Chlapi dík. Mně to tak hrozně mrzí. Říkala jsem to manželovi, ten ať to neřeším, on je co se týče aut kliďas, kdybych přišla domů a řekla auto spadlo ze skály, tak řekne, hm, netrap se tím. Ne, že bychom byli tak bohatí :-) a samozřejmě trošku přeháním, ale auto je pro něj spotřební věc a skoro nic neřeší, což je sice fajn, ale já se tím pak trápím sama, jelikož on mé stesky nechce slyšet a ani nic řešit.
Jako nevěřila bych, že 14 letech co řídím, se mi tohle stane. Připadám si jak blondýna. On to byl strašně prudký kopec (do kopce nejsem skoro nikdy nucená parkovat), parkovala jsem v řadě aut co byly za sebou u chodníku a než jsem lezla do auta, omrkla jsem situaci a říkám si, trochu si couvnu abych pak rovnou vyjela. No a nastartuju, odjistím parkovací brzdu - nepopírám, že s klasika ručkou jsem si rozuměla lépe, resp. bylo mi naprosto jasné, kdy je zabržděná, kdy odbržděná, žádný asistent rozjezdu do kopce apod. Uměla jsem se vždy do kopce rozjet. Popojedu dolů, už jsem byla dost u auta pod sebou a pak si nedokážu vybavit jestli se mi zas zajistila brzda, ale chci jet a nic, jako kdyby auto bylo na zatažené ruční brzdě a nešlo to. Tak jsem dost znejistila a v tom stresu nebyla schopná vyhodnotit, co tam vlastně dělám, že to nejde a v tu chvíli mi auto opět popojelo dolů, to mne omejvali protože jsem myslela, že jsem nacouvala do auta za sebou, což se naštěstí nestalo. Tak jsem sama zmačkla instinktivně ruční brzdu a pak jsem se vystresovaná rozjížděla a vůbec to nešlo, po pár vteřinách se mi to podařilo. Asi jsem držela spojku těsně před záběrem, chudák Pežot, že tohle musí se mnou zažívat. No a najednou smrad toho co člověk vždy občas cítí někde na silnicích v prudkých kopcích, myslela jsem, že jsou to brzdy, ale dočetla jsem se, že spojka smrdí stejně. Auto jsem pak pořád pozorovala, myslím, že je ok. No co dodat... Jen že jsem nevěděla, že se dá spojka upéct tak rychle :-( Je fakt, že trouchu čouda jsem jí asi dala cca před měsícem, kdy jsem se pokoušela vyjet totálně promočený kopeček u naší chaty a nešlo to, tam ale rozhodně naprosto nic cítit nebylo. Jen teď už vím, že jí to určitě nedělalo dobře. Měla jsem předtím A6 čtyřkolku a ta byla asi podobně těžká jako Peugeout a vždy jsem se rozjela na mokru z místa.
Tak se mi prosím nesmějte, mám auto fakt ráda a když si to pak vždy rozeberu, tak si říkám, jaký blbosti je člověk schopný udělat, ale zpátky už to nevrátím :-( Už radši do kopce parkovat nebudu, mám z toho úplnou hrůzu.
Omlouvám se za elaborát.