuje v poklesu nabíjecího proudu a to v podstatě až do konce celého nabíjecího procesu.
5. krok už v mém grafu chybí, ale trval jen chvilku a nabíječka v podstatě nebyla nijak dobíjena (minimální proud spíš v toleranci odchylky měření), tento krok má být testem, zda aku udrží napětí, kterého bylo dosaženo dobíjením.
6. krok se realizuje pouze při aktivaci funkce obnovení baterie výrazným zvýšením napětí (někde k 15,6V) k probublání a důkladnějšímu promíchání elektrolytu (snaha o obnovu plné kapacity aku) - v mém testu nebylo realizováno.
7. krok znamená plně nabitou baterii, kdy do aku jde proud kolem 1A. V tomto stavu lze nabíječku odpojit a proces nabíjení považovat za ukončený.
8. krok jsem osobně ještě neviděl v provozu, mělo by jít o pulzní dobíjení dlouhodobě uskladněné odpojené baterie pro udržování jejího optimálního výkonu. 
Takže z mého laického pohledu sedmikrokové "chytré" nabíjení aku je v podstatě (při pominutí režimu rekondice v kroku 6) jen jednokrokové nabíjení, kdy první dva kroky vzhledem k zanedbatelné délce trvání snad ani nelze počítat. Mezi kroky 3 a 4 v podstatě není žádný markantní rozdíl, který by tvořil jasně definovanou hranici mezi koncem kroku 3 a začátkem kroku 4 (např. výrazný nárůst či propad křivky hodnoty proudu, který by dával signál, že se uskutečňuje nějaký přepočet, prostě jakákoliv změna svědčící o aktivitě řídícího procesoru kromě toho, že začne svítit další dioda na nabíječce), krok 5 aku nijak nenabíjí, jen chvilku zkouší, zda napětí samovolně neklesne a krok 7 jen drží baterku v nějakém "minimálním" stavu nabíjení, dokud si uživatel nevšimne svítící 7. diody na nabíječce a neodpojí krokosvorky z pólů aku.

vysvětlivky:
- vzdálenost jednoho řádku (linky) od druhého v grafu znamená rozdíl 2A proudu
- vzdálenosti jednotlivých puntíků jsou 5 minut mezi zapisovanými hodnotami během měření. 
 
Tímto testem rozhodně nechci říci, že nabíječka nefunguje nebo funguje špatně. Je to jen můj laický test k ověření toho, zda vyobrazený graf na nabíječce odpovídá tomu, co nabíječka v reálu skutečně dělá.

Aby jsi viděl ten graf co je na nabiječce musel by jsi to měřit osciloskopem, multimetr tohle nezaznamená. A ano, nabiječka si měří baterii a podle stavu nabití snižuje nabíjecí proud, tím předchází plynování.
Navíc ta první sinusoida se aktivuje jen při podvybité baterii, to je to oživení mrtvé baterie. Normální nabíjení začíná u bodu 3

Já mám tedy sedmikrokovou CTEK MXS 10 a zatím bez obtíží funguje. Ale někde jsem četl (více zdrojů), že autobaterie by se měly dobíjet max. 1/10 (proud/kapacita aku), takže u autobaterií např. 62Ah by se mělo dobíjet s max. proudem 6A, u baterií 74Ah max. proudem 7A atd. Čím menší proud, tím lepší. Nevím, do jaké míry je to zásadní nebo spíše doporučení. Psali tam, že častější dobíjení vyšším proudem aku ničí, takže vyšší rychlost dobíjení by měla být vykoupena nějakým zkracováním životnosti aku, ale konkrétní údaje (např. kolik A sníží životnost konkrétního aku o kolik) se člověk nikde nedozví.

Já mám tedy sedmikrokovou CTEK MXS 10 a zatím bez obtíží funguje. Ale někde jsem četl (více zdrojů), že autobaterie by se měly dobíjet max. 1/10 (proud/kapacita aku), takže u autobaterií např. 62Ah by se mělo dobíjet s max. proudem 6A, u baterií 74Ah max. proudem 7A atd. Čím menší proud, tím lepší. Nevím, do jaké míry je to zásadní nebo spíše doporučení. Psali tam, že častější dobíjení vyšším proudem aku ničí, takže vyšší rychlost dobíjení by měla být vykoupena nějakým zkracováním životnosti aku, ale konkrétní údaje (např. kolik A sníží životnost konkrétního aku o kolik) se člověk nikde nedozví.

Já mám tedy sedmikrokovou CTEK MXS 10 a zatím bez obtíží funguje. Ale někde jsem četl (více zdrojů), že autobaterie by se měly dobíjet max. 1/10 (proud/kapacita aku), takže u autobaterií např. 62Ah by se mělo dobíjet s max. proudem 6A, u baterií 74Ah max. proudem 7A atd. Čím menší proud, tím lepší. Nevím, do jaké míry je to zásadní nebo spíše doporučení. Psali tam, že častější dobíjení vyšším proudem aku ničí, takže vyšší rychlost dobíjení by měla být vykoupena nějakým zkracováním životnosti aku, ale konkrétní údaje (např. kolik A sníží životnost konkrétního aku o kolik) se člověk nikde nedozví.

Já mám tedy sedmikrokovou CTEK MXS 10 a zatím bez obtíží funguje. Ale někde jsem četl (více zdrojů), že autobaterie by se měly dobíjet max. 1/10 (proud/kapacita aku), takže u autobaterií např. 62Ah by se mělo dobíjet s max. proudem 6A, u baterií 74Ah max. proudem 7A atd. Čím menší proud, tím lepší. Nevím, do jaké míry je to zásadní nebo spíše doporučení. Psali tam, že častější dobíjení vyšším proudem aku ničí, takže vyšší rychlost dobíjení by měla být vykoupena nějakým zkracováním životnosti aku, ale konkrétní údaje (např. kolik A sníží životnost konkrétního aku o kolik) se člověk nikde nedozví.

Akoc: Očekávám, že technické parametry se měnit nebudou. Pořád to bude nabíječka do 5A proudu a písmena mají znamenat nejspíš jen kosmetické změny buď v designu nebo použitých součástkách, ale výkonově to bude asi furt ta stejná nabíječka. Jinak se domnívám, že verze produktu jsou klasicky abecedně: A, B, C, D, takže D2 by měla být logicky nejnovější verzí.

Akoc: Očekávám, že technické parametry se měnit nebudou. Pořád to bude nabíječka do 5A proudu a písmena mají znamenat nejspíš jen kosmetické změny buď v designu nebo použitých součástkách, ale výkonově to bude asi furt ta stejná nabíječka. Jinak se domnívám, že verze produktu jsou klasicky abecedně: A, B, C, D, takže D2 by měla být logicky nejnovější verzí.

@Weri 605 Trošku bych ChouLua rozvedl, i když chápu jeho odpověď jako jakési rýpnutí na ne úplně vhodně položený dotaz. Samozřejmě že má ChouLu pravdu, protože jakákoliv kamera, kterou jde dnes pořídit, lze celkem snadno provozovat v libovolném množství aut. Jediná potíž je v instalaci držáku a napájení. Takže buď budu kameru s držákem (ať už násoskou na sklo nebo nalepovacím s 3M oboustrankou) a napájecí kabel přendávat z auta do auta při každém přenášení nebo si poradím tak, že si dokoupím příslušenství (ideálně originální) ke kameře navíc a nainstaluji si držáky na sklo do každého auta na stálo a stejně tak napájecí kabel. Pak stačí už jen sundat kameru z jednoho auta, přenést do druhého, přidělat na držák a zapnout. Člověk furt nemusí nic instalovat a demontovat... Na častější přenášení bych doporučoval kamery, co mají magnetický držák, bude to praktičtější a nebude hrozit nějaké poškození držáku či kamery od časté de/montáže. Já třeba mám v autě kamery (přední+zadní) na stálo a k napájení nepoužívám zástrčku autozapalovače, ale mám to vše skryté a opatřené ochranou proti vybití baterie.
 
Edit: GPS modul není povinný, je výhodou pro určení místa pořízení záznamu, případně určení rychlosti jízdy vozidla snímajícího jízdu a u lepších kamer i k detekci radarů měřících rychlost.

No, dneska má dost kamer GPSku zabudovanou uvnitř kamery, takže se nedá sundat, ale mohla by jít vypnout. Bohužel, zadní kamery obvykle nejsou sundávací. Tam to bývá často jen na nalepovacím držáku a součástí kamery je i kabel nebo aspoň kus kabelu, který by se musel furt rozpojovat a zapojovat. Ale už jsem se o tuto problematiku docela dlouho nezajímal, tak třeba jsou dneska na trhu nějaké propracovanější produkty, kde mysleli i na možnost sundávání zadní kamery. Ale jinak máš pravdu, kouíš jednu kameru, případně set kamer, dvoji kabeláž a instalační materiál a pak už se to jen natahá, zprovozní a kamera/kamery přenášejí mezi auty.

@Weri 605 Trošku bych ChouLua rozvedl, i když chápu jeho odpověď jako jakési rýpnutí na ne úplně vhodně položený dotaz. Samozřejmě že má ChouLu pravdu, protože jakákoliv kamera, kterou jde dnes pořídit, lze celkem snadno provozovat v libovolném množství aut. Jediná potíž je v instalaci držáku a napájení. Takže buď budu kameru s držákem (ať už násoskou na sklo nebo nalepovacím s 3M oboustrankou) a napájecí kabel přendávat z auta do auta při každém přenášení nebo si poradím tak, že si dokoupím příslušenství (ideálně originální) ke kameře navíc a nainstaluji si držáky na sklo do každého auta na stálo a stejně tak napájecí kabel. Pak stačí už jen sundat kameru z jednoho auta, přenést do druhého, přidělat na držák a zapnout. Člověk furt nemusí nic instalovat a demontovat... Na častější přenášení bych doporučoval kamery, co mají magnetický držák, bude to praktičtější a nebude hrozit nějaké poškození držáku či kamery od časté de/montáže. Já třeba mám v autě kamery (přední+zadní) na stálo a k napájení nepoužívám zástrčku autozapalovače, ale mám to vše skryté a opatřené ochranou proti vybití baterie.
 
Edit: GPS modul není povinný, je výhodou pro určení místa pořízení záznamu, případně určení rychlosti jízdy vozidla snímajícího jízdu a u lepších kamer i k detekci radarů měřících rychlost.

Tak i já po hodně dlouhé době potkal nějakého klubáka. Včera těsně před 17. hodinou jsem vyjížděl od Lidlu v Sulici směrem na Kamenici za 607ičkou s klubovou samolepkou pod pravým zadním světlem. Vůbec netuším, kdo to mohl být, a ani jsem se nesnažil na sebe upozornit. 😄

@Radek Hurvajz No, je fakt, že už od dob, co jsem sloužil v uniformě, zůstává RZ to první, na co na autech koukám. 😁😇
 

Tak i já po hodně dlouhé době potkal nějakého klubáka. Včera těsně před 17. hodinou jsem vyjížděl od Lidlu v Sulici směrem na Kamenici za 607ičkou s klubovou samolepkou pod pravým zadním světlem. Vůbec netuším, kdo to mohl být, a ani jsem se nesnažil na sebe upozornit. 😄

Tak to vím přesně. Dokonce i kdo a kdy tam tu samolepku nalepil. Byl jsem to já na vlastní svatbě.

A auto řídil @Weri 605 tatínek, co nám na posledním sraze točil čuníka.