Peugeot 405 Evolution II

Od Supetr

• 25. srpen 2006

Hned na úvod tohoto článku malé vysvětlení. Onen přívlastek v nadpisu není výrazem mé naprosté ztráty soudnosti ani snah identifikovat postarší sedan střední třídy s nadopovaným polozávodním vozem z produkce nejmenovaného japonského výrobce. Je to zkrátka nejvýstižnější výraz, který mě napadl. Když jsem na podzim roku 2003 (ano, je to už hodně dávno) poprosil Mašinku o umístění popisu mého tuningového výtvoru na stránky Peugeot clubu, měl jsem v hlavě řadu nápadů na další úpravy. Jenže znáte to, člověk míní a příroda mění. A tak až v posledních měsících doznalo auto takových změn, že si snad prvotní článek zaslouží malé pokračování. Chtěl bych také poděkovat všem, kteří mi napsali své připomínky, ať už pochvalné či negativní. Mnohé z námětů jsem si vzal k srdci a uskutečnil v praxi. A teď už k samotným úpravám.

Jako první v nové etapě úprav bylo dokončeno sportovní sání. Původně byl kužel sportovního filtru napojen na sériovou gumovou hadici, což bylo polovičaté řešení. Nahradil jsem jí dvěma kovovými leštěnými díly, spojenými plastovým kolínkem vhodné barvy. Estetický dojem je mnohem lepší, ovšem pod podmínkou, že se celek čas od času přeleští. Obzvláště v zimě dokáže sůl a nepřízeň počasí napáchat značné škody.

Další změna již byla mnohem zásadnějšího charakteru. Kola v rozměru 15“ se mi docela líbila, ovšem i bez potřeby bližšího zkoumání bylo jasné, že se v oplastované karoserii a bohatě dimenzovaných podbězích prostě utápí. Dlouho jsem váhal a poté objevil finančně poměrně zajímavou nabídku. Moje volba padla na kola ATS 17“, ke kterým jsem vybral pneumatiky japonského výrobce Toyo (konkrétně Toyo Proxes T1R) v rozměru 205/40/ZR17. Musím přiznat, že jsem měl velké obavy z výsledného komfortu jízdy. Ať už kvůli předpokládanému zvýšenému hluku, rázům při přejezdu nerovností či ztrátě dynamiky slabšího motoru. Byl jsem ale příjemně překvapen, hluk je minimální, auto jede jako po kolejích a komfort neklesl pod přijatelnou mez. Oproti původním 15“ došlo paradoxně ke znatelnému zlepšení. Jedinou nevýhodou je ztížené manévrování na místě, při parkování je zapotřebí větší síly, což se ovšem dalo čekat.

Za oběť změnám padly i dva osvědčené prahy z modelu Mi16. I na nich zahlodal zub času a lak nesl četné šrámy a jiné stopy po blízkých setkáních s kamínky. Nahradil jsem je dvoudílnými prahy od MK Koša. Na spodní díl navazuje za předním kolem „kapsa“ imitující výdech. Spasovatelnost byla téměř bezproblémová a po menším broušení a vyhlazení jsem připevnil osvědčenou metodou průmyslových oboustranných lepících pásek. Nové prahy lépe navazují na zadní upravený nárazník a vylepšují celkový dojem.

Prozatím poslední změnou byla výměna koncového tlumiče výfuku. Univerzální kousek z dílen známého výrobce Remus je zakončen jednoduchou kulatou koncovkou o průměru 90mm. Nahradil „no name“ výfuk s dvojitou koncovkou DTM, který po pravdě řečeno kazil celkový dojem a příliš do celkového pojetí nezapadal (i tady jsem dal na rady v diskusi). Navíc se téměř rozpadal a v důsledku laškování s posypovým materiálem v zimě a žárem v létě byl prorezlý na několika místech. Nový tlumič má příjemný hluboký zvuk, dost výrazný, aby o sobě dal vědět, ale přitom neobtěžoval.

Zbývající drobné úpravy byly ryze estetické, odstranil jsem imitaci polepu nádrže a jiné rušivé prvky (např. srazové nálepky).

Při pohledu na fotografie je zřejmé, že ještě zbývá dokončit přední nárazník tak, aby odpovídal celkovému pojetí úpravy – tedy nalaminovat vhodně tvarovaný spoiler (jeden už mám vyhlídnutý) a vytvořit jeden celistvý nárazník jako v zadní části. Stejně tak prostor v podběhu napovídá, že sportovní podvozek by rozhodně nebyl na škodu. To už je ale zase jiný příběh…..

Na závěr bych rád předem poděkoval za vaše případné názory, připomínky i zkušenosti s upravováním či údržbou vozů se lvem ve znaku.

Pokračování článku, který vytvořil David, najdete zde.