4. sraz - zhodnocení

Od Supetr

• 13. květen 2003
Jak již všichni víte o prvním májovém víkendu se konal v pořadí již čtvrtý sraz Peugeot-Clubu. Organizátoři JR a Aulo umístili konáni srazu do krásné přírody na břehu Slapské přehrady. Program byl opravdu bohatý a tak kdo přijel nemohl rozhodně ničeho litovat. Ale teď hezky všechno popořadě.



Organizátoři stanovili oficiální začátek akce na pátek 2. května.Jelikož ve čtvrtek byl statní svátek a mnozí z nás měli následující den volno, tak se vypravili na sraz o den dřív. I já jsem patřil mezi ty nedočkavce a vyrazil jsem ve čtvrtek dopoledne. Počasí ve čtvrtek vypadalo víc než slibně. Obloha naprosto vymetená a nikde ani mraček. Jak jsem se později dozvěděl, tak pro mnohé bylo zážitkem najít cestu do kempu, a ani já jsem nebyl žádnou vyjímkou. Když jsem kolem druhé hodiny dorazil do kempu, byl zde již Oddie a Štefan. Ve čtvrtek odpoledne dorazila ještě „minikolona“ z Moravy a někteří další. Celkem se nás tu ten den sešlo něco kolem 20 lidí.
V pátek po probuzení se někteří vydali sportovat na kolech, že Oddie? Jiní se zase vyrazili za poznáním okolních hradů a zámků. Počasí opět bylo na výbornou a sluníčko předvádělo úžasné kousky. Během dne přijížděli další účastníci a kolem páté hodiny, kdy už byl kemp téměř zaplněn, přišel Aulo s myšlenkou jít si zahrát volejbal.

Zanedlouho se již rozhořel urputný boj mezi dvěma týmy. Bohužel, výsledky mi nejsou známy, kdyžtak je prosím napište někdo dolů do diskuze :-). Kolem osmé hodiny došlo ke shromáždění všech účastníků a organizátoři JR a Aulo oficiálně zahájili sraz

a řekli několik organizačních pokynů ke srazu a nočnímu orientačnímu závodu. Potom proběhla gratulace k narozeninám prezidenta Peugeot-Clubu Tomáši Urbánkovi. Dostal i neobyčejného hobla, neboť to bylo spíš hopla, a to do Vltavy. Po setmění kolem 22:00 byl odstartován již tradiční „noční orinťák“, který vedl cestou, a někdy i necestou. JR udělal mírné změny ve značení cesty a tak místo mapy a zakreslené cesty dostal spolujezdec itinerář, kde byli udány kilometry a tvary křižovatek s vyznačeným směrem jízdy. Bohužel si tento závod vybral svou oběť v podobě nabouraného lvíčka našeho předsedy. Naštěstí se posádce nic nestalo. Tímto bych zároveň chtěl poděkovat všem, kdo se podílel na jakékoliv pomoci. A to ať ve vytahování z pole nebo i v následném zprovoznění. Největší dík si zaslouží Honza Černík a to jak dokázal pomoci Mašinkovi v jeho nepříjemné situaci. A tak ještě večer se začalo rozebírat. Při rozbírání nás po svém návratu ze závodu ještě dokonale pobavil C.A.T s hláškou, že už vyhrál!!! Měl to u policie za 200Kč za nezastavení na stopce :-). Potom se většina lidí přesunula k ohýnku a jen tak se povídalo a popíjelo. Někteří ani nešli spát, že Martino s Tomašem???



Je sobota osm hodin ráno a kempem se začne rozeznívat gong, který ohlašuje připravenou snídani. Hned po snídani se vydal Honza Černík s Mašinkou do Prahy pro nový chladič na jeho Pepču. Zbytek pokračoval v předem připraveném programu. V devět hodin se kolona cca 45 Peugeotů vydala směrem na Sedlčany, kde proběhlo dotankování pohonných hmot a dále se pokračovalo na již očekávané letiště. Zde se připojilo dalších 5 Peugeotů. Ihned po příjezdu na letiště začal JR, Voštík a Clown připravovat dráhu na jízdu zručnosti. Mezi tím si někteří zkoušeli na letišti, co jejich plechový miláček umí, a bohužel někteří nerespektovali ceduli „Zákaz vjezdu“ a vjeli na přistávací dráhu. Načež následoval trest v okamžitém vyklizení letiště. Takže jsme vlastně skončili dřív, než se začalo cokoliv dít. Nedalo se nic dělat a odebrali jsme se do hotelu Mana, kde jsme měli připravený oběd. Zde se k nám připojili výletníci z Prahy s chladičem. Když byli naše bříška řádně zaplněná, vyrazili jsme na spanilou jízdu po okolí s cílem náměstí v Příbrami.

Zde proběhlo společné focení všech aut. Potom jsme se již vraceli do kempu, kde se točilo na rožni selátko.

Taky zde došlo k předání cen za orientál, přičemž četsnou cenu obdržel i Mašinka za skokana roku a již zmiňovaný Honza Černík za to, jak se k celé věci kolem Mašinky postavil. Na a potom již všichni huráááá na čuníka. Teda nejdřív se musela najít osoba, která ho dodělá. Nakonec jsem to odnesl já a tak doufám, že všichni žijí a nikdo neměl žádné střevní potíže ba naopak, že vám to chutnalo. No a to už se nám sobota nachýlila ke svému závěru. Sedělo se kolem ohýnku, lidi popíjeli, povídali si o všem možném, ale hlavně o Peugeotech.
No a máme tu neděli. Lidi se postupně probírali po předešlé noci. Pak už došlo na balení, loučení a postupný odjezd všech účastníku ke svým domovům. Mě, osobně se moc nechtělo a tak doufám, že se s Vámi uvidím na nějakém z dalších srazů Peugeot-Clubu. Třeba již na tom dalším tak trochu jubilejním 5. srazu Peugeot-Clubu, který se bude konat v Hradci Králové.
Cabrio.